Bangladéšská premiérka šajch Hasína Vadžídová rezignovala a vojenským vrtulníkem odletěla do Indie. Serveru BBC to potvrdil zpravodaj přímo na místě. Podle něj vnikly do sídla Vadžídové tisíce demonstrantů. Premiérka odstoupila v den protestního pochodu, kterým pokračovaly rozsáhlé protivládní nepokoje. Ty v zemi nepřežilo už přes 350 lidí. Vláda kvůli protestům v neděli zablokovala přístup k internetu a mobilní síti, vyhlásila zákaz vycházení a nařídila celostátní třídenní volno. Mobilní síť už je v zemi zčásti dostupná, v metropoli Dháka je ale podle armády dočasně uzavřené letiště.
Rezignaci političky začaly v ulicích metropole Dháka ihned slavit tisíce nadšených lidí, uvádí BBC s odkazem na záběry z místa. Lidé v Dháce rovněž vylezli na sochu otce Vadžídové, zavražděného vůdce hnutí za nezávislost Bangladéše na Pákistánu a prvního bangladéšského prezidenta Mudžíbura Rahmána, a začali ji ničit. Tisíce lidí plenily také palác expremiérky, odkud pak podle televizních záběrů vynášely stoly a židle. Zapálili i muzeum věnované Rahmánovi a vnikli také do rezidence ministra vnitra, kterou rovněž poničili.
Doslova k „obležení Dháky“ vyzval v neděli jeden z vůdců studentského protestního hnutí Ásif Mahmúd. Policie proti části pochodu zasáhla slzným plynem a ohlušujícími granáty. Podle agentury AFP zahynulo při pondělních střetech nejméně šestapadesát lidí.
Uzavřené letiště, obnovená síť a mocná armáda
Šéf armády Waker-uz-Zaman vyzval v televizním projevu občany k trpělivosti, ukončení násilí a důvěře v armádu. Ta bude podle něj spolupracovat s opozicí a prezidentem Muhammadem Šahabuddínem na formování nové vlády a ukončení nepokojů. S Lidovou ligou, které Vadžídová stále předsedá, jednat nehodlá.
Bangladéš teď povede prozatímní vláda, dodal Zaman. Zákaz vycházení už není podle něj nutný. Armáda dále oznámila dočasné, údajně šestihodinové, uzavření mezinárodního letiště v Dháce. Bangladéšský telefonní operátor Gramenphone zároveň oznámil obnovení sítí 3G a 4G.
Jak ve vysílání ČT upozornil indolog z Ústavu asijských studií FF UK Martin Hříbek, armáda je teď nejpravděpodobnějším subjektem, který zemi může vést. „Armáda má poměrně dobré renomé v Bangladéši, takže není jiná síla, která by mohla zklidnit konflikt mezi (vládní) Lidovou ligou, jejími lidmi prorostlými do státního aparátu a demonstrujícími studenty,“ myslí si Hříbek. Podle něj teď záleží právě na domluvě šéfa armády s prezidentem a na tom, do jaké míry představitele studentských protestů do příští vlády zahrnou.
Od kritiky kvót k výzvám k rezignaci
Protivládní protesty v Bangladéši začaly v červnu požadavkem studentů na zrušení systému kvót. Ten přiděluje třicet procent pracovních míst ve státní správě příbuzným veteránů, kteří v roce 1971 vybojovali nezávislost země. V červenci demonstrace přerostly v násilné střety protestujících s příslušníky bezpečnostních složek a s provládními aktivisty.
Od začátku demonstrací přišlo o život přes 350 lidí a nejméně jedenáct tisíc osob bylo v posledních týdnech zatčeno. OSN se v reakci na násilnosti distancovala od bangladéšských politiků i bezpečnostních složek a vyzvala k „ukončení šokujícího násilí“, píše BBC.
Nejvyšší soud posléze systém přidělování pracovních míst ve státní správě upravil a kvótu snížil ze třiceti na pět procent. Dvě procenta míst zároveň soud vyčlenil pro členy etnických menšin, transgenderové osoby a invalidy.
Protesty ale pokračovaly dál. Studentští lídři vyhlásili občanskou neposlušnost vládě a kromě rezignace premiérky požadovali také vyšetření předchozích zásahů policie. Jen v neděli zahynulo při obnovených protestech nejméně 95 lidí.
