Vojáci dříve nenáviděné myanmarské armády se v očích Barmánců stali hrdiny. V zemi, která ještě nedávno zakazovala internet, například facebookový účet vrchního velitele sleduje přes 1 300 000 lidí. Za vším stojí nelítosný postup proti muslimské menšině Rohingů.
Aktivista Nyo Tun strávil za protesty proti represím junty deset let ve vězení, kde ho vojáci bili a mučili. Teď se jich přitom zastává před kritikou Západu kvůli násilí vůči muslimským Rohingům.
„Tyto země můžou křičet o demokracii a lidských právech, ale kdyby šlo o jejich vlastní národní bezpečnost, pak by jednaly stejně,“ uvedl bývalý politický vězeň Nyo Tun.
„Rangún na konci 80. let proti armádě protestoval a ta tvrdě zasáhla. V roce 2007 se pak ze stejných důvodů střílelo a umíralo znovu. Nyní jsou muži a ženy v uniformách naopak hrdinové. Barmánci jim děkují za drastické akce vůči muslimské menšině potom, co operaci armády vyprovokovaly sporadické útoky ze strany rohingských radikálů,“ vysvětluje redaktorka ČT Katarína Sedláčková.
„Chtějí vlastní stát v Rakhine. My jim ale to území dát nemůžeme! Toto je buddhistická země!“ uvedl účastník demonstrace na podporu armády Ba Shwe.
Během posledního půl roku lehlo popelem přes 350 vesnic a 650 tisíc Rohingů uteklo do sousedního Bangladéše. Násilí poznamenalo celé generace.
Armáda přitom slova Západu o etnických čistkách odmítá. A ani sami Barmánci zprávám o znásilňování a zabíjení žen a dětí nevěří. Rohingové pro ně znamenají hrozbu, která u nich doma nemá místo.
„Jakmile si lidé uvědomí, že se armáda ve skutečnosti nezměnila a stále je tou represivní institucí, pak si myslím, že se ta její dočasná obliba sníží,“ uvedl politolog David Mathieson.
„Zatím ale nenávist k Rohingům drží v šachu i demokraticky zvolenou vládu. Nositelka Nobelovy ceny míru Su Ťij se tak za mlčení ohledně násilí paradoxně dostala na pozici armády – doma milovaná, za hranicemi kritizovaná,“ uzavřela Sedláčková.
