Papež František obhajoval rozhodnutí nemluvit během návštěvy Myanmaru otevřeně o diskriminaci Rohingů. Ostřejšímu tónu v debatách s místními představiteli se vyhnul proto, aby nepřerušil dialog. Při soukromých schůzkách ale prý zdůrazňoval dodržování práv muslimské menšiny.
Bylo by to jako prásknutí dveřmi, hájil papež své mlčení o Rohinzích v Myanmaru
Papež vysvětlil, proč v Maynmaru nemluvil přímo o Rohinzích (zdroj: ČT24)
Termín Rohingové papež vyřkl až při emotivní schůzce se skupinou uprchlíků v Bangladéši. Na palubě letadla při návratu do Říma se pak novinářům svěřil, že se při setkání s Rohingy rozplakal.
Příslušníci muslimského menšinového etnika čelí v zemi dlouhodobému útlaku a před akcemi armády jich přes 600 tisíc uteklo do sousedního Bangladéše. Myanmarští katoličtí duchovní papeže předem požádali, aby veřejně nepoužíval termín Rohingové, který je buddhistickou většinou v Myanmaru zapovězený.
„Věděl jsem, že když v oficiálních projevech použiju to slovo (Rohingové), bude to stejné, jako bych práskl Myanmarcům dveřmi před nosem. Hovořil jsem ale o lidských právech, která nesmějí být nikomu upírána, o právu na občanství, abych mohl zajít dál při soukromých rozhovorech. A já jsem s těmi diskusemi, které jsem mohl mít, velmi spokojen,“ zdůraznil František.
Ten se v Myanmaru sešel s šéfem armády generálem Min Aun Hlainem a později také s civilní vůdkyní, nositelkou Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij.
Převážně buddhistický Myanmar Rohingy neuznává jako etnikum, považuje je za nelegální přistěhovalce z Bangladéše, dlouhodobě je pronásleduje a upírá jim občanství a základní lidská práva.
„Chceme náš status Rohingů, chceme mír. Moje matka stejně jako děda s babičkou byli zabiti. To, co jsme ztratili, bychom chtěli zpátky. Potřebujeme mír,“ prohlásila jedna z uprchlic Sajída Chatunová.
Napětí se vyostřilo v říjnu 2016 po útocích povstalců na policejní stanice. Armáda pak spustila odvetné akce. Podle svědků se vojáci během svého tažení proti rohingským civilistům v myanmarském Arakanském státě dopouštěli zabíjení, mučení, znásilňování a vypalovali celé rohingské vesnice. OSN a USA tuto kampaň označily za etnickou čistku.