V Bangladéši to vře. Expremiérka dostala trest smrti

Bangladéšský tribunál odsoudil expremiérku Hasínu Vadžídovou k trestu smrti za zločiny proti lidskosti při loňských protestech. Při zásazích zemřelo čtrnáct set lidí. V zemi stoupá napětí před blížícími se volbami, v pondělí místy vypukly protesty. Do ulic metropole Dháky i v jiných oblastech byly nasazeny policejní a polovojenské síly. Vadžídová, která obvinění odmítá, byla souzena v nepřítomnosti. Loni uprchla do Indie.

Osmasedmdesátiletá Vadžídová byla odsouzena k doživotnímu vězení za zločiny proti lidskosti a k trestu smrti za zabití několika lidí během protestů, upřesnila agentura Reuters. „Rozhodli jsme se uložit jediný možný trest, trest smrti,“ prohlásil soudce tribunálu v hlavním městě Dháce.

Soud v červenci obžaloval bývalou šéfku kabinetu z toho, že loni nařídila bezpečnostním složkám, své straně Lidová liga (Awami League) a jejím členům, aby masově zabíjeli, ubližovali, prováděli cílené násilí na ženách a dětech, spalovali těla a odpírali lékařskou péči zraněným. Jako klíčový důkaz posloužila nahrávka jednoho z expremiérčiných telefonátů.

„Rozsudek proti mé osobě vynesl zmanipulovaný soud, ustavený a vedený nikým nevolenou vládou bez demokratického mandátu,“ reagovala Vadžídová krátce po vynesení rozsudku v prohlášení, z něhož citovaly tiskové agentury. Verdikt je podle ní „zaujatý a politicky motivovaný“. „Nebojím se postavit žalobcům před řádným soudem, kde budou důkazy posouzeny a prověřeny spravedlivě,“ dodala.

Bangladéšský Mezinárodní trestní tribunál (ICT) zřídila v roce 2009 sama Vadžídová kvůli vyšetřování zločinů spáchaných během bojů za nezávislost na Pákistánu v roce 1971.

Obavy z nových nepokojů

Rozsudek padl jen několik měsíců před parlamentními volbami, které se v této asijské zemi mají konat na začátku února. Proti verdiktu se lze odvolat k Nejvyššímu soudu. Syn a poradce Vadžídové Sadžíb Vadžíd však v neděli agentuře Reuters sdělil, že se proti němu nemíní odvolávat, pokud se k moci nedostane demokraticky zvolená vláda za účasti Lidové ligy.

Straně byla zakázána účast ve volbách a panují obavy, že pondělní verdikt by mohl před volbami vyvolat nové nepokoje. Lidová strana na protest proti verdiktu vyzvala ke generální stávce a tribunál označila za falešný soud, píše agentura AP.

Desítky vybuchlých bomb

Pondělní soud proto provázela přísná bezpečnostní opatření, do ulic Dháky i na jiných místech země byly nasazeny policejní a polovojenské jednotky. Místy vypukly protesty.

V zemi přitom stoupalo napětí už před vynesením rozsudku. V posledních dnech vybuchlo nejméně třicet podomácku vyrobených bomb a zapáleno bylo 26 vozidel. Incidenty se obešly bez obětí na životech.

Protesty ve více než 170milionové asijské zemi začaly loni v červnu požadavkem studentů na zrušení systému kvót přidělujících třicet procent pracovních míst ve státní správě příbuzným veteránů, kteří vybojovali nezávislost země.

Původně pokojné demonstrace v červenci přerostly v násilné střety s bezpečnostními složkami, které si podle zprávy OSN vyžádaly čtrnáct set zabitých a tisíce zraněných. Vadžídová po týdnech stupňujícího se tlaku nakonec 5. srpna 2024 po patnácti letech u moci rezignovala a uprchla do Indie.

