Při protestech v Bangladéši zemřelo přes sto lidí. Vláda nasadila armádu

Počet obětí násilností, které provázejí studentské protesty v Bangladéši, během pátku vzrostl na nejméně 105. Za asi tři hodiny se tak známý počet obětí zvýšil o více než čtyřicet osob, tvrdí agentura AFP, která se odvolává na údaje místních nemocnic. Večer místního času někteří demonstranti vtrhli do věznice v centrální části země, odkud osvobodili až stovky vězňů, uvedla dále agentura. Vláda nařídila zákaz vycházení a nasadila armádu.

„Vězni utekli a demonstranti pak věznici zapálili. Přesné počty uprchlých vězňů nevím, ale mohly to být stovky,“ řekl tamní policista pod podmínkou zachování anonymity. Budova se nachází v okrese Narsingdi nedaleko Dháky. Jen v Dháce za pátek podle AFP přišlo o život více než padesát studentů.

Studenti protestují proti systému přidělování pracovních míst ve veřejném sektoru, jenž značně zvýhodňuje děti válečných hrdinů, kteří v roce 1971 bojovali za nezávislost země na Pákistánu.

Rodinní příslušníci hrdinů mají zajištěno třicet procent těchto pozic. Deset procent je vyčleněno pro ženy, dalších deset procent pro obyvatele chudých oblastí, pět procent pro příslušníky etnických menšin a jedno procento handicapovaným. Podle některých studentů je systém kvót v zemi, která se potýká s vysokou nezaměstnaností, diskriminační.

Podle agentury AP i v pátek policie a bezpečnostní složky v Bangladéši na protestující střílely a použily proti nim slzný plyn. V Dháce přitom úřady zakázaly veškerá shromáždění. Omezeno bylo také poskytování internetu, univerzity byly uzavřeny. V souvislosti s protesty nařídila vláda zákaz vycházení a rozhodla o nasazení armády, uvedla bengálská služba BBC s odvoláním na mluvčího premiérky země šajch Hasíny Vadžídové.

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk zásahy bezpečnostních složek odsoudil a označil je za „obzvláště šokující a nepřijatelné“. Türka dále „velmi znepokojily“ zprávy o nasazení polovojenských jednotek, jakými je bangladéšská pohraniční stráž a prapor rychlého nasazení. Podle něj dlouhodobě porušují lidská práva.

Protesty se vyhrotily tento týden

Protesty začaly už před týdnem, ale od pondělí se prudce vyhrotily. Podle AP představují největší výzvu pro premiérku Vadžídovou, která pokračuje ve svém čtvrtém funkčním období po vyhraných lednových volbách poznamenaných bojkotem hlavních opozičních stran.

Zatím nejkrvavějším dnem protestů byl čtvrtek, kdy bylo podle místních médií zabito nejméně dvaadvacet lidí. Studenti se údajně pokusili zemi zcela ochromit a část demonstrantů zapálila budovu státní televizní stanice BTV.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hongkongský soud zrušil skoro šestiletý trest pro Jimmyho Laie z roku 2022

Hongkongský odvolací soud zrušil rozsudek nižšího soudu, který v roce 2022 uložil uvězněnému prodemokratickému mediálnímu magnátovi Jimmymu Laiovi bezmála šestiletý trest vězení za podvody. Napsaly to agentury Reuters a AP. Lai však ve vězení zůstává, protože začátkem února dostal 20 let vězení za porušení zákona o národní bezpečnosti.
před 2 mminutami

Vláda USA pozastaví část financování pojištění pro Minnesotu, mluví o „podvodech“

Americká administrativa dočasně pozastaví část financování programu životního pojištění Medicaid pro stát Minnesota. Prohlásil to viceprezident USA JD Vance. Zdůvodnil to podezřením z podvodů v rámci toho, co popsal jako „agresivní boj proti zneužívání veřejných prostředků“, napsala agentura AP.
před 1 hhodinou

Ve Venezuele rezignovali generální prokurátor a ombudsman

Venezuelský generální prokurátor Tarek Saab a ombudsman Alfredo Ruiz rezignovali na své funkce. Agentura Reuters upozornila na Saabovu roli při politických procesech v zemi, popíral prý zadržování politických vězňů. Saab se vzápětí stal prozatímním ombudsmanem. Zvolen bude i dočasný generální prokurátor, než budou do obou funkcí jmenováni nástupci. Na žádost Reuters o komentář Saab zatím nereagoval.
před 4 hhodinami

USA chtějí dalšími sankcemi na Írán vyvinout maximální tlak

Spojené státy uvalily další sankce na Teherán s cílem vyvinout na něj maximální tlak před třetím kolem nepřímých rozhovorů o íránském jaderném programu – to se ve čtvrtek uskuteční v Ženevě. Americké ministerstvo financí se novými sankcemi zaměřilo na více než třicet osob, subjektů a lodí, které podle něj umožňují neoprávněný prodej íránské ropy a produkci zbraní, píše agentura AFP.
před 7 hhodinami

VideoPro vstup do Británie je nyní potřeba registrace ETA

Do Velké Británie je od středy možné cestovat pouze s elektronickou cestovní registrací ETA, kterou musí mít lidé, kteří v zemi chtějí zůstat méně než šest měsíců. Od zavedení registrace pro Evropany loni v dubnu teoreticky stačilo o ni mít požádáno – tolerance ale skončila. Podle tamní vlády ETA, která se vyřizuje on-line a stojí v přepočtu necelých 450 korun, zefektivní imigrační systém. Změny se týkají všech, kteří nemají vízum, povolení k pobytu nebo britský pas. Komplikace přinesly držitelům dvojího občanství.
před 8 hhodinami

USA povolí prodej venezuelské ropy na Kubu, ale ne tamní vládě

Americká vláda povolí prodej venezuelské ropy na Kubu, pokud z toho nebude profitovat tamní komunistický režim, ale obyvatelé Kuby, uvedl podle agentury AFP úřad ministerstva financí USA. Firmy, jimž americká vláda udělí licence na prodej venezuelské ropy, ji budou moci prodat kubánským podnikatelům či přímo Kubáncům, nikoli však kubánské vládě či tamní armádě.
před 8 hhodinami

Česko by chtělo podle Metnara změnit podmínky dočasné ochrany Ukrajinců v EU

Česko by chtělo otevřít v Evropské unii debatu o změnách v dočasné ochraně ukrajinských uprchlíků. Po jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) v Berlíně to ve středu v tiskové zprávě uvedlo české ministerstvo vnitra. Metnar se v německé metropoli sešel se spolkovým ministrem vnitra Alexanderem Dobrindtem. Kromě ochrany ukrajinských uprchlíků hovořili také o migraci či hraničních kontrolách.
před 9 hhodinami

Chorvatsko dodává do Maďarska a Slovenska neruskou ropu, uvedla mluvčí EK

Chorvatsko přepravuje ropovodem Adria do Maďarska a Slovenska neruskou ropu, uvedla mluvčí Evropské komise Anna-Kaisa Itkonenová. V tuto chvíli podle ní neexistuje bezprostřední riziko pro bezpečnost dodávek v EU. Ještě donedávna proudila do obou zemí ruská ropa prostřednictvím ropovodu Družba, dodávky ale byly přerušeny na konci ledna. Kyjev uvádí, že ruský dron tehdy zasáhl část ropovodu a pracují na opravě. Bratislava a Budapešť ale namítají, že za dlouhodobý výpadek je zodpovědná Ukrajina.
před 12 hhodinami
Načítání...