Před půlstoletím zasáhl Východní Pákistán extrémně silný cyklon Bhola. O život připravil půl milionu lidí

Cyklon Bhola, který zasáhl 12. listopadu 1970 Východní Pákistán, se stal vůbec nejhorší zaznamenanou katastrofou způsobenou atmosférickým jevem v historii. Podle různých zdrojů při něm zahynulo více než půl milionu lidí, někdy je ale uváděn až milion mrtvých . Katastrofa ale vedla také k politické krizi, díky níž vznikl nezávislý Bangladéš.

Ráno 8. listopadu se ve střední části Bengálského zálivu začal formovat cyklon. Vznikl z pozůstatků tropické bouře Nora. Poté, co v oceánu nabral sílu, začal postupovat směrem na sever nad území tehdejšího Východního Pákistánu a cestou stále sílil. O tři dny později dosahoval už rychlosti 185 kilometrů za hodinu s krátkodobými nárazy větru o rychlosti až 240 kilometrů v hodině.

  • Tropickým cyklonem označuje meteorologie atmosférický útvar v podobě obrovského víru s charakteristickým okem ve středu, který vzniká v subtropické oblasti nad oceány (zhruba mezi 5. a 25. stupněm zeměpisné šířky obou polokoulí). Je provázen extrémně silným větrem a intenzivními srážkami.

Samotná síla větru zabíjela stovky lidí, ale ještě horší tragédii přineslo vzedmutí hladiny moře v důsledku poklesu tlaku. Přišlo navíc v době vrcholícího přílivu. To zdevastovalo ostrovy v deltě Gangy, vymazalo z mapy celé vesnice a zničilo úrodu v celém regionu.

Trasa cyklonu Bhola
Zdroj: Wikimedia Commons

Zasaženo cyklonem bylo přes 3,6 milionu lidí. Pákistánský rozhlas tehdy informoval, že na třinácti zcela zničených ostrovech v okolí největšího bangladéšského přístavu Čitágáon nejsou žádní přeživší. Voda zaplavila všechno a nebylo před ní úniku.

V nejpostiženějších oblastech pevniny zahynulo až 45 procent ze 167 tisíc obyvatel. Tragické bylo i to, že před vodou se nedařilo unikat zejména seniorům a dětem – podle odhadů tvořily více než polovinu obětí cyklonu právě děti.

Obrovské byly také ekonomické dopady: celkové škody se podle odhadů vyšplhaly na více než 86 milionů dolarů. Těžké ztráty utrpěl zejména rybářský průmysl, při katastrofě bylo zničeno přes 65 procent rybolovné kapacity pobřežní oblasti.

Cyklon vnesl bouři i do politiky

Cyklon postupně zeslábl a 13. listopadu se rozptýlil. Zůstaly po něm ale dopady, které tehdejší politická reprezentace nedokázala vyřešit. Následky katastrofy proto měly i významný politický dopad.

Pákistánská vláda s prezidentem Agou Muhammadem Jáhjou Chánem, která sídlila v západní části země, si totiž svým pomalým a nedostatečným přístupem při záchranných operacích vysloužila značnou kritiku z řad občanů, opozičních politiků i mezinárodních médií.

Dobový satelitní snímek cyklonu Bhola
Zdroj: Wikimedia Commons

Ve volbách v prosinci 1970 ve Východním Pákistánu drtivě zvítězila opoziční Lidová liga. Napětí mezi centrální vládou v Islámábádu a Východním Pákistánem vyústilo v národně osvobozeneckou válku za sebeurčení a nezávislost. Území Východního Pákistánu bylo obsazeno pákistánskou armádou a došlo ke genocidě obyvatelstva, do poloviny prosince 1971 zahynuly tři miliony lidí a na deset milionů obyvatel uprchlo do Indie.

Do konfliktu se na straně Východního Pákistánu zapojila také vojska Indie a Sovětského svazu. Pákisitán takovému tlaku nedokázal čelit a na konci roku prohrál. Nový stát, který v prosinci 1971, tedy rok po tragickém cyklonu, vznikl, dostal jméno Bangladéš.

Svět pomohl

O co více selhávala pomoc vlády, o to silněji reagoval svět. Do pomoci postižené oblasti se zapojila řada zemí. Americká vláda poskytla částku ve výši deset milionů dolarů, pomoci se rozhodly i Velká Británie, Německo, Francie, Kanada, Japonsko, Čína či Singapur, který do země vyslal lékařskou misi. Nečekaně rychle a intenzivně pomáhala také Indie, která jinak měla s Pákistánem velmi špatné vztahy.

V roce 1971 uspořádal George Harrison, tehdy již bývalý člen slavných Beatles, charitativní koncert pro Bangladéš v newyorské Madison Square Garden s výtěžkem čtvrt milionu dolarů. Akce ale především přitáhla k postižené části světa obrovskou světovou pozornost, která přinesla další významnou pomoc.

Cyklony hrozí dál

Cyklony z oblasti Bengálského zálivu v severní části Indického oceánu způsobují škody v okolních zemích již po staletí. Obětí těch nejtragičtějších cyklonů a záplav se pravidelně stává zejména území Bangladéše. K těm největším se řadí také cyklon z roku 1876, který zahubil v zemi 200 tisíc lidí, a cyklon z dubna 1991, který si vyžádal rovněž v Bangladéši 140 tisíc obětí.

Vrtulníky s mezinárodní pomocí
Zdroj: ČTK

Po tragédii z roku 1970 se ale Bangladéš s mezinárodní pomocí na tyto katastrofy dokázal mnohem lépe připravit. Zejména díky výstavbě stovek speciálních úkrytů bylo při všech dalších cyklonech mnohem méně mrtvých. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 3 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
včera v 10:06

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...