Desetitisíce Rohingů si v uprchlickém táboře v Bangladéši připomněly dva roky od začátku masivního vyhánění této muslimské menšiny z Myanmaru. OSN se snaží alespoň část běženců navrátit do vlasti, všichni do jednoho to ale odmítají s tím, že se obávají nové vlny pronásledování. Rohingové nazývají 25. srpen „dnem genocidy“. Myanmar obvinění z etnických čistek odmítá.
Rohingové si připomněli dva roky ode „dne genocidy“, ani jeden z milionu uprchlíků nechce domů
Tisíce Rohingů v uprchlickém táboře v Bangladéši usedly ke společné modlitbě a vzpomínaly na oběti. Stále doufají v bezpečný návrat domů.
„Před dvěma lety jsem přišel z Myanmaru, kde podpálili naše domovy. Čelil jsem velkým problémům, abych se dostal do Bangladéše. Na začátku jsem byl v džungli, žil na okraji silnice pod otevřeným nebem. Agentury OSN nám pak daly jídlo, pitnou vodu, poskytly nám střechu nad hlavou,“ prohlásil rohingský uprchlík Mohammad Salim.
3 minuty
Rohingové tráví už dva roky na útěku, zpět do vlasti se bojí
Myanmar, který je většinově buddhistický, Rohingy jako etnikum neuznává, považuje je za „Bengálce“ a odepírá jim řadu základních práv. Situace v zemi byla napjatá už dříve, právě 25. srpna 2017 se ale rychle vyhrotila a vedla k tomu, co se stalo jednou z nejhorších uprchlických krizí v moderním světě.
Rohingští ozbrojenci toho dne napadli desítky policejních stanovišť v Arakanském státě a zabili při tom několik osob. Armáda okamžitě spustila drastickou „protiteroristickou“ akci, při níž řadu ozbrojenců pozatýkala. Mnoho vesnic bylo vypáleno, množily se útoky na civilisty, případy znásilňování a zabíjení, znějí závěry vyšetřování OSN.
Po zásazích armády uteklo před násilnostmi do sousedního Bangladéše na 740 tisíc příslušníků této menšiny. Připojili se tak k dalším 200 tisícům běženců, kteří už v zemi byli.
Rohingové chtějí občanství a zaručit bezpečnost
Myanmarské úřady ve spolupráci s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) zahájily ve čtvrtek program na navrácení utečenců, nicméně stejně jako loni v listopadu se do něj nikdo nepřihlásil. „Obáváme se, že nás dají do táborů, když tam půjdeme. Co s námi bude, když nemůžeme nakupovat nebo chodit do práce. Myanamar nám navíc zabavil půdu,“ upozornila rohingská uprchlice Shafiqa Begumová.
Jeden z vůdců muslimského etnika prohlásil, že se jeho příslušníci do Myanmaru vrátí, pouze pokud jim vláda zaručí bezpečnost, přizná jim myanmarské občanství a umožní jim znovu získat jejich rodné vesnice. „Požádali jsme vládu o zahájení dialogu. Doteď jsme však zatím neobdrželi žádnou odpověď,“ uvedl vůdce.
Vyšetřovatelé OSN po událostech ze srpna 2017 doporučili stíhání myanmarských generálů za genocidu, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Vláda však veškerá obvinění z nepatřičného jednání popírá a tvrdí, že vojenská operace byla ospravedlnitelná a mířila na rohingské povstalce.
Zprávy o sexuálním násilí
OSN vydala ve čtvrtek novou zprávu, ve které tvrdí, že znásilňování myanmarskými bezpečnostními složkami při zásahu bylo systematické a bylo projevem úmyslu spáchat genocidu.
Bangladéšská premiérka Hasína Vadžídová uvedla, že její administrativa nebude uprchlíky vyhánět zpět do Myanmaru násilím, ačkoliv jsou pro jihoasijskou zemi značnou zátěží. Ještě v červnu navíc úřady prohlásily, že situace v Myanmaru je pro návrat utečenců stále příliš nestabilní.
Zástupce ředitele organizace Human Rights Watch agentuře AP řekl, že je potřeba koordinovaného mezinárodního úsilí „abychom skutečně zvýšili tlak na myanmarské generály. Mám na mysli cílené sankce, mám na mysli zbrojní embargo“.
Kritika se v posledních letech snáší i na hlavu držitelky Nobelovy ceny míru Su Ťij. Ta byla dlouhé roky vojenskou juntou držena v domácím vězení a v posledních letech zastává post myanmarského „státního poradce“, což odpovídá funkci premiéra. Zároveň je i ministryní zahraničí.
Bývalá disidentka nejprve podpořila armádní operaci proti Rohingům. Později sice odsoudila jakékoliv porušování lidských práv, její váhavý postoj ale vyvolal na mezinárodní scéně odpor a Su Ťij byla zbavena řady poct.
Moc armády v Myanmaru posiluje současná ústava
Vládnoucí strana Národní liga pro demokracii (NLD) v čele se Su Ťij se v současné době snaží oslabit vliv armády změnou ústavy. Základní zákon státu poskytuje bezpečnostním složkám stále rozsáhlé pravomoci. V současné době má armáda zajištěných 25 procent parlamentních míst i právo jmenovat ministry vnitra, obrany a bezpečnosti hranic. NLD chce, aby do roku 2021 poměr klesl na 15 procent.
„Nynější vláda se snaží o pokrok v zemi, ale brání jí v tom ústava z roku 2008,“ prohlásil organizátor červencové protestní akce Pchyae Pchyo Zo.
Ústava také znemožňuje Su Ťij ucházet se o prezidentskou funkci. Toto právo totiž nemají lidé, jejichž rodinní příslušníci mají cizí občanství. Oba synové Su Ťij jsou britskými občany, stejně jako byl její zesnulý manžel. Šéfka NLD už po vyhraných volbách z roku 2015 prohlásila, že bude řídit zemi bez ohledu na to, koho parlament oficiálně zvolí hlavou státu.
Národní liga pro demokracii o změnu ústavy usiluje i přesto, že ohledně dodatků mají poslanci z řad armády de facto právo veta, poznamenala agentura Reuters.
