Při protestech v Bangladéši zemřelo přes sto lidí. Vláda nasadila armádu

Počet obětí násilností, které provázejí studentské protesty v Bangladéši, během pátku vzrostl na nejméně 105. Za asi tři hodiny se tak známý počet obětí zvýšil o více než čtyřicet osob, tvrdí agentura AFP, která se odvolává na údaje místních nemocnic. Večer místního času někteří demonstranti vtrhli do věznice v centrální části země, odkud osvobodili až stovky vězňů, uvedla dále agentura. Vláda nařídila zákaz vycházení a nasadila armádu.

„Vězni utekli a demonstranti pak věznici zapálili. Přesné počty uprchlých vězňů nevím, ale mohly to být stovky,“ řekl tamní policista pod podmínkou zachování anonymity. Budova se nachází v okrese Narsingdi nedaleko Dháky. Jen v Dháce za pátek podle AFP přišlo o život více než padesát studentů.

Studenti protestují proti systému přidělování pracovních míst ve veřejném sektoru, jenž značně zvýhodňuje děti válečných hrdinů, kteří v roce 1971 bojovali za nezávislost země na Pákistánu.

Rodinní příslušníci hrdinů mají zajištěno třicet procent těchto pozic. Deset procent je vyčleněno pro ženy, dalších deset procent pro obyvatele chudých oblastí, pět procent pro příslušníky etnických menšin a jedno procento handicapovaným. Podle některých studentů je systém kvót v zemi, která se potýká s vysokou nezaměstnaností, diskriminační.

Podle agentury AP i v pátek policie a bezpečnostní složky v Bangladéši na protestující střílely a použily proti nim slzný plyn. V Dháce přitom úřady zakázaly veškerá shromáždění. Omezeno bylo také poskytování internetu, univerzity byly uzavřeny. V souvislosti s protesty nařídila vláda zákaz vycházení a rozhodla o nasazení armády, uvedla bengálská služba BBC s odvoláním na mluvčího premiérky země šajch Hasíny Vadžídové.

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk zásahy bezpečnostních složek odsoudil a označil je za „obzvláště šokující a nepřijatelné“. Türka dále „velmi znepokojily“ zprávy o nasazení polovojenských jednotek, jakými je bangladéšská pohraniční stráž a prapor rychlého nasazení. Podle něj dlouhodobě porušují lidská práva.

Protesty se vyhrotily tento týden

Protesty začaly už před týdnem, ale od pondělí se prudce vyhrotily. Podle AP představují největší výzvu pro premiérku Vadžídovou, která pokračuje ve svém čtvrtém funkčním období po vyhraných lednových volbách poznamenaných bojkotem hlavních opozičních stran.

Zatím nejkrvavějším dnem protestů byl čtvrtek, kdy bylo podle místních médií zabito nejméně dvaadvacet lidí. Studenti se údajně pokusili zemi zcela ochromit a část demonstrantů zapálila budovu státní televizní stanice BTV.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet mrtvých po ruském útoku u Buči stoupl na 37, uvádí tamní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 37 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
11:01Aktualizovánopřed 10 mminutami

V Nigeru se vzbouřili vojáci. Vládnoucí junta má prý situaci pod kontrolou

Vzbouřenci v Nigeru zaútočili na letiště a prezidentskou budovu v hlavním městě Niamey. V místě podle zdrojů agentury Reuters vypukly nepřetržitá střelba a výbuchy, na krátkou dobu bylo přerušeno vysílání státní televize a rozhlasu. Za ozbrojenými útoky podle tamního ministerstva obrany stáli vzbouření vojáci.
před 1 hhodinou

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Hrozí druhotné katastrofy

Povodeň v Nepálu si vyžádala přes šest set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Pátrání po přeživších komplikuje počasí, kvůli dešti a mlze musely úřady operace přerušit. Téměř tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2426 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Odborníci varují před rizikem druhotných katastrof. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc.
06:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na Islandu začalo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v 11:00 začalo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
11:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 5 hhodinami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 8 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 10 hhodinami

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.