Prezident Miloš Zeman je na šestidenní návštěvě Číny. Dopoledne se znovu setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Uvedl přitom, že přijel podpořit projekt novodobé Hedvábné stezky, která má posílit obchodní vztahy Pekingu s Evropou. Zeman by byl rád, kdyby vedla až do Česka. Čínský prezident zase vyzval k posílení česko-čínské spolupráce v jaderné energetice či finančnictví. Na okraj fóra se Zeman potká i se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem.
Si Ťin-pching se Zemanem mluvil o vysokorychlostní železnici i jádru. Chce užší spolupráci
Události: Prezidentova návštěva v Číně (zdroj: ČT24)
Prezident Miloš Zeman dorazil do Číny
„Smyslem našeho i dalších setkání je pomoci tento projekt realizovat. Z tohoto důvodu jsme s sebou přivezli 38 naprosto konkrétních projektů, protože nemám rád politické fráze,“ prohlásil Zeman. „Z těchto 38 projektů bude 22 podepsáno dnes nebo zítra a zbývajících 16 na česko-čínském investičním fóru v červenci tohoto roku,“ dodal.
„Pan prezident zdůraznil, že ČR má zájem být součástí Nové hedvábné stezky. Zmínil i projekt vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe,“ uvedl na Twitteru prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček s poukazem na ambiciózní plán možného propojení zmíněné trojice řek, jehož je Zeman velkým zastáncem.
„Na jednání otevřel i téma protiteroristické rezoluce Rady bezpečnosti OSN. O rezoluci bude jednat také s ruským prezidentem (Vladimirem Putinem),“ sdělil dále Ovčáček. Čínský prezident podle Ovčáčka ocenil, že Zeman je jediným zástupcem Evropské unie na summitu k Nové hedvábné stezce na tak vysoké úrovni.
Zemanova delegace v Číně
Si podle čínské televize prohlásil, že jeho země je připravena prohloubit strategické vztahy s Českem. Vyzval k posílení spolupráce především v oblastech jaderné energetiky, finančnictví, vysokorychlostní železnice, moderních technologií, zdravotnictví, vzdělávání, turistiky a kulturní výměny. Podle čínského prezidenta je třeba klást důraz i na intenzivnější výměnné programy pro mládež nebo na užší spolupráci v zimních sportech.
Čínsko-českou spolupráci na projektu Hedvábné stezky Si podle CGTN označil za pozitivní příklad pro ostatní evropské státy, neboť je to první takový bilaterální plán, který Peking podepsal s evropskou zemí. Proto také očekává, že Praha bude pokračovat v aktivní účasti na rozvoji tohoto projektu.
Zeman je v Číně už potřetí
Zeman při setkání věnoval Si Ťin-pchingovi český překlad knihy čínského prezidenta, k níž český prezident napsal předmluvu. Po jednání národních delegací se oba prezidenti zúčastní podpisu několika memorand, která by se měla týkat ekonomických záležitostí.
Od roku 2014 je Zeman v Číně už potřetí, hlavním důvodem návštěvy je posílení ekonomické spolupráce. Kromě Pekingu zamíří i do Nan-ťingu a Šanghaje, kde bude jednat se zástupci aerolinek China Eastern Airlines, které provozují přímé lety do Prahy.
V Číně jej doprovázejí ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD), ministr dopravy Dan Ťok a ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (oba ANO). V delegaci je i několik náměstků ministrů. Původně měla být ministerská delegace širší, tři ministři za sociální demokracii včetně ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka ale účast kvůli české vládní krizi zrušili.
GALERIE
Zeman v Číně
Prezident má v pátek v plánu také schůzku s předsedou čínské komise pro dohled nad bankami Kuo Šu-čchingem nebo s představitelem společnosti Linglong Tire. Tato firma hledá pozemky na stavbu továrny na pneumatiky za několik miliard korun. Její zástupci nedávno navštívili i průmyslovou zónu v Mošnově na Novojičínsku.
„S ruským prezidentem se sejde na okraj mezinárodní fóra o Hedvábné stezce. S největší pravděpodobností s ním bude probírat některé významné mezinárodní otázky. Číňané se netají tím, že ruský prezident je hlavním hostem programu. Přizpůsobovali mu i čas konání fóra, které je pro Číňany nejdůležitější diplomatickou akcí roku. Dá se předpokládat, že jedním z hlavních témat bude i tentokrát Sýrie,“ uvedla zpravodajka ČT Barbora Šámalová.
Čína je významným ekonomickým partnerem mnoha zemí světa. Druhou největší ekonomiku světa si tak řada států nedovolí kritizovat. V dobách prezidenta Václava Havla a pravicových vlád byly vztahy s Pekingem spíše zmrazené, hlavně kvůli nedodržování lidských práv a otázce Tibetu.
„Mezitím nás předstihly ostatní evropské země – Británie, Německo nebo třeba i Polsko s Čínou jednaly, byly aktivní. Česká republika stála stranou a my se poslední dva roky snažíme tu situaci změnit,“ vysvětloval postoj současné české vlády premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) při své návštěvě Pekingu v roce 2015. V současné době je podle něj česko-čínská vazba „velmi silná“.
Zeman v minulosti v Číně zdůraznil, že Česko uznává její celistvost – včetně Tibetu a Tchaj-wanu. Prohlásil také, že nepřijel vyučovat tržní ekonomiku nebo lidská práva, ale naopak se od Číny přiučit, jak zvýšit ekonomický růst a stabilizovat společnost.
Jeho výrok tehdy vyvolal řadu kritických ohlasů. Zaorálek pak zdůrazňoval, že na dialog o lidských právech nelze rezignovat.
Zeman s čínským prezidentem jednal i loni na přelomu března a dubna, kdy Si Ťin-pching vůbec poprvé navštívil Českou republiku. I zde šlo předně o spolupráci třeba v oblasti financí, obchodu nebo zdravotnictví.
V Česku přibývá čínských turistů, do konce roku by měla navíc začít do Číny létat čtvrtá přímá linka. V ČR ale zatím panuje lehké zklamání z výše čínských investic v tuzemsku. Podle Šámalové to ovšem není takové překvapení, podobně dopadly i jiné země.
„Hodnota dohod mezi čínskými a českými společnostmi, které byly uzavřeny během návštěvy čínského prezidenta v Praze, měla dosáhnout 95 miliard korun – do roku 2020 dokonce 294 miliard, Čína má teď ale sama problémy s investicemi doma, takže není vyloučeno, že se na nějaké věci plánované v zahraničí nedostane. A pokud se na ně dostane, tak to ale určitě nepřijde rychle,“ dodala zpravodajka.
Sinoložka Olga Lomová ve Studiu ČT24 (zdroj: ČT24)