Původní Hedvábná stezka fungovala přes tisíc let. Nová by mohla vést až do Česka

4 minuty
Nová Hedvábná stezka: Mocenský nástroj, nebo obchodní spása?
Zdroj: ČT24

Je to jeden z hlavních motivů cesty Miloše Zemana do Číny – seznámit se se stavem takzvané nové Hedvábné stezky, ambiciózního obchodního plánu Číny. Na starém kontinentu se do něj kromě Česka zapojilo celkem 15 zemí, a proto se mu říká iniciativa 16 plus 1. Čínské firmy a jejich partneři z Evropy – ale i jihovýchodní Asie – chtějí vazby posílit s pomocí námořních cest či nových železnic. Projekt má navázat na starověké obchodní propojení Asie se zbytkem světa, díky kterému se Evropané dostali mimo jiné k čínskému hedvábí. Asijská velmoc zase dovážela třeba slonovinu.

Nová Hedvábná stezka má kromě silnic, železnic a přístavů zahrnovat také ropovody či plynovody a další druhy infrastruktury. Pro Čínu představuje možnost, jak posílit politický i ekonomický vliv. Hlavní ideou je usnadnit Číně obchodování se světem v době, kdy její ekonomika zpomaluje.

Ostatní země světa má nalákat především fakt, že ulehčí výměnu zboží i jim navzájem a přinese do nich peníze a pracovní příležitosti. Projekt má také výrazně zlepšit ekonomické podmínky zemí, jako je třeba Kazachstán, či dát malým a středním podnikům příležitost vstoupit na nové trhy, které dnes nejsou snadno přístupné.

Nová Hedvábná stezka je známá také pod názvem Pás a cesta (Belt and Road, zkráceně B&R), případně Jeden pás, jedna cesta (One Belt, One Road, zkráceně OBOR), což odkazuje k tomu, že strategie Číny je koncipována jako dvoustranné úsilí.

Její první část se zaměřuje na budování pevninské infrastruktury napříč Střední Asií a vytvoření Ekonomického pásu hedvábné stezky (Silk Road Economic Belt). Druhá část se pak obrací na moře, konkrétně předpokládá rozvoj námořních dopravních tras skrze Indický oceán a Perský záliv, tedy Námořní hedvábnou stezku (Maritime Silk Road).

Projekt představil čínský prezident Si Ťin-pching v roce 2013. Jak ale připomněl časopis Time, parametry nové Hedvábné stezky zůstávají nejasné. Peking říká, že vítá účast jakékoliv země, společnosti či organizace. Koneckonců podle Forbesu se už do projektu různými způsoby zapojilo víc než sto států, například dohodami o volném obchodu. CNN zmiňuje 68 zapojených zemí. 

Od vyhlášení projektu byla podle časopisu Time zveřejněna jen jedna oficiální mapa a i ta byla zase rychle stažena. Pod projekt tak lze zahrnout téměř cokoliv. Sama Čína plánuje do nové Hedvábné stezky investovat 900 miliard dolarů.

Částky, které Peking v rámci této strategie slibuje, jsou častým lákadlem a motivačním prvkem. „Jen v roce 2016 Čína podepsala s evropskými zeměmi nové dohody o projektech ve výši 126 miliard dolarů,“ říká viceprezident Čínské bankovní asociace Pchan Kuang-wej.

Nová Hedvábná stezka vznikla v reakci na Transpacifické partnerství exprezidenta USA Baracka Obamy. Ihned se navíc stala jednou z priorit zahraniční politiky Číny. Po vypovězení TPP Trumpovou administrativou začal Peking soustředit svou pozornost především na oblast východní Asie.

Čínské investice v EU: ani ne deset procent

Největší investice dojednané v roce 2016
Zdroj: Czechinvest

Obchodní spása z dalekého východu ale nemusí být pro Evropu terno. Jak zjistila firma Rhodium Group pro deník Financial Times, investice z Číny do zemí EU představují v posledních letech pouze asi 8 procent všech investic.

Čínské peníze navíc míří především do západoevropských států - Německa, Francie nebo Velké Británie. Očekávání jsou vždy velká. U nás se investice avizované prezidentem smrskly na dvě procenta. Realizace neodpovídá slibům, zmiňuje sinolog Martin Hála. „Čínské investice v ČR jsou ve srovnání s americkými minimální,“ doplnil ekonom Michal Mejstřík z FSV UK.  

Projekty, s kterými Čína přichází, však nejsou zadarmo. Zainteresované země na ně ale mohou od Pekingu dostat peníze. Nejde přitom o dary, ale o nízkoúročné půjčky.

7 minut
Ekonom Mejstřík: Jedna z větví stezky by měla končit v polských přístavech
Zdroj: ČT24

Největší investice, která měla v Evropě pod čínskou taktovkou proběhnout, je stavba rychlodráhy spojující Bělehrad s Budapeští. Projekt v hodnotě 2,9 miliardy dolarů se ale zpožďuje. V hledáčku ho má navíc i Evropská unie, která zkoumá, zda se nejedná o porušení hospodářské soutěže.

Stezku podporuje i Zeman

O novou Hedvábnou stezku se na své návštěvě Číny zajímá i prezident Miloš Zeman, který o ní mluvil ještě před svým odletem na východ Asie. Čínské státní televizi řekl, že ji považuje za největší infrastrukturní projekt v moderních dějinách. „Byl bych rád, kdyby nová Hedvábná stezka alespoň jednou svojí větví vyústila právě v Česku,“ řekl pro CCTV.

Ekonom Michal Mejstřík to ale vidí jinak. „Česko tím, že je to země, která nemá přístup k moři, tak k těm námořním cestám (nové Hedvábné stezky) nemá přístup vůbec žádný. A dokonce i co se týče těch pozemních cest, tak to vypadá, že se jí spíše vyhnou,“ domnívá se. 

Zeman by se měl nyní zúčastnit mezinárodního fóra věnovaného právě tomuto projektu. Na oplátku mohou čeští výrobci zaujmout hlavně potravinami či pivem, na lepší časy svítá také exportérům masa. Ministr zemědělství Marian Jurečka při loňském ročníku tzv. Českých dnů v Pekingu podepsal memorandum o dokončení certifikace.

Původní stezka vydržela přes tisíc let

Původní Hedvábná stezka vznikla v době západní expanze čínské dynastie Chan (206 let před Kristem až 220 po Kr.). Upevnila obchodní sítě napříč územím dnešních států Střední Asie (tedy Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Kazachstánu, Uzbekistánu a Turkmenistánu), v oblasti současného Afghánistánu a dále na jihu také v regionech dnešního Pákistánu a Indie. Tyto stezky se pak dále prodlužovaly až do Evropy.

Hedvábná stezka
Zdroj: Jaroslav Ožana/ČTK

Střední Asie se tak stala „prvním epicentrem jedné z prvních vln globalizace“. Propojila východní trhy se západními, zúčastněné země díky ní bohatly a umožnila také míšení kulturních a náboženských tradic.

Do Evropy proudilo čínské hedvábí, koření nebo nefrit a opačným směrem třeba zase drahé kovy včetně zlata, slonovina nebo sklo. Význam stezky vrcholil v době prvních římských a poté byzantských impérií a v období čínské dynastie Tang (618–907).

Obchod později utlumily křížové výpravy a výboje Mongolů v Asii. V šestnáctém století se obchod mezi Asií a Evropou do značné míry přesunul z pevniny na moře, po němž byla doprava levnější a rychlejší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 44 mminutami

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 47 mminutami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 8 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 11 hhodinami
Načítání...