Bangladéšský prezident Muhammad Šahabuddín rozpustil v úterý parlament, čímž splnil jeden z požadavků protestujících studentů. Předsedkyně hlavní opoziční Bangladéšské nacionalistické strany Chálida Zijáová byla propuštěna z vězení. V zemi se nyní vyjednává o prozatímní vládě.
Prezident Bangladéše rozpustil parlament, jedná se o vytvoření prozatímní vlády
Při pondělních demonstracích, které vedly k rezignaci premiérky šajch Hasíny Vadžídové, zahynulo podle nové bilance nejméně 113 lidí a stovky dalších utrpěly zranění. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na policejní a nemocniční zdroje.
V pondělí se protivládní demonstranti vydali do centra metropole Dháky navzdory zákazu vycházení, který vláda vyhlásila po nedělních krvavých protestech. Střetli se přitom s policisty a s provládními aktivisty. Demonstranti prorazili zátarasy v ulicích a vtrhli do sídla premiérky, která krátce předtím odletěla vojenským vrtulníkem do Indie. Střety pokračovaly i po oznámení rezignace Vadžídové.
Více než desítka lidí přišla údajně o život, když protestující zapálili hotel vlastněný šéfem premiérčiny politické strany ve městě Džašohar na jihozápadě země. Dalších pětadvacet obětí si vyžádaly násilnosti v Savaru, na předměstí bangladéšské metropole Dháky.
Rezignaci Vadžídové oficiálně oznámil v projevu k národu v pondělí šéf bangladéšské armády. Zároveň uvedl, že jedná o vytvoření prozatímní vlády, která by co nejdříve uspořádala volby. Hlavní opoziční Bangladéšská nacionalistická strana, jejíž předsedkyně Zijáová byla v úterý propuštěna z vězení, žádá, aby se volby konaly do tří měsíců.
2 minuty
Události: Bangladéšský prezident rozpustil parlament
Studenti chtějí za premiéra Júnuse, proslaveného mikroúvěry
Organizátoři studentských protestů prohlásili, že podle jejich názoru by v čele prozatímní vlády měl stát ekonom a nositel Nobelovy ceny za mír Muhammad Júnus. Koordinátor protestních akcí Nahíd Islám ve videonahrávce zveřejněné na sociálních sítích zároveň zdůraznil, že vojenskou vládu demonstranti nepřijmou. Řekl také, že studentští vůdci již s Júnusem mluvili a on s jejich návrhem souhlasil.
Čtyřiaosmdesátiletý Júnus byl za vlády Vadžídové obviněn v mnoha soudních případech z údajného porušování pracovního práva nebo korupce. Nobelista obvinění odmítá.
Nobelovu cenu získal Júnus v roce 2006 za to, že dokázal celosvětově zpopularizovat drobné půjčky pro nejchudší, takzvané mikroúvěry. Ty se ukázaly být účinným nástrojem pro potírání bídy v nejchudších zemích světa.
Organizátor protestů Nahíd Islám uvedl, že studenti oznámí i jména dalších osobností, které chtějí mít ve vládě. „Jakákoli jiná vláda než ta, kterou navrhujeme, nebude přijata. Nepřijali bychom armádou podporovanou či armádou vedenou vládu,“ řekl.
Protesty začaly v červnu požadavkem studentů na zrušení systému kvót, který přiděluje 30 procent pracovních míst ve státní správě příbuzným veteránů, kteří v roce 1971 vybojovali nezávislost země. V červenci demonstrace přerostly v násilné střety. Protesty neutichly ani poté, co nejvyšší soud systém přidělování pracovních míst ve státní správě upravil a kvótu snížil ze 30 na pět procent. Při demonstracích zahynulo podle bilance agentury AFP celkem 413 lidí.
