Před půlstoletím zasáhl Východní Pákistán extrémně silný cyklon Bhola. O život připravil půl milionu lidí

Cyklon Bhola, který zasáhl 12. listopadu 1970 Východní Pákistán, se stal vůbec nejhorší zaznamenanou katastrofou způsobenou atmosférickým jevem v historii. Podle různých zdrojů při něm zahynulo více než půl milionu lidí, někdy je ale uváděn až milion mrtvých . Katastrofa ale vedla také k politické krizi, díky níž vznikl nezávislý Bangladéš.

Ráno 8. listopadu se ve střední části Bengálského zálivu začal formovat cyklon. Vznikl z pozůstatků tropické bouře Nora. Poté, co v oceánu nabral sílu, začal postupovat směrem na sever nad území tehdejšího Východního Pákistánu a cestou stále sílil. O tři dny později dosahoval už rychlosti 185 kilometrů za hodinu s krátkodobými nárazy větru o rychlosti až 240 kilometrů v hodině.

  • Tropickým cyklonem označuje meteorologie atmosférický útvar v podobě obrovského víru s charakteristickým okem ve středu, který vzniká v subtropické oblasti nad oceány (zhruba mezi 5. a 25. stupněm zeměpisné šířky obou polokoulí). Je provázen extrémně silným větrem a intenzivními srážkami.

Samotná síla větru zabíjela stovky lidí, ale ještě horší tragédii přineslo vzedmutí hladiny moře v důsledku poklesu tlaku. Přišlo navíc v době vrcholícího přílivu. To zdevastovalo ostrovy v deltě Gangy, vymazalo z mapy celé vesnice a zničilo úrodu v celém regionu.

Trasa cyklonu Bhola
Zdroj: Wikimedia Commons

Zasaženo cyklonem bylo přes 3,6 milionu lidí. Pákistánský rozhlas tehdy informoval, že na třinácti zcela zničených ostrovech v okolí největšího bangladéšského přístavu Čitágáon nejsou žádní přeživší. Voda zaplavila všechno a nebylo před ní úniku.

V nejpostiženějších oblastech pevniny zahynulo až 45 procent ze 167 tisíc obyvatel. Tragické bylo i to, že před vodou se nedařilo unikat zejména seniorům a dětem – podle odhadů tvořily více než polovinu obětí cyklonu právě děti.

Obrovské byly také ekonomické dopady: celkové škody se podle odhadů vyšplhaly na více než 86 milionů dolarů. Těžké ztráty utrpěl zejména rybářský průmysl, při katastrofě bylo zničeno přes 65 procent rybolovné kapacity pobřežní oblasti.

Cyklon vnesl bouři i do politiky

Cyklon postupně zeslábl a 13. listopadu se rozptýlil. Zůstaly po něm ale dopady, které tehdejší politická reprezentace nedokázala vyřešit. Následky katastrofy proto měly i významný politický dopad.

Pákistánská vláda s prezidentem Agou Muhammadem Jáhjou Chánem, která sídlila v západní části země, si totiž svým pomalým a nedostatečným přístupem při záchranných operacích vysloužila značnou kritiku z řad občanů, opozičních politiků i mezinárodních médií.

Dobový satelitní snímek cyklonu Bhola
Zdroj: Wikimedia Commons

Ve volbách v prosinci 1970 ve Východním Pákistánu drtivě zvítězila opoziční Lidová liga. Napětí mezi centrální vládou v Islámábádu a Východním Pákistánem vyústilo v národně osvobozeneckou válku za sebeurčení a nezávislost. Území Východního Pákistánu bylo obsazeno pákistánskou armádou a došlo ke genocidě obyvatelstva, do poloviny prosince 1971 zahynuly tři miliony lidí a na deset milionů obyvatel uprchlo do Indie.

Do konfliktu se na straně Východního Pákistánu zapojila také vojska Indie a Sovětského svazu. Pákisitán takovému tlaku nedokázal čelit a na konci roku prohrál. Nový stát, který v prosinci 1971, tedy rok po tragickém cyklonu, vznikl, dostal jméno Bangladéš.

Svět pomohl

O co více selhávala pomoc vlády, o to silněji reagoval svět. Do pomoci postižené oblasti se zapojila řada zemí. Americká vláda poskytla částku ve výši deset milionů dolarů, pomoci se rozhodly i Velká Británie, Německo, Francie, Kanada, Japonsko, Čína či Singapur, který do země vyslal lékařskou misi. Nečekaně rychle a intenzivně pomáhala také Indie, která jinak měla s Pákistánem velmi špatné vztahy.

