Statisíce Rohingů, kteří uprchli před násilím v Myanmaru do sousední Bangladéše, by se brzy mohli začít vracet do vlasti. Běžence navštívil ve středu v uprchlickém táboře myanmarský ministr sociálního zabezpečení, který označil jejich repatriaci za prioritu. Mnozí Rohingové ale mají z návratu strach. Za útoky na muslimskou menšinu mezitím padají první tresty.
Úřad vysokého komisaře OSN by měl s Bangladéšem podepsat memorandum, které vytvoří podmínky pro návrat rohingských uprchlíků do vlasti. „Pokud použijeme odsouhlasený formulář, bude velmi jednoduché zahájit registraci a proces repatriace. Už máme uzavřenou dohodu mezi oběma zeměmi,“ potvrdil myanmarský ministr sociálního zabezpečení Win Myat Ai.
Bangladéšští představitelé v minulosti dali najevo, že pochybují o tom, že Myanmar opravdu chce Rohingy zpět. Myanmar naopak tvrdí, že je připraven a že se Rohigové mají vracet dobrovolně. Zřizuje přijímací střediska a u hranice s Bangladéší také dočasné tábory.
Repatriace má být založena na „bezpečném, dobrovolném a důstojném návratu uprchlíků v souladu s mezinárodními standardy“. „Je to pouze memorandum, ne právně závazná dohoda, repatriace bude v praxi bezpochyby daleko složitější, než vypadá na papíře. OSN ujišťuje, že uprchlíky nebude k návratu nikdo nutit, ale už teď jsou náznaky, že si bangladéšské úřady přejí, aby jich odešlo co nejvíc,“ poznamenala zpravodajka ČT Barbora Šámalová.
Chudý Bangladéš se stará o statisíce uprchlíků. Mnozí z nich si ale návrat nedokážou představit. „Pokud nám nepřiznají občanství a neuznají náš etnický původ, nevrátíme se,“ říká jeden z Rohingů Shahidullah.
Tato muslimská menšina čelí ve své převážně buddhistické domovině represím armády. OSN kampaň označila za etnickou čistku – od loňského srpna kvůli ní uprchlo na 700 tisíc lidí. Rohingové se ale obávají, že je po návratu domů stihne další útlak.
Nový prezident, nový přístup?
Ministr Win Myat Ai běžence ujišťoval, že situace se změnila. „Máme teď nového prezidenta a ten jasně řekl, že musí platit vláda práva. Klademe důraz na vládu práva a podle zákona můžeme potrestat ty, kteří pravidla poruší,“ prohlásil politik. Nová hlava státu spolupracuje se Su Ťij, držitelkou Nobelovy ceny míru, jež stojí v čele vlády a která čelí kvůli chladnému přístupu k situaci kolem Rohingů kritice z celého světa.
Za útoky na Rohingy už padají první tresty. Sedm myanmarských vojáků dostalo šest až deset let vězení za masakr ve vesnici Indin. „Opravdu chci, aby OSN zjednala spravedlnost. Pachatelé by měli být zabiti tak jako můj manžel. Spojené národy musí pomstít mého manžela, bez výjimky,“ uvedla vdova po oběti masakru Settara.
Rohingové obývají Arakanský stát na západě Myanmaru. Ten jim po desetiletí upírá základní práva – většinu z nich zbavil občanství a označil je za nelegální přistěhovalce, i když do země přišli před několika generacemi.
