Podle Organizace spojených národů prchlo z Barmy do sousední Bangladéše od začátku nejnovější vlny násilí v srpnu téměř 90 000 příslušníků muslimské menšiny Rohingů. Do situace se nyní vložila i pákistánská laureátka Nobelovy ceny míru Malala Júsufzaiová. Barmskou vůdkyni Su Ťij, která je také držitelkou Nobelovy ceny, žádá o okamžitou reakci.
Malala vyzývá Su Ťij k pomoci Rohingům. Svět čeká, píše jedna „nobelistka“ druhé
„Během posledních let jsem opakovaně odsoudila toto tragické a ostudné zacházení (s menšinou Rohingů). Stále čekám, až má kolegyně – laureátka Nobelovy ceny Su Ťij – udělá totéž,“ napsala pákistánská bojovnice za právo žen na vzdělání na Twitteru. „Svět čeká a čekají i Rohingové,“ dodala.
Události spojené s násilím páchaným na muslimské menšině v převážně buddhistické Barmě podle řady zahraničních pozorovatelů vrhají na Su Ťij špatné světlo. Bývalá vůdkyně barmské opozice se podle nich Rohingů dostatečně nezastala. Nyní se ke kritice připojila i Malala.
Rohingští uprchlíci na hranicích Barmy a Bangladéše
Nejnovější vlna násilí v Barmě začala, když Rohingové 25. srpna zaútočili na několik desítek policejních stanic a vojenských stanovišť. Při následných střetech mezi Rohingy a bezpečnostními složkami přišlo o život nejméně 400 osob.
Barmské úřady viní Rohingy ze žhářství a zabíjení civilistů. Řada organizací na ochranu lidských práv naopak uvádí, že vypalování domů a vraždy civilistů jsou dílem barmských úřadů, které se snaží zhruba milionovou menšinu Rohingů ze země vyhnat.
Rohingští uprchlíci na hranicích Barmy a Bangladéše
Rohingové čekají v Bangladéši na příděly pomoci
Bangladéš situaci nezvládne, varuje OSN
Od loňského října uprchlo z Barmy do Bangladéše téměř 150 000 Rohingů, 87 000 z nich při nejnovější vlně násilí. Příchod migrantů v takto velkých počtech podle humanitárních pracovníků OSN může v Bangladéši negativně ovlivnit dostupnost potravinové a jiné pomoci.
Barmská vláda naopak tvrdí, že z Arakanského státu, kde Rohingové žijí, bylo „evakuováno“ 11 700 osob patřících k této menšině.
„Snažíme se tady postavit domy, ale není tu dost místa,“ řekl pětadvacetiletý Muhammad Husajn, který přišel do Bangladéše před čtyřmi dny a stále hledá místo k bydlení. „Nepůsobí tady žádné nevládní organizace. Nemáme jídlo. Některé ženy porodily na kraji silnice. Nemocné děti nemají přístup k lékařské péči,“ dodal.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek označil násilí vůči muslimům v Barmě za genocidu a nabídl, že Turecko poskytne Rohingům v Bangladéši pomoc.
Proti „genocidě muslimů“ v Barmě v pondělí demonstrovalo v čečenském Grozném kolem milionu lidí. Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov tvrdí, že v Barmě se odehrává etnická čistka, při které se oběťmi brutálního vraždění stávají i děti, ženy a starci. „Dnes já a miliony obyvatel desítek zemí světa požadujeme od vůdců světových velmocí, aby jednou provždy ukončili toto krveprolití. Požadujeme potrestání viníků a mezinárodní vyšetřování zločinů proti lidskosti,“ prohlásil Kadyrov v projevu.
- Rohingové jsou muslimská menšina bez vlastního státu, která žije v barmském Arakanském státě v severozápadní části země na břehu Indického oceánu. Jejich počet se odhaduje na 1,1 milionu.
- Rohingové čelí v převážně buddhistické Barmě dlouhodobé diskriminaci. Barmské úřady je považují za přistěhovalce z Bangladéše, kteří do země přišli většinou v dobách britské koloniální nadvlády a v Barmě jsou nelegálně. Příslušníkům této menšiny úřady odmítají udělit občanství, omezují jejich svobody a neuznávají je ani jako etnickou skupinu žijící v zemi. Ani v sousedním Bangladéši nejsou Rohingové přijímáni a jsou tam označováni za „muslimské občany Barmy“.
- Od loňského října uprchlo z Barmy do Bangladéše téměř 150 000 Rohingů. Největším problémem je podle humanitárních pracovníků v Bangladéši nedostatek ubytovacích a sanitárních zařízení a extrémní přeplněnost provizorních tábořišť.
- Podle úřadů je až 40 procent Rohingů, kteří uprchli z Barmy letos v srpnu, ve věkové skupině od čtyř do 14 let.