V roce 1971 uspořádal George Harrison, tehdy již bývalý člen slavných Beatles, charitativní koncert pro Bangladéš v newyorské Madison Square Garden s výtěžkem čtvrt milionu dolarů. Akce ale především přitáhla k postižené části světa obrovskou světovou pozornost, která přinesla další významnou pomoc.

Cyklony hrozí dál

Cyklony z oblasti Bengálského zálivu v severní části Indického oceánu způsobují škody v okolních zemích již po staletí. Obětí těch nejtragičtějších cyklonů a záplav se pravidelně stává zejména území Bangladéše. K těm největším se řadí také cyklon z roku 1876, který zahubil v zemi 200 tisíc lidí, a cyklon z dubna 1991, který si vyžádal rovněž v Bangladéši 140 tisíc obětí.

Vrtulníky s mezinárodní pomocí
Zdroj: ČTK

Po tragédii z roku 1970 se ale Bangladéš s mezinárodní pomocí na tyto katastrofy dokázal mnohem lépe připravit. Zejména díky výstavbě stovek speciálních úkrytů bylo při všech dalších cyklonech mnohem méně mrtvých. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Život osídlí lávu jen pár hodin poté, co vychladne

„Život si vždycky najde cestu,“ zní slavná věta z filmu Jurský park. Nový výzkum života na sopkách ukazuje, jak pravdivý výrok z pera spisovatele Michaela Crichtona je. Tým ekologů popsal v odborném časopise Communications Biology, jak bleskurychle se vrhají mikrobi na čerstvou lávu, prakticky okamžitě po jejím vyhřeznutí na povrch. Sotva láva ztuhne a začne chladnout, hned se na ní objevují první kolonie.
před 2 hhodinami

Mlhoviny, galaxie, hvězdy. To nejlepší z kosmického teleskopu Jamese Webba

Před čtyřmi roky, na Vánoce roku 2021, vypustila evropská raketa Ariane 5 do kosmu Vesmírný dalekohled Jamese Webba. Evropská vesmírná agentura k tomuto výročí zveřejnila video, které ukazuje ty nejkrásnější pohledy tohoto přístroje na vzdálené hvězdy, rozlehlé mlhoviny, podivné „porodnice hvězd“, ale také na ta nejvzdálenější místa, kam kdy lidské oko dohlédlo.
před 7 hhodinami

Šíření spalniček v USA kvůli poklesu proočkovanosti pokračuje

Spojené státy ani na konci roku nedokázaly zastavit šíření nakažlivých spalniček. Naopak, počet nakažených překonal dva tisíce a stále se tvoří další ohniska, což naznačuje, že Světová zdravotnická organizace (WHO) příští rok odejme Spojeným státům status země bez spalniček.
před 8 hhodinami

Můry srkají losům slzy přímo z očí. Láká je „minerálka“

Když američtí přírodovědci studovali, jak žijí ve vermontských lesích losi, narazili na videopastech na něco pozoruhodného – na můry, které se těmto sudokopytníkům pohybují kolem očí.
včera v 15:50

Nadávkami k úspěchu. Klení podle vědců pomáhá lidem překračovat vlastní hranice

Když člověk při sportovním výkonu nadává, zvyšuje to jeho úspěšnost podobně, jako by si pomáhal zakázanými substancemi – podle nové studie tento psychologický trik umožňuje lidem prorazit vlastní zábrany.
včera v 14:07

Zátěžový test klimatu Británie upozornil, na co se připravovat

Oficiální vědecká zpráva pro britskou vládu ukazuje, na jaké scénáře se Spojené království musí připravit ohledně klimatické změny. Dosavadní adaptační opatření jsou podle ní nedostatečná, týkají se totiž zatím jen scénářů oteplení do dvou stupňů Celsia. Možný je ale ještě extrémnější vývoj.
včera v 12:40

Lední medvědice adoptovala sirotka. Vědci popsali výjimečný případ

Vědci v severní Kanadě pořídili videozáznam volně žijící samice ledního medvěda, která kromě svého vlastního mláděte pečuje o další, adoptované mládě. Podobné případy jsou přitom velmi vzácné, informovala agentura AFP.
včera v 09:50

Bezhlavá těla ve slovenském pravěkém „velkoměstě“ jsou objev dekády, říká vědkyně

Většinou přízemní domy, malebný kostelík, továrna na automobilové díly. Ve slovenském městě Vráble ležícím asi dvacet kilometrů jihovýchodně od Nitry nic neukazuje na to, že se právě tady nacházelo jedno z největších osídlení pravěkého světa a lokalita z doby kamenné, která poslední roky vydává jeden zajímavý archeologický objev za druhým. Začalo to přitom nenápadně.
28. 12. 2025
Načítání...