Loni bylo popraveno nejméně 579 lidí, přes polovinu v Íránu, píše AI. Ve zprávě chybí tisíce případů z Číny

V roce 2021 stoupl počet rozsudků smrti i vykonaných poprav, upozorňuje ve zprávě organizace Amnesty International (AI). V osmnácti zemích bylo loni popraveno nejméně 579 lidí, z toho více než polovina v Íránu. Verdikt hrdelního trestu padl loni u soudu 2052krát; to je o čtyřicet procent více než v roce 2020. K opětovnému nárůstu v obou kategoriích došlo po pauze způsobené pandemií covidu-19. V dlouhodobém srovnání přesto patří loňská čísla k nejnižším. K dispozici ale nejsou údaje z Číny, Severní Koreje a Vietnamu. Peking přitom popraví tisíce lidí ročně.

Meziročně počet vykonaných trestů smrti stoupl o 20 procent, v Íránu bylo popraveno 314 odsouzených. Mnoho lidí bylo v této zemi takto potrestáno za zločiny spojené s drogovou kriminalitou, což je v rozporu s mezinárodním právem, upozorňuje AI. Trest smrti může být podle mezinárodního práva uložen jen za zločiny, jejichž součástí bylo úmyslné usmrcení člověka.

Se značným odstupem za Íránem je ve statistice Egypt, kde bylo loni popraveno nejméně 83 lidí. Třetí příčka patří Saúdské Arábii, kde loni vykonali 65 poprav. Letos v březnu už ale tamní orgány podle AI za jediný den popravily 81 lidí. Zhruba s dvacítkou poprav následují Sýrie, Somálsko, Irák nebo Jemen.

Ve Spojených státech bylo loni popraveno 11 lidí, což je nejméně od roku 1988. Federální vláda v červenci zavedla dočasné moratorium na výkon poprav a Virginie se stala 23. státem USA a prvním na jihu země, který zrušil trest smrti.

Mezi všemi popravenými bylo 24 žen, zhruba čtyři procenta.

Na covidovou pauzu země nenavázaly

„Namísto toho, aby se chopily příležitosti navázat na výpadek temné praxe, k němuž došlo v roce 2020, projevily některé státy znepokojivé nadšení upřednostnit používání trestu smrti před účinným řešením kriminality. Tím bezcitně projevují neúctu k právu na život, a to i v době, kdy se svět topí ve vážných krizích v oblasti lidských práv,“ uvedla generální tajemnice AI Agnès Callamardová.

S postupným uvolňováním omezení spojených s pandemií covidu-19 začaly odkládané výkony trestů a obnovily se také soudní procesy. Trvale vysoké počty hrdelních trestů jsou podle AI v Egyptě a Jemenu, loni jich v těchto zemích padlo 356, respektive 298.

Nejmarkantnější nárůsty v počtu rozsudků smrti loni zaznamenaly Bangladéš (181), Indie (144) a Pákistán (129).

Chybí údaje o tisících poprav v Číně

Ve statistikách chybí údaje z Číny, Severní Koreje a Vietnamu, upozorňuje AI. Podle organizace Peking popravuje ročně tisícovky svých občanů, oficiální čísla ze žádné z těchto zemí ale nejsou k dispozici.

AI upozorňuje, že některé státy trest smrti využívají k zastrašování občanů, kteří nesouhlasí s režimem, nebo k útlaku menšin. Během zavedení stanného práva v Barmě (Myanmar) vojenská junta dala vojenským soudům pravomoc soudit i civilisty. Bez práva na odvolání bylo v Barmě loni „svévolně odsouzeno na smrt“ téměř 90 lidí, píše ve zprávě AI. V Íránu byli lidé odsouzeni na smrt za „nepřátelství vůči bohu“; vzhledem k zastoupení v populaci byl také nepřiměřeně vysoký počet odsouzených Balúčů.

Amnesty International vznikla v roce 1961 a působí v desítkách států. Tvrdí, že má deset milionů členů a podporovatelů. Patří k nejvýznamnějším organizacím na ochranu lidských práv na světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při explozi v čínském dole zemřelo devadesát lidí

Nejméně devadesát lidí přišlo o život při důlním neštěstí v Číně. Dalších sto osob skončilo v nemocnici, informoval server BBC News s odkazem na novou bilanci, kterou zveřejnila čínská státní média. Ta dříve sdělila, že v pátek došlo v uhelném dole na severovýchodě země k výbuchu plynu.
08:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vojenská integrace Ruska s Běloruskem ohrožuje celou Evropu, říká Cichanouská

Hlubší vojenská integrace Ruska a Běloruska představuje bezpečnostní hrozbu pro celou Evropu, nikoliv jen pro země na východním křídle NATO. V rozhovoru s ČTK to uvedla vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Režim diktátora Alexandra Lukašenka podle ní slouží Moskvě jako nástroj zastrašování a nátlaku vůči evropským státům.
před 1 hhodinou

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Při pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 7 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 7 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 11 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 12 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 13 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...