Studie z Velké Británie i Spojených států amerických ukazují, že pandemie koronaviru dopadá zvláště tvrdě na menšiny. V obou zemích jsou příčiny tohoto stavu podobné: život na sociální periferii a komplikovanější dostupnost zdravotní péče.
U černochů, Asiatů a příslušníků dalších etnických menšin žijících ve Spojeném království je riziko, že po nakažení koronavirem zemřou, dvakrát až třikrát vyšší než v průměrné populaci. Vyplývá to ze studie, o které informovala britská média. Nejohroženější skupinou jsou přitom lidé pákistánského původu.
„Tato studie ukazuje, že následky covidu-19 nejsou pro všechny stejné, ale že u černochů, Asiatů a příslušníků dalších etnických menšin je úmrtnost s covidem-19 nepoměrně vyšší,“ uvedl spoluautor studie Delan Devakumar.
„Je důležité, abychom bojovali se zásadními sociálními a ekonomickými rizikovými faktory a bariérami v přístupu ke zdravotní péči, které vedou k těmto nespravedlivým úmrtím,“ dodal.
Výzkumníci londýnské univerzity UCL analyzovali úmrtí 16 272 lidí s pozitivním testem na koronavirus, kteří zemřeli v anglickým nemocnicích mezi 1. březnem a 21. dubnem. Asi u deseti procent z nich nebyl údaj o etnické příslušnosti k dispozici.
Pacienti pákistánského původu mají 3,29krát vyšší riziko, že s covidem-19 zemřou, než jaký je průměr. V případě pacientů s původem v subsaharské Africe je riziko jen o něco málo nižší (3,24krát vyšší než průměr). Obzvlášť postižené jsou i komunity lidí původem z Bangladéše (2,41krát vyšší riziko) a černochů z Karibiku (2,21krát).
Také lidé indického původu jsou ohroženi více než průměr britské populace (1,7 krát vyšší riziko). Právě Indů zemřelo z etnických menšin v anglických nemocnicích ve sledovaném období nejvíce (492). Lidé indického původu ale tvoří největší národnostní menšinu v Británii.
Riziko, že s covidem-19 zemřou, je podle studie v případě bělochů s britskými kořeny 0,88krát nižší, než jaký je průměr, v případě bělochů s irskými kořeny 0,52krát nižší.
Podle dalšího spoluautora studie Roba Aldrige může hrát roli to, kde příslušníci minorit v Británii žijí. Tento údaj ale rozhodně nevysvětluje všechny rozdíly v poměru úmrtí v jednotlivých etnických skupinách.
Studie potvrzuje dřívější výsledky podobných výzkumů. Například data britského statistického úřadu ONS z počátku května ukázala, že koronvirus zabíjí dvakrát častěji v chudších částech Anglie, v nichž častěji žijí příslušníci etnických menšin.
Americké menšiny
Relativně podobné údaje přicházejí také ze Spojených států amerických – tam je dopad pandemie nejhorší na Afroameričany. Americké Centrum pro kontrolu nemocí (CDC) dlouho ve svých statistikách informace o etnicitě nemocných covidem-19 neuvádělo, proto ve spolupráci několika univerzit vznikla studie, která je nyní v recenzním řízení.
Její výsledky, které ještě mohou částečně projít revizí, ukazují, že dopad na Afroameričany byl nepoměrně vysoký: tvoří 52 procent diagnóz a 58 procent úmrtí. Tento trend je prakticky stejný na celém území Spojených států, ať už ve městech, tak i ve venkovských oblastech, uvádí výzkum.
Také příčiny jsou podobné jako v Británii: větší chudoba, horší přístup ke zdravotnickým službám a více chorob způsobených průměrně nižším sociálním statusem. Vědci ale také podotýkají, že Afroameričané pracují častěji v sektoru služeb, kde je více kontaktů s ostatními lidmi, takže jsou vystaveni více sociálním kontaktům, což může přispívat k množství nákaz.