Kabinet od té doby vede 85letý nositel Nobelovy ceny za mír Muhammad Júnus, jehož vláda Lidovou ligu zakázala a změnila příslušné zákony, aby mohl být subjekt souzen za roli během povstání. Prozatímní premiér také zaslal Dillí oficiální žádost o vydání Vadžídové, zatím bez odezvy. Letos v srpnu, v den výročí útěku expremiérky do Indie, vyhlásil volby na únor 2026.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj označil jednání s Američany za „konstruktivní, ale nelehká“

Za konstruktivní, ale nelehké označil v noci na pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj několikadenní rozhovory ukrajinské delegace se zástupci Spojených států o americkém mírovém plánu, na němž se Kyjev neměl možnost podílet. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že jej ukrajinský protějšek zklamal tím, že prý „plán ani nečetl“, napsaly agentury Reuters a AFP.
02:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Beninská armáda uvedla, že zmařila pokus o puč

Skupina vojáků oznámila v neděli ráno v beninské státní televizi, že rozpustila vládu, odvolala prezidenta Patriceho Talona a převzala moc, informovaly tiskové agentury. AFP o něco později s odvoláním na okolí hlavy státu uvedla, že Talon je v bezpečí, armáda zmařila pokus o puč a převzala zpět kontrolu nad situací. Tyto informace následně potvrdilo ministerstvo vnitra. Pokus o převrat odsoudily Africká unie a Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS), které do Beninu vyslalo vojáky.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Mezi Thajskem a Kambodžou se rozhořely nové pohraniční střety

Bangkok tvrdí, že při pohraničních střetech s Kambodžou zemřel jeden thajský voják a sedm dalších utrpělo zranění. Thajská armáda uvedla, že Kambodža rozšířila boje do nových oblastí a že Thajsko v reakci na to zahájilo na sporné hranici vzdušné údery. Kambodžská armáda naopak tvrdí, že s novými vojenskými akcemi začalo nejprve Thajsko. Obě země se v posledních dnech obviňují z porušování příměří, které po červencových krvavých střetech pomohly zprostředkovat Spojené státy a Malajsie.
03:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Počkáme, uvidíme.“ Syrští uprchlíci zatím s návratem nespěchají

Občanská válka v Sýrii vyvolala kromě jiného jednu z největších uprchlických krizí moderní historie. Do zahraničí nebo jiné části samotné Sýrie uteklo přes 13 milionů lidí. Zhroucení Asadova režimu na konci roku 2024 otevřelo dveře pro návrat uprchlíků do jejich domovů. S ročním odstupem je ale zřejmé, že skutečně masové návratové migraci stojí v cestě celá řada překážek. Mnoho lidí se vzhledem k válečné destrukci nemá kam vrátit. Od návratu odrazuje také zoufalá humanitární situace v zemi. V neposlední řadě hraje roli fakt, že velká část uprchlíků si již vybudovala trvalý domov jinde, píše analytik Programu migrace Člověka v tísni Jakub Andrle.
před 3 hhodinami

Nigerijská vláda dosáhla propuštění stovky dětí unesených z katolické školy

Nigerijské vládě se podařilo zajistit propuštění stovky školáků, kteří byli ve skupině původně zhruba 300 dětí unesených minulý měsíc z katolické internátní školy sv. Marie ve vesnici Papiri. Oznámila to v neděli místní televize Channels Television, která podle agentury Reuters neposkytla podrobnosti o propuštění.
před 11 hhodinami

Hongkong podruhé „volil“ bez účasti opozice, o hlasování byl malý zájem

Parlamentní „volby“ v Hongkongu, ve kterých se o funkce směli ucházet pouze prověření kandidáti loajální čínské komunistické straně, poznamenala nízká volební účast. Lidé nevyslyšeli výzvy k účasti v hlasování v době kolektivního smutku po nejtragičtějším požáru za posledních osmdesát let, který město zasáhl před několika dny.
před 13 hhodinami

Maďarsko a Slovensko dají zákaz dovozu ruských surovin k soudu, uvedl Szijjártó

Maďarsko a Slovensko budou u Soudního dvora EU iniciovat zrušení chystaného zákazu dovozu ruských energetických surovin do Evropské unie, oznámil v neděli maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Bratislava a Budapešť podle něj budou také požadovat pozastavení tohoto plánu, známého pod označením REPowerEU, po dobu soudního řízení.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Afričanky jako „Putinovi pěšáci“ montují smrtící drony

Rusko láká v rámci náborového programu Alabuga Start do země Afričanky, které sní o práci v logistice či hoteliérství, místo toho ale končí u výrobní linky v největší továrně na drony. Píše to server BBC News. Na ruské praktiky už dříve upozornila nevládní Globální iniciativa proti nadnárodnímu organizovanému zločinu. Alabuga odmítá, že by ženy oklamala. Moskva vyrábí tisíce dronů měsíčně, kterými pak devastuje sousední Ukrajinu.
před 15 hhodinami
Načítání...