Papež prolomil mlčení. Rohingské uprchlíky požádal o odpuštění za lhostejnost světa

Papež František se v Bangladéši setkal se šestnácti Rohingy, kteří do země utekli ze sousedního Myanmaru. Vůbec poprvé použil na veřejnosti přímo výraz Rohingové – o muslimské menšině dosud na žádost myanmarské vlády mluvil jen nepřímo. Uprchlíky požádal o odpuštění za lhostejnost světa k útrapám, které prožili.

Dvanáct rohingských mužů, dvě ženy a dvě dívky bylo dopraveno do Dháky z bangladéšského města Cox's Bázár, u kterého se nachází většina uprchlických táborů.

Papež si s každým z Rohingů potřásl rukou a za asistence tlumočníka pozorně vyslechl jeho příběh. Jedné z dívek požehnal. „Jsem při vás, ta situace je velmi těžká,“ řekl Rohingům papež.

„Ve jménu všech těch, kteří vás pronásledovali, ublížili vám, žádám o odpuštění,“ sdělil František uprchlíkům. „Odkazuji se na vaše velká srdce, abyste nám poskytli odpuštění, o něž žádáme,“ dodal.

Při návštěvě Myanmaru vyzval František k respektování práv všech etnik a k náboženskému dialogu. Ani jednou za svůj čtyřdenní pobyt ale veřejně nevyslovil název Rohingové, za což ho kritizovaly organizace na ochranu lidských práv.

Před násilnostmi uteklo z Myanmaru od srpna už asi 625 tisíc lidí. OSN tamní vládu obvinila z etnických čistek. Myanmar Rohingy neuznává jako etnikum, dlouhodobě je pronásleduje a upírá jim občanství a základní lidská práva.

Papež František s biskupy v Bangladéši
Zdroj: Reuters/Osservatore Romano/Handout

Papež z Myanmaru zamířil do Bangladéše, kde v pátek dopoledne odsloužil mši v metropoli Dháce, kam dorazilo víc než 100 tisíc lidí. František mezi ně přijel v otevřeném papamobilu a během obřadu vysvětil šestnáct nových kněží.

„Vím, že mnozí z vás přijeli z dálky, máte za sebou více než dvoudenní cestu. Děkuji za vaši velkorysost, dokazuje to lásku, kterou chováte k církvi,“ poznamenal papež.

Bangladéš je převážně muslimská země. Křesťané tvoří necelé jedno procento populace. Katolická církev tam ale posiluje – zejména od 80. let, kdy Dháku navštívil papež Jan Pavel II. V zemi řídí tato církev síť škol, sirotčinců a zdravotnických zařízení a těší se relativní svobodě, ačkoli někteří křesťanští misionáři prý dostávají výhrůžné dopisy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto sejdou na mimořádném summitu EU ve čtvrtek v Bruselu.
20:53Aktualizovánopřed 6 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 29 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 38 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...