Mohutné sociální nepokoje, které vedly minulý týden k pádu nepálské vlády, sledovala s obavami Čína. Komunistická velmoc v posledních letech k nelibosti Indie prohlubuje vztahy se zeměmi jižní Asie. Nestabilní Nepál teď ale ohrožuje strategický čínský projekt Pásu a stezky.
Jihoasijský himalájský stát, vklíněný mezi Indii a Čínu, má za sebou nejbouřlivější týden od pádu monarchie v roce 2008. Země se dlouhodobě potýká se špatnou ekonomickou situací a vysokou nezaměstnaností, což nutí miliony Nepálců hledat práci v jiných státech v čele s Indií a zeměmi Perského zálivu. Peníze pak posílají svým rodinám v Nepálu, popisuje poměry v zemi televize al-Džazíra.
Nestabilní je i politická situace. Nepál zažil v posledních sedmnácti letech hned čtrnáct vlád, přičemž většina z nich ani nedokončila mandát. U moci se tradičně střídali pročínský politik Khadka Prasád Oli s Pušpou Kamalem Dahalem z maoistického středu a pětinásobným premiérem Šerem Bahadurem Deubou, rekapituluje server India Today. Všichni tři vlivní politici přitom čelí obviněním z korupce.
Mladí Nepálci jsou politickým systémem stále frustrovanější. Začátkem roku vypukly protesty požadující obnovení monarchie, přičemž kritici statu quo tvrdili, že experiment s proměnou Nepálu v sekulární republiku selhal. Několik týdnů před současnou politickou krizí pak zaplavila sociální média kampaň „nepo kid“, která upozorňovala na okázalý životní styl dětí nepálských politiků a obvinění z úplatkářství.
Poslední kapkou se stal zákaz sociálních sítí. Protivládní protesty vedené generací Z minulé pondělí rychle přerostly v rozsáhlé nepokoje a protikorupční tažení, při němž výtržníci zapálili sídlo parlamentu a vlády. Nepokoje si vyžádaly desítky obětí.
Premiér Khadka Prasád Oli v úterý skončil ve funkci, později byl rozpuštěn zákonodárný sbor a koncem týdne se ujala funkce prozatímní šéfky kabinetu bývalá předsedkyně nejvyššího soudu Sušíla Kárkíová.
„Je vnímána jako hlas boje proti korupci, takže je přijatelná pro mnoho skupin generace Z, protože korupce je velkým problémem. Ale i když je u nich oblíbená, není nutně oblíbená u jiných skupin… takže je vnímána jako konsensuální kandidátka,“ informoval z Káthmándú zpravodaj al-Džazíry Rob McBride.
Změny vlád na Srí Lance a v Bangladéši
Generace Z označuje lidi narozené mezi lety 1997 a 2012. „Platformy sociálních médií jim umožnily obejít gatekeepery mainstreamových médií, formulovat narativy a mobilizovat kolektivní reakce na otázky správy věcí veřejných,“ řekl indické agentuře IANS Sambit Pal, ředitel Mezinárodní školy vysílání a žurnalistiky na MIT Art, Design and Technology University ve městě Puné.
V posledních letech došlo k mohutným protestům proti korupci a následným politickým zemětřesením hned v několika zemích jižní Asie – od aktuálního Nepálu, přes Bangladéš až po Srí Lanku. Sociální média přitom posloužila jako megafon, když odrážela rozpory ve společnosti a zároveň zesilovala volání po odpovědnosti.
„Od arabského jara až po hnutí v jihoasijských zemích protestující využívali internet, což je mocný komunikační nástroj s minimálními náklady a maximálním dosahem, protože neexistuje žádná geografická barikáda,“ uvedl pro IANS Joydeep Das Gupta, zakladatel a ředitel vzdělávacího a výzkumného institutu Media Skills Lab, který se zaměřuje na mediální gramotnost a ověřování faktů.
Ve chvíli, kdy vlády čelí revoltě, obvykle zakročí proti uživatelům na sociálních sítích nebo samotnému internetu. Během protestů v roce 2022 Srí Lanka dočasně omezila přístup k platformám sociálních médií vyhlášením stavu nouze a zavedením zákazu vycházení. Tehdejší bangladéšská vláda reagovala v roce 2024 téměř stejným způsobem.
V Nepálu byl sice zákaz zrušen, nepokoje ale neustaly a ve všech třech zemích vláda padla. Bangladéšská autoritářská premiérka Šajch Hasína Vadžídová loni uprchla do Indie, srílanský prezident Gotabaja Radžapaksa dříve na Maledivy.
Rostoucí vliv Číny v regionu
Číně se v posledních letech daří navazovat s novými vládami dobré vztahy a posilovat v jižní Asii svůj ekonomický i politický vliv, a to na úkor svého největšího rivala – Indie. Peking tak činí zejména prostřednictvím budování Nové hedvábné stezky.
Například v Bangladéši Čína významně přispěla k vybudování silniční infrastruktury, včetně impozantního mostu Padma a průlomového projektu tunelu přes řeku Karnaphuli. V zemi působí stovky čínských firem, které zde realizují desítky energetických a dopravních projektů.
Prozatímní bangladéšská vláda vedená premiérem Muhammadem Júnusem vazby na Peking posílila, a to v době, kdy v zemi vzrostly protiindické nálady a lidé kritizují vazby svržené premiérky Vadžídové na Dillí, upozorňuje nezisková organizace Council on Foreign Relations (CFR).
