V Bangladéši chybí sociální, zdravotní i důchodové pojištění, popisuje zubař a misionář Milan Moskala. Ten v Bangladéši pomohl založit deset škol a spolu s kolegy se staral o stovky dětí. Nyní navštěvuje české regiony a předává své zkušenosti.
Milan Moskala chtěl od malička pracovat v zahraničí. Když mu církev nabídla volné místo na stomatologické klinice v Dháce v Bangladéši, neváhal. Tehdy mu bylo padesát let. „To je taková luxusní klinika, ve které ošetřujeme hlavně to bohaté obyvatelstvo a zahraniční pracovníky,“ popisuje. O víkendech pak na vesnicích léčil zdarma chudé.
Bangladéš trápí přelidnění, nezaměstnanost, negramotnost, hlad i nemoci. „Není tam žádné důchodové, sociální ani zdravotní pojištění. Takže co ti lidé nevyžebrají, to nemají,“ podotýká. Spolu s kolegy proto nakupoval jídlo a rozdával ho dětem v chudinských čtvrtích. „Až když jsme začali rozdávat banány, tak najednou jsem zjistil, že ty děti přestaly mít průjem, přestaly zvracet, byly silnější,“ říká misionář.
Jeho cílem pak bylo naučit je, jak si na jídlo mají vydělat samy. Pro děti z ulice proto začal zakládat školy. „Vybavit je základním vzděláním, naučit je hygienickým pravidlům. Tak jsme je začali koupat, šamponovat, odvšivovat. Koupili jsme jim oblečení,“ ilustruje. To už pod záštitou humanitární organizace ADRA. Program zvaný Bangbaby trvá dodnes.
I ve svých čtyřiasedmdesáti letech Milan Moskala pravidelně navštěvuje všech deset škol, které pomohl založit.
