Loni bylo popraveno nejméně 579 lidí, přes polovinu v Íránu, píše AI. Ve zprávě chybí tisíce případů z Číny

V roce 2021 stoupl počet rozsudků smrti i vykonaných poprav, upozorňuje ve zprávě organizace Amnesty International (AI). V osmnácti zemích bylo loni popraveno nejméně 579 lidí, z toho více než polovina v Íránu. Verdikt hrdelního trestu padl loni u soudu 2052krát; to je o čtyřicet procent více než v roce 2020. K opětovnému nárůstu v obou kategoriích došlo po pauze způsobené pandemií covidu-19. V dlouhodobém srovnání přesto patří loňská čísla k nejnižším. K dispozici ale nejsou údaje z Číny, Severní Koreje a Vietnamu. Peking přitom popraví tisíce lidí ročně.

Meziročně počet vykonaných trestů smrti stoupl o 20 procent, v Íránu bylo popraveno 314 odsouzených. Mnoho lidí bylo v této zemi takto potrestáno za zločiny spojené s drogovou kriminalitou, což je v rozporu s mezinárodním právem, upozorňuje AI. Trest smrti může být podle mezinárodního práva uložen jen za zločiny, jejichž součástí bylo úmyslné usmrcení člověka.

Se značným odstupem za Íránem je ve statistice Egypt, kde bylo loni popraveno nejméně 83 lidí. Třetí příčka patří Saúdské Arábii, kde loni vykonali 65 poprav. Letos v březnu už ale tamní orgány podle AI za jediný den popravily 81 lidí. Zhruba s dvacítkou poprav následují Sýrie, Somálsko, Irák nebo Jemen.

Ve Spojených státech bylo loni popraveno 11 lidí, což je nejméně od roku 1988. Federální vláda v červenci zavedla dočasné moratorium na výkon poprav a Virginie se stala 23. státem USA a prvním na jihu země, který zrušil trest smrti.

Mezi všemi popravenými bylo 24 žen, zhruba čtyři procenta.

Na covidovou pauzu země nenavázaly

„Namísto toho, aby se chopily příležitosti navázat na výpadek temné praxe, k němuž došlo v roce 2020, projevily některé státy znepokojivé nadšení upřednostnit používání trestu smrti před účinným řešením kriminality. Tím bezcitně projevují neúctu k právu na život, a to i v době, kdy se svět topí ve vážných krizích v oblasti lidských práv,“ uvedla generální tajemnice AI Agnès Callamardová.

S postupným uvolňováním omezení spojených s pandemií covidu-19 začaly odkládané výkony trestů a obnovily se také soudní procesy. Trvale vysoké počty hrdelních trestů jsou podle AI v Egyptě a Jemenu, loni jich v těchto zemích padlo 356, respektive 298.

Nejmarkantnější nárůsty v počtu rozsudků smrti loni zaznamenaly Bangladéš (181), Indie (144) a Pákistán (129).

Chybí údaje o tisících poprav v Číně

Ve statistikách chybí údaje z Číny, Severní Koreje a Vietnamu, upozorňuje AI. Podle organizace Peking popravuje ročně tisícovky svých občanů, oficiální čísla ze žádné z těchto zemí ale nejsou k dispozici.

AI upozorňuje, že některé státy trest smrti využívají k zastrašování občanů, kteří nesouhlasí s režimem, nebo k útlaku menšin. Během zavedení stanného práva v Barmě (Myanmar) vojenská junta dala vojenským soudům pravomoc soudit i civilisty. Bez práva na odvolání bylo v Barmě loni „svévolně odsouzeno na smrt“ téměř 90 lidí, píše ve zprávě AI. V Íránu byli lidé odsouzeni na smrt za „nepřátelství vůči bohu“; vzhledem k zastoupení v populaci byl také nepřiměřeně vysoký počet odsouzených Balúčů.

Amnesty International vznikla v roce 1961 a působí v desítkách států. Tvrdí, že má deset milionů členů a podporovatelů. Patří k nejvýznamnějším organizacím na ochranu lidských práv na světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 7 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 10 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 11 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...