Vůdkyně Myanmaru Do Aun Schan Su Ťij vystoupila u soudu, který viní její zemi z genocidy Rohingů. Žaloba vznesená u Mezinárodního soudního dvora OSN podává podle Su Ťij „klamný a neúplný“ obrázek o dění v Arakanském státě. Bezpečnostní složky zde čelily vnitřnímu konfliktu, který odstartovaly útoky rohingských ozbrojenců, tvrdí vůdkyně. Ujišťovala také, že pokud armáda má na svědomí válečné zločiny, budou jejich pachatelé stíháni.
„Gambie bohužel soudu prezentovala klamný a neúplný obrázek situace v Arakanském státě,“ řekla Su Ťij v odkaze na oblast na východě Myanmaru, kde dříve žil zhruba milion příslušníků menšinového muslimského etnika Rohingů. „Záměr genocidy nemůže být jedinou hypotézou,“ dodala podle agentury AFP.
Ze snahy vyhladit muslimské obyvatelstvo Myanmar v listopadu obvinila právě Gambie. Malá muslimská africká země tak učinila jménem Organizace islámské spolupráce (OIC), která sdružuje 57 států.
Obvinění pramení z událostí roku 2017, kdy myanmarské bezpečnostní složky zahájily proti Rohingům rozsáhlou ofenzivu v reakci na útok rohingských povstalců na policejní stanoviště.
Ze svých domovů za několik týdnů uprchlo přes sedm set tisíc Rohingů, podle vyšetřovatelů OSN tažení myanmarské armády představovalo etnickou čistku, kterou provázelo masové vraždění a znásilňování a vypalování domovů muslimských obyvatel.
Su Ťij tvrdí, že porušování lidských práv se netoleruje
Su Ťij ve své obhajobě zdůrazňovala, že jednotky její země reagovaly na útoky rohingských ozbrojenců a hovořila o „ozbrojeném konfliktu“. Použití nepřiměřené síly na straně bezpečnostních složek prý nelze vyloučit, jakékoli případné válečné zločiny ale podle myanmarské vůdkyně budou předmětem trestního stíhání. Porušování lidských práv v Arakanském státě ani kdekoli jinde se netoleruje, prohlásila Su Ťij.
Ve svém projevu zmínila „vysídlení mnoha lidí“, podotkla však, že podobné válečné případy z 90. let na Balkáně nebyly označeny za genocidu. „Mezinárodní justice odolala pokušení použít tuto právní klasifikaci, protože specifický záměr úplně nebo částečně zničit pronásledovanou skupinu nebyl přítomen,“ citovala ji agentura Reuters.
OSN: Rohingové čelí perzekucím po desetiletí
Někdejší myanmarská disidentka a uznávaná bojovnice za demokracii Su Ťij, která v době vlády vojenské junty v Myanmaru strávila asi 16 let v domácím vězení, čelí silné mezinárodní kritice kvůli tomu, že násilnosti páchané myanmarskou armádou na Rohinzích neodsoudila.
Podle OSN muslimská menšina v Myanmaru čelí perzekuci po desetiletí, úřady převážně buddhistické země Rohingy neuznávají jako národnostní menšinu a hovoří o nich jako o nelegálních přistěhovalcích z Bangladéše.
Jednání ohledně postupu myanmarské armády bude u soudu OSN, který urovnává spory mezi zeměmi, pokračovat ještě ve čtvrtek.
