Před půlstoletím zasáhl Východní Pákistán extrémně silný cyklon Bhola. O život připravil půl milionu lidí

Cyklon Bhola, který zasáhl 12. listopadu 1970 Východní Pákistán, se stal vůbec nejhorší zaznamenanou katastrofou způsobenou atmosférickým jevem v historii. Podle různých zdrojů při něm zahynulo více než půl milionu lidí, někdy je ale uváděn až milion mrtvých . Katastrofa ale vedla také k politické krizi, díky níž vznikl nezávislý Bangladéš.

Ráno 8. listopadu se ve střední části Bengálského zálivu začal formovat cyklon. Vznikl z pozůstatků tropické bouře Nora. Poté, co v oceánu nabral sílu, začal postupovat směrem na sever nad území tehdejšího Východního Pákistánu a cestou stále sílil. O tři dny později dosahoval už rychlosti 185 kilometrů za hodinu s krátkodobými nárazy větru o rychlosti až 240 kilometrů v hodině.

  • Tropickým cyklonem označuje meteorologie atmosférický útvar v podobě obrovského víru s charakteristickým okem ve středu, který vzniká v subtropické oblasti nad oceány (zhruba mezi 5. a 25. stupněm zeměpisné šířky obou polokoulí). Je provázen extrémně silným větrem a intenzivními srážkami.

Samotná síla větru zabíjela stovky lidí, ale ještě horší tragédii přineslo vzedmutí hladiny moře v důsledku poklesu tlaku. Přišlo navíc v době vrcholícího přílivu. To zdevastovalo ostrovy v deltě Gangy, vymazalo z mapy celé vesnice a zničilo úrodu v celém regionu.

Trasa cyklonu Bhola
Zdroj: Wikimedia Commons

Zasaženo cyklonem bylo přes 3,6 milionu lidí. Pákistánský rozhlas tehdy informoval, že na třinácti zcela zničených ostrovech v okolí největšího bangladéšského přístavu Čitágáon nejsou žádní přeživší. Voda zaplavila všechno a nebylo před ní úniku.

V nejpostiženějších oblastech pevniny zahynulo až 45 procent ze 167 tisíc obyvatel. Tragické bylo i to, že před vodou se nedařilo unikat zejména seniorům a dětem – podle odhadů tvořily více než polovinu obětí cyklonu právě děti.

Obrovské byly také ekonomické dopady: celkové škody se podle odhadů vyšplhaly na více než 86 milionů dolarů. Těžké ztráty utrpěl zejména rybářský průmysl, při katastrofě bylo zničeno přes 65 procent rybolovné kapacity pobřežní oblasti.

Cyklon vnesl bouři i do politiky

Cyklon postupně zeslábl a 13. listopadu se rozptýlil. Zůstaly po něm ale dopady, které tehdejší politická reprezentace nedokázala vyřešit. Následky katastrofy proto měly i významný politický dopad.

Pákistánská vláda s prezidentem Agou Muhammadem Jáhjou Chánem, která sídlila v západní části země, si totiž svým pomalým a nedostatečným přístupem při záchranných operacích vysloužila značnou kritiku z řad občanů, opozičních politiků i mezinárodních médií.

Dobový satelitní snímek cyklonu Bhola
Zdroj: Wikimedia Commons

Ve volbách v prosinci 1970 ve Východním Pákistánu drtivě zvítězila opoziční Lidová liga. Napětí mezi centrální vládou v Islámábádu a Východním Pákistánem vyústilo v národně osvobozeneckou válku za sebeurčení a nezávislost. Území Východního Pákistánu bylo obsazeno pákistánskou armádou a došlo ke genocidě obyvatelstva, do poloviny prosince 1971 zahynuly tři miliony lidí a na deset milionů obyvatel uprchlo do Indie.

Do konfliktu se na straně Východního Pákistánu zapojila také vojska Indie a Sovětského svazu. Pákisitán takovému tlaku nedokázal čelit a na konci roku prohrál. Nový stát, který v prosinci 1971, tedy rok po tragickém cyklonu, vznikl, dostal jméno Bangladéš.

Svět pomohl

O co více selhávala pomoc vlády, o to silněji reagoval svět. Do pomoci postižené oblasti se zapojila řada zemí. Americká vláda poskytla částku ve výši deset milionů dolarů, pomoci se rozhodly i Velká Británie, Německo, Francie, Kanada, Japonsko, Čína či Singapur, který do země vyslal lékařskou misi. Nečekaně rychle a intenzivně pomáhala také Indie, která jinak měla s Pákistánem velmi špatné vztahy.

V roce 1971 uspořádal George Harrison, tehdy již bývalý člen slavných Beatles, charitativní koncert pro Bangladéš v newyorské Madison Square Garden s výtěžkem čtvrt milionu dolarů. Akce ale především přitáhla k postižené části světa obrovskou světovou pozornost, která přinesla další významnou pomoc.

Cyklony hrozí dál

Cyklony z oblasti Bengálského zálivu v severní části Indického oceánu způsobují škody v okolních zemích již po staletí. Obětí těch nejtragičtějších cyklonů a záplav se pravidelně stává zejména území Bangladéše. K těm největším se řadí také cyklon z roku 1876, který zahubil v zemi 200 tisíc lidí, a cyklon z dubna 1991, který si vyžádal rovněž v Bangladéši 140 tisíc obětí.

Vrtulníky s mezinárodní pomocí
Zdroj: ČTK

Po tragédii z roku 1970 se ale Bangladéš s mezinárodní pomocí na tyto katastrofy dokázal mnohem lépe připravit. Zejména díky výstavbě stovek speciálních úkrytů bylo při všech dalších cyklonech mnohem méně mrtvých. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 14 hhodinami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...