Od konce září uprchlo z Myanmaru do sousedního Bangladéše už přes 600 tisíc Rohingů. Asi polovinu z nich tvoří děti, některé bez rodičů, jimž se při nedobrovolném přesunu ztratily. Jim teď pomáhá speciální stánek v Bangladéši. Už 1800 rodin se podařilo dát znovu dohromady.
Naděje v temných dobách. Vyvolávací stánek pomohl už 1800 ztracených rohingských dětí
Ztraceným dětem uprchlých Rohingů pomáhá vyvolávací stánek (zdroj: ČT24)
Osud muslimské menšiny z Myanmaru je jednou z největších humanitárních krizí za poslední roky. Situace dopadá nejhůř právě na děti.
„Našel jsem tohoto chlapce na cestě, když plakal. Když jsem se zeptal na rodiče, nic o nich nevěděl. Tak jsem ho přivedl sem a dal mu nějaké jídlo. Je mi líto, když vidím takto opuštěné děti,“ uvedl jeden z běženců Mohammed Khan, který teď o ztracené dítě pečuje.
V největším uprchlickém táboře v Bangladéši funguje už dva měsíce stánek, který má k dispozici mikrofon a kromě zpřetrhaných rodinných vazeb pomáhá opuštěné děti chránit před překupníky.
Na 1800 ztracených dětí už díky projektu našlo své rodiče. „Pro Rohingy, kteří sem právě přišli, je všechno nové. Nevyznají se tu, a pokud se vydají dál, často se ztratí. Když děti kdokoliv najde, přivede je sem,“ říká zakladatel vyvolávacího stánku Nazír Ahmed.
Muslimská komunita platí v převážně buddhistickém Myanmaru za nezvané hosty. Pro tamní lídry jsou ilegálními přistěhovalci, kteří nemají právo na občanství. Kromě diskriminace čelí přímému násilí, zastrašování a znásilňování. To vše údajně s krytím armády a úřadů.
Myanmarská armáda zahájila nejnovější tažení poté, co rohingští povstalci 25. srpna zaútočili na desítky policejních a vojenských stanovišť v Arakanském státě.
OSN mluví o etnické čistce. „Rada bezpečnosti zdůrazňuje, že primární zodpovědností vlády Myanmaru je ochrana vlastních obyvatel, stejně jako respektování právního státu a lidských práv,“ zdůraznil stálý velvyslanec Itálie při OSN Sebastiano Cardi.
Myanmar se přitom nechce zúčastnit speciálního panelu OSN, který má situaci na západě země vyšetřit.
„Jednoznačně odmítáme postup panelu, protože k řešení problému nepomáhá. Naopak povede k dalšímu zvyšování napětí mezi různými náboženskými skupinami v zemi i mimo ni,“ konstatoval velvyslanec Myanmaru při OSN Hau Du-sjan.
Myanmarská vláda dál viní svět z nepochopení domácí situace. Vůdkyně a nositelka Nobelovy ceny za mír Su Ťij čelí ve světě kritice, že se nesnaží zastavit násilnosti. Nedávno ale navštívila zasažené oblasti v Arakanském státě osobně a údajně ujišťovala místní obyvatele, že jim vláda chce pomoci. V Myanmaru má stále hlavní slovo armáda.