Při protestech v Bangladéši zemřelo přes sto lidí. Vláda nasadila armádu

Počet obětí násilností, které provázejí studentské protesty v Bangladéši, během pátku vzrostl na nejméně 105. Za asi tři hodiny se tak známý počet obětí zvýšil o více než čtyřicet osob, tvrdí agentura AFP, která se odvolává na údaje místních nemocnic. Večer místního času někteří demonstranti vtrhli do věznice v centrální části země, odkud osvobodili až stovky vězňů, uvedla dále agentura. Vláda nařídila zákaz vycházení a nasadila armádu.

„Vězni utekli a demonstranti pak věznici zapálili. Přesné počty uprchlých vězňů nevím, ale mohly to být stovky,“ řekl tamní policista pod podmínkou zachování anonymity. Budova se nachází v okrese Narsingdi nedaleko Dháky. Jen v Dháce za pátek podle AFP přišlo o život více než padesát studentů.

Studenti protestují proti systému přidělování pracovních míst ve veřejném sektoru, jenž značně zvýhodňuje děti válečných hrdinů, kteří v roce 1971 bojovali za nezávislost země na Pákistánu.

Rodinní příslušníci hrdinů mají zajištěno třicet procent těchto pozic. Deset procent je vyčleněno pro ženy, dalších deset procent pro obyvatele chudých oblastí, pět procent pro příslušníky etnických menšin a jedno procento handicapovaným. Podle některých studentů je systém kvót v zemi, která se potýká s vysokou nezaměstnaností, diskriminační.

Podle agentury AP i v pátek policie a bezpečnostní složky v Bangladéši na protestující střílely a použily proti nim slzný plyn. V Dháce přitom úřady zakázaly veškerá shromáždění. Omezeno bylo také poskytování internetu, univerzity byly uzavřeny. V souvislosti s protesty nařídila vláda zákaz vycházení a rozhodla o nasazení armády, uvedla bengálská služba BBC s odvoláním na mluvčího premiérky země šajch Hasíny Vadžídové.

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk zásahy bezpečnostních složek odsoudil a označil je za „obzvláště šokující a nepřijatelné“. Türka dále „velmi znepokojily“ zprávy o nasazení polovojenských jednotek, jakými je bangladéšská pohraniční stráž a prapor rychlého nasazení. Podle něj dlouhodobě porušují lidská práva.

Protesty se vyhrotily tento týden

Protesty začaly už před týdnem, ale od pondělí se prudce vyhrotily. Podle AP představují největší výzvu pro premiérku Vadžídovou, která pokračuje ve svém čtvrtém funkčním období po vyhraných lednových volbách poznamenaných bojkotem hlavních opozičních stran.

Zatím nejkrvavějším dnem protestů byl čtvrtek, kdy bylo podle místních médií zabito nejméně dvaadvacet lidí. Studenti se údajně pokusili zemi zcela ochromit a část demonstrantů zapálila budovu státní televizní stanice BTV.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paříž, Madrid a Brusel odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 6 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 19 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 20 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...