Myanmarští Rohingové z táborů v Bangladéši odmítají organizovaný návrat do vlasti – vadí jim doklady totožnosti, které jim na cestu vydává vláda. Stěžují si, že jejich identifikační karty negarantují plnoprávné občanství a některé ze základních svobod. Repatriace první skupiny z více než 700 tisíc Rohingů, kteří na bangladéšské území od loňského srpna přišli, měla začít ve čtvrtek 15. listopadu. Dohodly se na tom Myanmar a Bangladéš.
Urovnání jedné z největších humanitárních krizí současnosti se zadrhává. Snahu bangladéšských úřadů vracet Rohingy zpátky domů komplikují výhrady uprchlíků.
„Naši lidé nikam nepůjdou, pokud nebude splněna ta trocha požadavků, kterou mají. Chtějí hlavně zrušení vydávaných Národních verifikačních karet. Pokud to úřady udělají, půjdeme třeba hned, ale ne s těmi kartami, jsme přece plnoprávní občané Myanmaru,“ říká vedoucí tábora, ve kterém Rohingové v Bangladéši žijí.
Uprchlíci tvrdí, že jejich nové identifikační karty jim dávají status nových imigrantů, a mají obavy, že nebudou mít některá svá základní práva. „Bangladéšští úředníci nás včera přišli repatriovat zpátky do Myanmaru. Ale proč bychom někam měli chodit, když stále nejsme občany své země?“ říká rohingský uprchlík Mohammad Rašíd.
Rohingové požadují práva, která dříve v budhistickém státě jako příslušníci muslimské menšiny neměli – možnost volně cestovat, vlastnit půdu, vyznávat své náboženství a vše, co obnáší plnohodnotné občanství.
„Pokud nám dají plnohodnotné identifikační karty, půjdeme. Pokud ne, zůstaneme tady. Naším požadavkem taky je propuštění vězňů, vrácení naší půdy, garance volného pohybu i to, abychom mohli číst v arabském jazyce, měli otevřené své mešity a mohli vzdělávat své děti,“ říká rohingská uprchlice.
Strach rohingských uprchlíků z návratu domů tak komplikuje řešení uprchlické krize, kdy desetitisíce Rohingů, kteří utekli z Myanmaru před násilím tamní armády, zůstávají nadále v táborech v Bangladéši.
„Doufáme, že se všichni budou moct vrátit domů bezpečně, důstojně, na stálo a taky dobrovolně. Oni sami se rozhodují, jestli je pro ně v pořádku se vrátit,“ uvedl mluvčí Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v Bangladéši Firaz al Chatíb.
V první vlně by se do Myanmaru mělo vrátit 2200 Rohingů. Pokud se to podaří, budou v brzké době následovat další dobrovolné návraty uprchlíků na myanmarské území.