Vládnoucí strana Lidová liga dříve uvedla, že požadavek na odstoupení Vadžídové dokazuje, že organizaci protestů převzala Bangladéšská nacionalistická strana a nyní zakázané opoziční Bangladéšské islámské společenství.
Útočiště v Indii
Helikoptéra se šajch Hasínou Vadžídovou mezitím podle serveru CNN přistála na letišti v Agartale, městě na severovýchodě Indie. Odtud pak pokračovala na vojenskou základnu u Dillí, informovala tamní televize India Today. Následně má podle agentury Reuters odletět do Británie. Vadžídová podle vyjádření svého syna opustila Bangladéš kvůli obavám o vlastní bezpečnost a ze situace v zemi je „velmi zklamaná“.
Indie je jedním z nejbližších spojenců Bangladéše, zemi významně podpořila při válce o nezávislost na Pákistánu v roce 1971. Podle CNN je tak pro odstoupivší premiérku bezpečné útočiště. Sama Vadžídová se podle BBC o utužování vztahů s nejlidnatější zemí světa opakovaně zasazovala, mimo jiné například potlačováním protiindických hnutí ve vlastní zemi.
Jak připomněl indolog Hříbek, Vadžídová navíc už zkušenosti s útočištěm v Indii má, a to díky šestiletému politickému azylu po masakru své rodiny, který dostala v letech 1975 až 1981.
Bývalá bangladéšská premiérka stála v čele vlády od roku 2009. Je dcerou zavražděného vůdce hnutí za nezávislost Bangladéše na Pákistánu a prvního bangladéšského prezidenta Mudžíbura Rahmána. Její vláda se zasloužila o hospodářský růst, mezinárodního uznání se jí dostalo i za přijetí skoro milionu rohingských uprchlíků. Zároveň ale čelila kritice za potlačování lidských práv i politické opozice. Čtvrté funkční období v řadě získala ve volbách v lednu 2024. Ty ale bojkotovala hlavní opoziční Bangladéšská nacionalistická strana.
Reakce: výzvy k míru i přesuny oděvních zakázek
Odstoupení Vadžídové nadšeně vítala také početná menšina Bangladéšanů na londýnském předměstí Whitechapel. Vláda Spojeného království je pak slovy premiéra Keira Starmera „hluboce znepokojena“ bezpečnostní situací v Bangladéši a věří, že se věci co nejrychleji uklidní. Britský kabinet také vyzval k propuštění demonstrantů zadržených během protestů.
V podobném tónu se vyjádřil také šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Podle něj je teď pro Bangladéš zásadní, aby cesta k nové vládě byla „řádná, mírová a s respektem k lidským právům“. Důležitost „setrvání na demokratické cestě“ zdůraznilo směrem k Bangladéši také německé ministerstvo zahraničí.
Obavy o další vývoj po týdnech násilných protestů a rezignaci premiérky vyjádřili také někteří zástupci oděvních firem, které si právě v Bangladéši nechávají díky nízkým cenám oblečení vyrábět. Například společnost Hula Global raději z obav o zakázky přesměrovala své objednávky až do konce roku do indických továren, se kterými má také smlouvu. Švédská společnost H&M pak dle svého vyjádření znepokojivou situaci v zemi bedlivě monitoruje prostřednictvím vlastních pozorovatelů.
Zkomírající ekonomika a vliv mladých
Na rozdíl od dřívějších vlád Vadžídové, kdy se zemi hospodářsky dařilo, se jejím dvěma posledním kabinetům nepodařilo odvrátit současnou vážnou ekonomickou krizi v zemi. Situace se postupně zhoršovala od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu, která způsobila zdražení paliv a některých klíčových potravin, které Bangladéš musí dovážet. Vláda nakonec loni musela požádat Mezinárodní měnový fond o půjčku v přepočtu ve výši skoro 11 miliard korun.
Podle hostujícího profesora na Londýnské vysoké škole ekonomie v Londýně Lutfeyho Siddiqa citovaného BBC je proto pro zemi o to důležitější nezapomínat na mladé lidi. Bangladéšané mezi 15 a 24 lety totiž tvoří čtyřicet procent celé 170milionové populace země, která je podle Siddiqa na pokraji ekonomického zhroucení.
Siddiq tak tuto skupinu označuje za „klíčovou surovinu“ pro hospodářství země. Mladí, kteří mimo jiné stáli i u zrodu bangladéšských protestů, jsou pode něj zároveň nebezpečným ekonomickým křesadlem, pokud nemají práci, naději nebo reprezentaci, cituje Siddiqa BBC.
