V Bangladéši to vře. Expremiérka dostala trest smrti

Bangladéšský tribunál odsoudil expremiérku Hasínu Vadžídovou k trestu smrti za zločiny proti lidskosti při loňských protestech. Při zásazích zemřelo čtrnáct set lidí. V zemi stoupá napětí před blížícími se volbami, v pondělí místy vypukly protesty. Do ulic metropole Dháky i v jiných oblastech byly nasazeny policejní a polovojenské síly. Vadžídová, která obvinění odmítá, byla souzena v nepřítomnosti. Loni uprchla do Indie.

Osmasedmdesátiletá Vadžídová byla odsouzena k doživotnímu vězení za zločiny proti lidskosti a k trestu smrti za zabití několika lidí během protestů, upřesnila agentura Reuters. „Rozhodli jsme se uložit jediný možný trest, trest smrti,“ prohlásil soudce tribunálu v hlavním městě Dháce.

Soud v červenci obžaloval bývalou šéfku kabinetu z toho, že loni nařídila bezpečnostním složkám, své straně Lidová liga (Awami League) a jejím členům, aby masově zabíjeli, ubližovali, prováděli cílené násilí na ženách a dětech, spalovali těla a odpírali lékařskou péči zraněným. Jako klíčový důkaz posloužila nahrávka jednoho z expremiérčiných telefonátů.

„Rozsudek proti mé osobě vynesl zmanipulovaný soud, ustavený a vedený nikým nevolenou vládou bez demokratického mandátu,“ reagovala Vadžídová krátce po vynesení rozsudku v prohlášení, z něhož citovaly tiskové agentury. Verdikt je podle ní „zaujatý a politicky motivovaný“. „Nebojím se postavit žalobcům před řádným soudem, kde budou důkazy posouzeny a prověřeny spravedlivě,“ dodala.

Bangladéšský Mezinárodní trestní tribunál (ICT) zřídila v roce 2009 sama Vadžídová kvůli vyšetřování zločinů spáchaných během bojů za nezávislost na Pákistánu v roce 1971.

Obavy z nových nepokojů

Rozsudek padl jen několik měsíců před parlamentními volbami, které se v této asijské zemi mají konat na začátku února. Proti verdiktu se lze odvolat k Nejvyššímu soudu. Syn a poradce Vadžídové Sadžíb Vadžíd však v neděli agentuře Reuters sdělil, že se proti němu nemíní odvolávat, pokud se k moci nedostane demokraticky zvolená vláda za účasti Lidové ligy.

Straně byla zakázána účast ve volbách a panují obavy, že pondělní verdikt by mohl před volbami vyvolat nové nepokoje. Lidová strana na protest proti verdiktu vyzvala ke generální stávce a tribunál označila za falešný soud, píše agentura AP.

Desítky vybuchlých bomb

Pondělní soud proto provázela přísná bezpečnostní opatření, do ulic Dháky i na jiných místech země byly nasazeny policejní a polovojenské jednotky. Místy vypukly protesty.

V zemi přitom stoupalo napětí už před vynesením rozsudku. V posledních dnech vybuchlo nejméně třicet podomácku vyrobených bomb a zapáleno bylo 26 vozidel. Incidenty se obešly bez obětí na životech.

Protesty ve více než 170milionové asijské zemi začaly loni v červnu požadavkem studentů na zrušení systému kvót přidělujících třicet procent pracovních míst ve státní správě příbuzným veteránů, kteří vybojovali nezávislost země.

Původně pokojné demonstrace v červenci přerostly v násilné střety s bezpečnostními složkami, které si podle zprávy OSN vyžádaly čtrnáct set zabitých a tisíce zraněných. Vadžídová po týdnech stupňujícího se tlaku nakonec 5. srpna 2024 po patnácti letech u moci rezignovala a uprchla do Indie.

