Česko-čínské vztahy jsou na nejlepší úrovni v historii, prohlásil v rozhovoru pro ČT český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který končí návštěvu Číny. Sobotka vyzdvihl potřebu vzájemného respektu. „Nemáme tendenci Čínu poučovat. Evropa by se měla po arabském jaru zamyslet, jestli je vůbec dobré poučovat,“ řekl premiér. Česká vláda si ale dál drží své hodnoty – mimo jiné důraz na respekt k lidským právům, podotkl Sobotka.
Česko-čínské vztahy byly v minulých letech zmrazené, připomněl Sobotka. „Mezitím nás předstihly ostatní evropské země – Británie, Německo nebo třeba i Polsko s Čínou jednaly, byly aktivní. Česká republika stála stranou a my se poslední dva roky snažíme tu situaci změnit,“ vysvětloval premiér postoj české vlády. V současné době je podle něj česko-čínská vazba „velmi silná“.
Česko si podle Sobotky stojí dál za svými hodnotami - s Číňany o nich hovoří a snaží se hledat styčné body, kde je možné spolupracovat, a to jak v politické, tak i v ekonomické oblasti. „Čínští představitelé vědí, že česká politika je hodně zaměřená na respekt k lidským právům, na respekt k demokracii a humanitě,“ podotkl premiér.
Sobotka považuje za důležité respektovat územní celistvost Číny
Čína má ovšem jiný společenský systém, který je dán jejím historickým vývojem, zdůraznil Sobotka. „Myslím, že je důležité respektovat územní celistvost Číny tak, jak to Čína činí vůči evropským zemím. To je myslím jeden z momentů, který nám umožňuje, abychom spolu udržovali dobré a přátelské vztahy,“ konstatoval šéf českého kabinetu.
Snaha Česka o spolupráci s Pekingem podle něj nijak nevybočuje z rámce, který je daný v celé Evropské unii. „Čína stojí o spolupráci s Evropou a myslím, že to pro svět vůbec není špatně, pokud spolu Čína a Evropská unie budou schopny mluvit,“ dodal premiér.
Zeman navštívil Čínu během dvou let už dvakrát
K Číně má blízký vztah česká hlava státu – Miloš Zeman navštívil komunistickou zemi letos i loni. Stejně jako Sobotka konstatoval, že Česko uznává celistvost Číny - včetně Tibetu a Tchaj-wanu. Prohlásil také, že nepřijel vyučovat tržní ekonomiku nebo lidská práva, ale naopak se od Číny přiučit, jak zvýšit ekonomický růst a stabilizovat společnost.
Jeho výrok vyvolal řadu kritických ohlasů. Šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek pak zdůrazňoval, že na dialog o lidských právech nelze rezignovat.
Sobotka nyní čínskému prezidentovi tlumočil pozdrav od českého prezidenta s tím, že Miloš Zeman „velice rád vzpomíná na vaše poslední setkání“.
Stížností na nedodržování lidských práv v Číně přibývá
Čína se už před lety zavázala, že ochranu lidských práv zlepší. Světové společenství na Peking v tomto ohledu tlačilo už dlouho před letní olympiádou v roce 2008. Neziskové organizace, novináři nebo lídři náboženských skupin si ale na nedodržování lidských práv stěžují stále více.
Podmínky právního státu se v mnoha oblastech v Číně zhoršily od nástupu prezidenta Si ťin-pchinga do funkce. Jen za loňský rok vzrostl počet lidí vězněných za narušování veřejného pořádku na 355 tisíc. Podle lidskoprávních organizací jsou mnohdy tato obvinění jen způsobem, jak dostat za mříže lidi, kteří se Pekingu znelíbí.
Čína je ale významným ekonomickým partnerem. Druhou největší ekonomiku světa si tak mnoho zemí nedovolí kritizovat či vzdělávat. Pekingu tak roste ekonomický, ale i geopolitický vliv.
