Přes 1600 příslušníků rohingské menšiny, které bangladéšská vláda přesídluje z přeplněných uprchlických táborů, v pátek dorazilo na ostrov Thengar Čár. Informovala o tom agentura AFP. Operaci kritizují organizace pro lidská práva, které poukazují na to, že nízko položený ostrov byl v minulosti pravidelně pod náporem bouří a záplav a je tudíž nevhodný k osídlení.
Lodě s Rohingy dopluly k bangladéšskému ostrovu. Podle kritiků je neobyvatelný
Horizont ČT24: Převoz Rohingů (zdroj: ČT24)
Rohingy v pátek ráno na tříhodinovou cestu na ostrov v Bengálském zálivu vypravila vláda v sedmi lodích. Z přístavního města Čitágáon vypluli za doprovodu dalších dvou plavidel vezoucích zásoby.
S odvoláním na novináře, který se nalodil spolu s Rohingy, agentura AP informovala, že uprchlíci po příjezdu dostali k obědu rýži, vejce a kuřata. Úřady jim rovněž změřily teplotu v rámci opatření proti šíření koronaviru.
Rohingové jsou muslimská menšina z převážně buddhistické Barmy, kde čelí dlouhodobé diskriminaci. Okolo 750 tisíc jich v roce 2017 po etnických čistkách vedených buddhistickými milicemi a armádou prchlo do sousedního Bangladéše. Přidali se tak ke zhruba 200 tisícúm dalším Rohingům, které tam vyhnaly předchozí vlny násilí. Příval uprchlíků vedl bangladéšské úřady k výstavbě táborů, které jsou přeplněné a panují v nich špatné podmínky.
Ostrov Thengar Čár vznikl před necelými dvěma desítkami let nahromaděním usazenin z řeky Meghna. V monzunovém období od června do září bývá pravidelně zatopen, takže lidé z oblasti ho považují za neobyvatelný.
Bangladéšská armáda na něm vybudovala domy pro zhruba 100 tisíc Rohingů, nemocnice či mešity a postavila i hráz, která je má chránit před záplavami. V první fázi přesunu z přeplněných uprchlických táborů se má na ostrov přesídlit na 2500 uprchlíků.
Podle lidskoprávních organizací je ostrov nevhodný k osídlení
Operace vzbudila kritiku organizací pro lidská práva. Poukazují na to, že nízko položený ostrov byl v minulosti pravidelně pod náporem bouří a záplav, a je tudíž nevhodný k osídlení.
K zastavení přesídlení dříve vyzvala například jihoasijská pobočka organizace Amnesty International či americká skupina Refugees International, podle které je plán bangladéšské vlády „krátkozraký a nelidský“. Vláda však tvrdí, že Rohingy k odchodu na ostrov nenutí a že se s nebezpečím přírodních katastrof dostatečně vypořádala, píše agentura Reuters.
K tomu, aby bangladéšští představitelé dostáli svému slovu, že přesun na ostrov bude dobrovolný, vyzval v pátek Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Úřad je podle mluvčího Babara Balocha také připravený se souhlasem Bangladéše posoudit tamní podmínky a ujistit se, že jde o „bezpečné a udržitelné místo k životu“.