Bangladéšská premiérka šajch Hasína Vadžídová a její spojenci ohlásili triumf v parlamentních volbách. Opoziční Bangladéšská nacionalistická strana (BNP) hlasování bojkotovala kvůli údajným volebním podvodům i autoritářským tendencím šéfky kabinetu, jež se drží u moci od roku 2009. Lidskoprávní aktivisté Vadžídové vyčítají zatýkání politických odpůrců a omezování občanských svobod. Naopak chválu si vysloužila přijetím milionu běženců z řad myanmarských Rohingů a vyvedením Bangladéše z extrémní chudoby.
Bangladéš vyvedla z extrémní chudoby, kritiky zatýká po tisících. Sporné volby ovládla premiérka Vadžídová
Premiérka Vadžídová si zajistila dalších pět let v úřadu poté, co její vládnoucí Lidová liga spolu se spojenci obdržela 223 z 300 křesel v jednokomorovém bangladéšském parlamentu. Nová vláda navíc zřejmě bude mít při hlasování k dispozici i zbývající křesla, píše server BBC.
Celkem 63 křesel v parlamentu totiž obsadí „nezávislí“ kandidáti, což jsou podle al-Džazíry ve skutečnosti osoby, které odmítla vládnoucí strana, ale její vedení je požádalo, aby kandidovali a umožnili tak vytvořit dojem, že ve volbách existuje konkurence.
„Toto je bizarní výsledek bizarních voleb,“ řekl al-Džazíře vlivný bangladéšský aktivista za práva a fotograf Šahidul Alam. „Falešní kandidáti ve falešných volbách nyní povedou k (vytvoření) falešného parlamentu,“ podotkl.
Opozice se rozhodla přistoupit k bojkotu hlasování poté, co premiérka odmítla její požadavky na vytvoření nezávislé úřednické vlády, která by dohlížela na volby. „Každá politická strana má právo se rozhodnout. Absence jedné strany ve volbách neznamená, že jsou nedemokratické,“ uvedla 76letá Vadžídová.
„Naše země je suverénní a nezávislá země – možná jsme malí, ale máme velkou populaci,“ řekla Vadžídová podle CNN novinářům v Dháce. „Zavedli jsme lidská demokratická práva a také právo na lepší život. To je náš hlavní cíl. Snažím se ze všech sil zajistit, aby demokracie v této zemi pokračovala,“ prohlásila premiérka při odevzdání svého hlasu.
Opoziční protest proti bangladéšské vládě
Hlasování doprovázela nízká účast kolem čtyřiceti procent. Podle některých analytiků oslovených BBC však jsou i tato čísla zveřejněná úřady silně zveličená. Během posledního hlasování v roce 2018 se k volebním urnám dostavilo více než 80 procent voličů.
Řadu Bangladéšanů letos odradila vlna násilností, přestože na hlasování dohlíželo podle volební komise na 700 tisíc příslušníků bezpečnostních složek a 120 zahraničních pozorovatelů.
Násilné protesty
V posledních měsících Bangladéšem otřásly násilné protesty, které vyvolalo skokové zdražení životních nákladů kvůli draze dovážené energii. Během předvolební kampaně navíc přišlo o život nejméně 15 lidí. Jen od pátku úřady zaznamenaly na 18 žhářských útoků, z nichž deset směřovalo proti volebním místnostem. Při jednom ze žhářských útoků v pátek zemřeli čtyři lidé.
Rostoucí napětí v zemi dokládá i výrok Vadžídové, která po odevzdání svého hlasu ve volbách označila opoziční BNP za teroristickou organizaci. Právě BNP úřady obviňují z řady předvolebních útoků, strana to ale popírá a mluví o snaze vlády diskreditovat nenásilné hnutí. Víkendovým volbám předcházelo hromadné zatýkání lídrů a podporovatelů opoziční strany, připomíná BBC.
Nový „asijský tygr“
V čele vlády zůstává Vadžídová nepřetržitě od roku 2009, ve funkci předsedkyně vlády však působila již po vítězných volbách v roce 1996. Osmá nejlidnatější země světa zažívala za vlády Vadžídové rychlý hospodářský růst. Většinově muslimský národ, který patřil v minulosti mezi nejchudší na světě, je nyní jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik v regionu.
Příjem na hlavu se za poslední desetiletí v Bangladéši ztrojnásobil a Světová banka odhaduje, že za posledních dvacet let se z chudoby dostalo více než 25 milionů obyvatel 170milionové země, uvádí BBC. Je také druhým největším světovým výrobcem textilu po Číně.
Bangladéšská ekonomika ale začala mít potíže v polovině roku 2022, kdy pocítila naplno dopady pandemie covidu a následného zpomalení globální ekonomiky. Stejně jako jiné části světa zemi trápí zdražování a také plnění podmínek pro loňskou půjčku od Mezinárodního měnového fondu ve výši pěti miliard dolarů.
Zatýkání kritiků i ochrana uprchlíků
Organizace pro lidská práva premiérku dlouhodobě kritizují za omezování občanských svobod a zatýkání politických oponentů. Skupina Human Rights Watch (HRW) odhaduje, že téměř deset tisíc aktivistů bylo zatčeno poté, co se opoziční shromáždění z konce loňského října zvrhlo v násilnosti, což vedlo k úmrtí nejméně šestnácti lidí, dalších 5500 utrpělo zranění. Bangladéšská vláda kritiku odmítá.
Podle BBC se ale zvyšuje mezinárodní tlak na Bangladéš. Loni v září začal Washington uvalovat vízová omezení na bangladéšské úředníky, kteří byli shledáni vinnými z podkopávání demokratického volebního procesu v zemi.
Vadžídová je však přesvědčena, že s trvající podporou ze strany Indie dokáže případné západní sankce ustát. Vyspělé země si navíc uvědomují, že jakékoli zrušení koncesí bangladéšskému oděvnímu průmyslu by zasáhlo miliony pracovníků, z nichž většinu tvoří ženy.
Na druhou stranu si Vadžídová získala mezinárodní uznání za poskytnutí přístřeší téměř milionu muslimů z kmene Rohingů, kteří prchají před pronásledováním v sousedním Myanmaru.
Jihoasijská republika Bangladéš byla od roku 1760 až do rozpadu Britské Indie v roce 1947 kolonií Spojeného království. Jako převážně muslimská oblast se Bengálsko následně stalo pákistánskou provincií. Nezávislost získal Bangladéš v roce 1971. V zemi byla poté zavedena parlamentní demokracie britského typu.