Kabinet od té doby vede 85letý nositel Nobelovy ceny za mír Muhammad Júnus, jehož vláda Lidovou ligu zakázala a změnila příslušné zákony, aby mohl být subjekt souzen za roli během povstání. Prozatímní premiér také zaslal Dillí oficiální žádost o vydání Vadžídové, zatím bez odezvy. Letos v srpnu, v den výročí útěku expremiérky do Indie, vyhlásil volby na únor 2026.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

CNN: Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
před 12 mminutami

VideoBritská vláda ve spojitosti s vraždou Nowaka odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie

Britská vláda odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie a mírnějším zacházení s etnickými menšinami. Kritika a protesty přišly po verdiktu nad vrahem osmnáctiletého studenta Henryho Nowaka, který svou oběť křivě obvinil z rasismu. Nowak zemřel loni v prosinci během policejního zásahu, při kterém hlídka uvěřila rodině vraha, že ho Nowak rasově napadl. Policie ignorovala Nowakova slova o tom, že je pobodaný, dokud neupadl do bezvědomí. Vyšetřování policejního zásahu zatím žádný disciplinární přestupek nebo trestný čin neodhalilo.
před 21 mminutami

VideoRusko likviduje ukrajinská města do základů, říká zpravodajka Stomatová

Čtvrteční dopis ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského adresovaný ruskému vůdci Vladimiru Putinovi je na Ukrajině vnímán spíše tak, že byl určen pro Spojené státy, uvedla zpravodajka ČT Darja Stomatová v Interview ČT24. „Dostali jsme se do patové situace, kdy delegace nejednají, takže otázka je, jak znovu komunikaci mezi Ruskem, Ukrajinou a USA rozproudit,“ uvedla. Rusku se zároveň na frontě nedaří postupovat, kvůli čemuž stupňuje tlak na ukrajinská města poblíž frontové linie. „Rusko města likviduje do základů. Některá vypadají mnohem hůř než kdysi Avdijivka,“ poznamenala zpravodajka s odkazem na Kosťantynivku. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
16:11Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na Tchaj-wanu má zájem o spolupráci vláda i opozice, poučme se, řekl Vystrčil

Navýšení fondu pro investice českých a tchajwanských firem nebo zvýšení počtu letů mezi Prahou a Tchaj-pejí řadí předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) mezi hlavní přínosy své cesty na Tchaj-wan. Sdělil to po návratu z pětidenní mise, kterou uskutečnil k nelibosti pevninské Číny a bez podpory vlády. Jako další přínos uvedl podpis pěti memorand o spolupráci, ať už mezi podnikateli, nebo mezi Univerzitou Karlovou a tchajwanskými univerzitami.
13:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Za krádež vzácné rumunské přilby poslal nizozemský soud do vězení tři muže

Nizozemský soud za účast na krádeži 2500 let staré přilby zapůjčené z Rumunska poslal v pátek tři muže na téměř čtyři roky za mříže, informovaly agentury AP a AFP. Pachatelé v lednu 2025 ukradli z muzea Drents v nizozemském Assenu zdobenou přilbu z Cotsofenešti a tři zlaté náramky, které patří mezi nejcennější rumunské národní poklady.
před 3 hhodinami

V rumunském přístavu explodoval ukrajinský námořní dron

Dron, který explodoval v rumunském přístavu Konstanca v Černém moři, byl součástí pětičlenné skupiny ukrajinských strojů, uvedla média. Další vybuchl na Ukrajině. Rumunská armáda poté pátrala po dalších podobných zařízeních, odpoledne však prezident Nicušor Dan oznámil, že se další drony samy zničily. Žádné oběti nejsou hlášeny, sdělily rumunské úřady. Ukrajinské námořnictvo potvrdilo, že šlo o ukrajinský dron, nad kterým v Černém moři ztratilo kontrolu kvůli ruským prostředkům elektronického boje.
10:21Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Izrael tajně poslal komanda do Ázerbájdžánu, píše CNN

Izrael během války s Íránem tajně nasadil do Ázerbájdžánu elitní vojenské a zpravodajské jednotky, aby usnadnil operace proti islámské republice. Americké stanici CNN to řekly čtyři zdroje obeznámené se situací, Baku to ale popírá. Izraelci v době konfliktu údajně působili také na základnách v Somalilandu, Iráku a Emirátech.
před 5 hhodinami
Načítání...