Papež František vyzval k respektování práv všech etnických skupin žijících v Myanmaru a prohlásil, že v zemi je zapotřebí vést náboženský dialog. Ve svém projevu se František vyhnul použití termínu „Rohingové“, o což ho dříve požádali místní kněží v obavách, že by se vojáci mohli mstít na místních katolících. Tažení armády převážně buddhistické země proti muslimské menšině Rohingů označila OSN za etnickou čistku.
Papež se v Myanmaru termínu „Rohingové“ vyhnul. Duchovní se báli, že by se armáda mstila
Papež přijel do Myanmaru poté, co ze zdejšího Arakanského státu uprchlo před násilnostmi během několika měsíců do sousedního Bangladéše více než 620 000 Rohingů. Myanmarské úřady je neuznávají jako etnikum, odmítají jim udělit občanství a omezují jejich svobody.
František se v Myanmaru setkal se Su Ťij
Vůdkyně země Do Aun Schan Su Ťij byla za přehlížení tažení armády proti Rohingům opakovaně kritizována. Po setkání s Františkem nositelka Nobelovy ceny míru slíbila hájit v zemi lidská práva a zajistit bezpečnost.
Papež, který dříve během letošního roku otevřeně vyjadřoval obavy o osud „rohingských bratří“, tentokrát tento výraz nepoužil. Podle všeho tak vyslyšel žádost místních katolických duchovních, kteří se obávají, že by se pak armáda mohla mstít na menšinových katolících, kterých je ve 52milionové Barmě jen asi 659 000.
Papež František uvedl, že Myanmar trpí občanským konfliktem a násilnostmi, které „trvají příliš dlouho a hluboce zemi rozdělily“.
Obtížný proces budování míru a národního usmíření může postupovat, jen když bude hájena spravedlnost a lidská práva. Náboženské odlišnosti nemusejí šířit nedůvěru a rozdělovat, ale naopak by měly být silou, která povede k dosažení jednoty, k odpuštění a toleranci.
Papež rovněž vyjádřil podporu civilní vládě vedené Su Ťij a jejím snahám o usmíření v zemi po desítkách let trvání vojenské diktatury. O armádních operacích proti Rohingům se konkrétně nezmínil.
Uprchlí muslimští Rohingové věří v papežovu pomoc (zdroj: ČT24)
Su Ťij slíbila zajistit bezpečnost pro všechny
Podle agentury AP bude papežův projev zřejmě zklamáním pro rohingské aktivisty a organizace pro lidská práva, které kritizují kdysi vězněnou disidentku Su Ťij za to, že zpochybňuje porušování lidských práv Rohingů a neodsoudila armádu za její operace proti nim.
Su Ťij v projevu poděkovala všem, kdo barmskou vládu podporují při „řešení společenských, ekonomických a politických problémů, které narušují důvěru, porozumění a harmonii“. „Cílem naší vlády je pokračovat v mírovém procesu, posilovat rozmanitost naší země, podporovat lidská práva a toleranci a zajistit bezpečnost pro všechny,“ řekla.
Myanmarská armáda zahájila operace proti Rohingům po útocích povstalců na bezpečnostní stanoviště v Arakanském státě 25. srpna. Svědci vypověděli, že vojáci při svém tažení zabíjeli, mučili a znásilňovali rohingské civilisty a vypalovali rohingské vesnice.
Armáda obvinění z násilností odmítá a její šéf generál Min Aun Hlain papeže při jejich pondělním setkání ujistil, že Myanmar se nedopouští „žádné náboženské diskriminace“ a že armáda jedná „v zájmu míru a stability“.