Původní Hedvábná stezka fungovala přes tisíc let. Nová by mohla vést až do Česka

4 minuty
Nová Hedvábná stezka: Mocenský nástroj, nebo obchodní spása?
Zdroj: ČT24

Je to jeden z hlavních motivů cesty Miloše Zemana do Číny – seznámit se se stavem takzvané nové Hedvábné stezky, ambiciózního obchodního plánu Číny. Na starém kontinentu se do něj kromě Česka zapojilo celkem 15 zemí, a proto se mu říká iniciativa 16 plus 1. Čínské firmy a jejich partneři z Evropy – ale i jihovýchodní Asie – chtějí vazby posílit s pomocí námořních cest či nových železnic. Projekt má navázat na starověké obchodní propojení Asie se zbytkem světa, díky kterému se Evropané dostali mimo jiné k čínskému hedvábí. Asijská velmoc zase dovážela třeba slonovinu.

Nová Hedvábná stezka má kromě silnic, železnic a přístavů zahrnovat také ropovody či plynovody a další druhy infrastruktury. Pro Čínu představuje možnost, jak posílit politický i ekonomický vliv. Hlavní ideou je usnadnit Číně obchodování se světem v době, kdy její ekonomika zpomaluje.

Ostatní země světa má nalákat především fakt, že ulehčí výměnu zboží i jim navzájem a přinese do nich peníze a pracovní příležitosti. Projekt má také výrazně zlepšit ekonomické podmínky zemí, jako je třeba Kazachstán, či dát malým a středním podnikům příležitost vstoupit na nové trhy, které dnes nejsou snadno přístupné.

Nová Hedvábná stezka je známá také pod názvem Pás a cesta (Belt and Road, zkráceně B&R), případně Jeden pás, jedna cesta (One Belt, One Road, zkráceně OBOR), což odkazuje k tomu, že strategie Číny je koncipována jako dvoustranné úsilí.

Její první část se zaměřuje na budování pevninské infrastruktury napříč Střední Asií a vytvoření Ekonomického pásu hedvábné stezky (Silk Road Economic Belt). Druhá část se pak obrací na moře, konkrétně předpokládá rozvoj námořních dopravních tras skrze Indický oceán a Perský záliv, tedy Námořní hedvábnou stezku (Maritime Silk Road).

Projekt představil čínský prezident Si Ťin-pching v roce 2013. Jak ale připomněl časopis Time, parametry nové Hedvábné stezky zůstávají nejasné. Peking říká, že vítá účast jakékoliv země, společnosti či organizace. Koneckonců podle Forbesu se už do projektu různými způsoby zapojilo víc než sto států, například dohodami o volném obchodu. CNN zmiňuje 68 zapojených zemí. 

Od vyhlášení projektu byla podle časopisu Time zveřejněna jen jedna oficiální mapa a i ta byla zase rychle stažena. Pod projekt tak lze zahrnout téměř cokoliv. Sama Čína plánuje do nové Hedvábné stezky investovat 900 miliard dolarů.

Částky, které Peking v rámci této strategie slibuje, jsou častým lákadlem a motivačním prvkem. „Jen v roce 2016 Čína podepsala s evropskými zeměmi nové dohody o projektech ve výši 126 miliard dolarů,“ říká viceprezident Čínské bankovní asociace Pchan Kuang-wej.

Nová Hedvábná stezka vznikla v reakci na Transpacifické partnerství exprezidenta USA Baracka Obamy. Ihned se navíc stala jednou z priorit zahraniční politiky Číny. Po vypovězení TPP Trumpovou administrativou začal Peking soustředit svou pozornost především na oblast východní Asie.

Čínské investice v EU: ani ne deset procent

Největší investice dojednané v roce 2016
Zdroj: Czechinvest

Obchodní spása z dalekého východu ale nemusí být pro Evropu terno. Jak zjistila firma Rhodium Group pro deník Financial Times, investice z Číny do zemí EU představují v posledních letech pouze asi 8 procent všech investic.

Čínské peníze navíc míří především do západoevropských států - Německa, Francie nebo Velké Británie. Očekávání jsou vždy velká. U nás se investice avizované prezidentem smrskly na dvě procenta. Realizace neodpovídá slibům, zmiňuje sinolog Martin Hála. „Čínské investice v ČR jsou ve srovnání s americkými minimální,“ doplnil ekonom Michal Mejstřík z FSV UK.  

Projekty, s kterými Čína přichází, však nejsou zadarmo. Zainteresované země na ně ale mohou od Pekingu dostat peníze. Nejde přitom o dary, ale o nízkoúročné půjčky.

7 minut
Ekonom Mejstřík: Jedna z větví stezky by měla končit v polských přístavech
Zdroj: ČT24

Největší investice, která měla v Evropě pod čínskou taktovkou proběhnout, je stavba rychlodráhy spojující Bělehrad s Budapeští. Projekt v hodnotě 2,9 miliardy dolarů se ale zpožďuje. V hledáčku ho má navíc i Evropská unie, která zkoumá, zda se nejedná o porušení hospodářské soutěže.

Stezku podporuje i Zeman

O novou Hedvábnou stezku se na své návštěvě Číny zajímá i prezident Miloš Zeman, který o ní mluvil ještě před svým odletem na východ Asie. Čínské státní televizi řekl, že ji považuje za největší infrastrukturní projekt v moderních dějinách. „Byl bych rád, kdyby nová Hedvábná stezka alespoň jednou svojí větví vyústila právě v Česku,“ řekl pro CCTV.

Ekonom Michal Mejstřík to ale vidí jinak. „Česko tím, že je to země, která nemá přístup k moři, tak k těm námořním cestám (nové Hedvábné stezky) nemá přístup vůbec žádný. A dokonce i co se týče těch pozemních cest, tak to vypadá, že se jí spíše vyhnou,“ domnívá se. 

Zeman by se měl nyní zúčastnit mezinárodního fóra věnovaného právě tomuto projektu. Na oplátku mohou čeští výrobci zaujmout hlavně potravinami či pivem, na lepší časy svítá také exportérům masa. Ministr zemědělství Marian Jurečka při loňském ročníku tzv. Českých dnů v Pekingu podepsal memorandum o dokončení certifikace.

Původní stezka vydržela přes tisíc let

Původní Hedvábná stezka vznikla v době západní expanze čínské dynastie Chan (206 let před Kristem až 220 po Kr.). Upevnila obchodní sítě napříč územím dnešních států Střední Asie (tedy Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Kazachstánu, Uzbekistánu a Turkmenistánu), v oblasti současného Afghánistánu a dále na jihu také v regionech dnešního Pákistánu a Indie. Tyto stezky se pak dále prodlužovaly až do Evropy.

Hedvábná stezka
Zdroj: Jaroslav Ožana/ČTK

Střední Asie se tak stala „prvním epicentrem jedné z prvních vln globalizace“. Propojila východní trhy se západními, zúčastněné země díky ní bohatly a umožnila také míšení kulturních a náboženských tradic.

Do Evropy proudilo čínské hedvábí, koření nebo nefrit a opačným směrem třeba zase drahé kovy včetně zlata, slonovina nebo sklo. Význam stezky vrcholil v době prvních římských a poté byzantských impérií a v období čínské dynastie Tang (618–907).

Obchod později utlumily křížové výpravy a výboje Mongolů v Asii. V šestnáctém století se obchod mezi Asií a Evropou do značné míry přesunul z pevniny na moře, po němž byla doprava levnější a rychlejší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
17:12Aktualizovánopřed 15 mminutami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 1 hhodinou

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
20:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 2 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...