Megalomanský čínský projekt má navázat na starověké obchodní propojení Asie se zbytkem světa. Kromě silnic, železnic a přístavů zahrnuje Nová hedvábná stezka také ropovody či plynovody a další druhy infrastruktury. Čína tvrdí, že iniciativa povede ke vytváření pracovních míst a stabilitě regionu, ale čelí kritice kvůli enviromentálním aspektům projektu, který podle odpůrců vede země k zadlužení a korupci.
Srí Lanka, klíčový příjemce úvěrů v rámci iniciativy Pás a stezka, vyhlásila v květnu 2022 neschopnost splácet zahraniční dluh. To bylo jedním z důvodů hospodářské krize, která vedla ke svržení vlády Radžapaksy.
Na Srí Lance získala v následných volbách moc levicová aliance Národní lidová síla (NPP). Ta sice letos podepsala s Indií obrannou dohodu, jinak ale rovněž upřednostňuje Peking. Srílanské politické vedení tvrdí, že by se země měla řídit čínským ekonomickým modelem a Peking označuje za nejdůvěryhodnějšího obchodního partnera. Čína na to reagovala stejně jako v případě Bangladéše pomocí, investicemi a užšími diplomatickými vztahy, píše CFR.
Zapojení Nepálu do Nové hedvábné stezky
Rovněž poslední nepálský premiér, šéf tamních komunistů Oli, se od nástupu do úřadu v červenci loňského roku snažil prohlubovat obchodní vztahy s Pekingem. Do Číny se dokonce vydal na svou první zahraniční cestu, nepálští lídři přitom tradičně vždy mířili do Indie.
„V Nepálu měla Indie po dlouhá léta takovou moc díky svým investicím a dominanci nad velkou částí nepálské ekonomiky, že se Nepál často jevil jako vazalský stát,“ podotýká CFR. Indie zůstává největším obchodním partnerem himalájského státu, bilaterální vztahy s Čínou ale v posledních letech zesílily.
Nepál uzavřel v roce 1960 s Pekingem klíčovou dohodu o přátelství a míru a od roku 1975 udržuje politiku vyvažování konkurenčního vlivu Číny a Indie. V roce 2017 se himalájský stát připojil k Nové hedvábné stezce. Klíčový projekt, kterým je železniční koridor, jenž spojuje Ťi-lung (Kerung) v jižním Tibetu s Káthmándú, ovšem zůstává ve fázi předběžného plánování.
Během své návštěvy Číny Oli podepsal rámcovou dohodu o spolupráci týkající se iniciativy Pás a stezka, jež měla pokrok urychlit a která zajistila zadluženému Nepálu finanční pomoc ve výši 41 milionů dolarů, poznamenal web India Today.
Oli dlouho čelil kritice ze strany Nepálského kongresu v otázce financování projektů. „Jsme již přetíženi různými multilaterálními a bilaterálními půjčkami přijatými v minulosti, takže se nemůžeme rozhodnout pro novou půjčku ve jménu rozvojové pomoci,“ uvedl dříve předseda strany a bývalý ministr zahraničí Prakash Sharan Mahat. Představitelé Nepálského kongresu na Oliho naléhali, aby přijímal jen projekty financované z grantů.
Jen několik dní před začátkem protestů Oli jednal s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, zúčastnil se summitu Šanghajské organizace pro spolupráci a poté sledoval vojenskou přehlídku ke Dni vítězství v Pekingu. Oli dříve stihl obnovit i společná vojenská cvičení s Čínou.
Sociální nepokoje v Nepálu a pád pročínského premiéra Peking značně zneklidnily. Politické otřesy v sousední zemi by dočasně mohly čínské plány v rámci Pásu a stezky ovlivnit, řekl serveru The South China Morning Post Liou Cung-i, vedoucí pracovník a ředitel Centra pro jihoasijská studia z Šanghajského institutu pro mezinárodní studia. Po uklidnění situace by však iniciativa mohla naopak Nepálcům pomoci s rozvojem a prosperitou, míní expert.
Megaprojekty jsou pro malou nepálskou ekonomiku značnou výzvou a budou vyžadovat masivní investice. Otázkou je, kdo povede Nepál po předčasných volbách plánovaných na začátek března příštího roku a jaký postoj nastolí budoucí premiér či premiérka vůči komunistické velmoci.
„Čína jako vždy respektuje cestu rozvoje, kterou si nezávisle zvolil nepálský lid,“ reagoval zatím mluvčí čínské diplomacie na jmenování Kárkíové do čela přechodné vlády. Pro státní server Global Times, kterým Peking komunikuje své postoje, uvedl, že komunistická velmoc má zájem o další rozvoj bilaterálních vztahů.
Obavy v Indii
Naopak v posílení tradičních vazeb nyní doufá Indie, která se navzdory tomu, že se stala nejlidnatějším státem světa a její ekonomika rychle roste, marně snaží udržet mocenskou převahu v regionu. Toto úsilí přitom pro Nové Dillí znamená investovat mnohem více do zdrojů, diplomacie a dalších oblastí, podotýká CRF.
Indie není součástí Nové hedvábné stezky a projekty v okolních státech u ní budí bezpečnostní obavy. Ačkoli aktuálně prosazuje zahraniční politiku takzvané vícestranné angažovanosti a je součástí seskupení, jako jsou Šanghajská organizace pro spolupráci, BRICS a AIIB, mezi něž patří i Čína, Nové Dillí se dlouhodobě staví proti užší spolupráci Nepálu s Pekingem.
