Původní Hedvábná stezka fungovala přes tisíc let. Nová by mohla vést až do Česka

Nahrávám video

Je to jeden z hlavních motivů cesty Miloše Zemana do Číny – seznámit se se stavem takzvané nové Hedvábné stezky, ambiciózního obchodního plánu Číny. Na starém kontinentu se do něj kromě Česka zapojilo celkem 15 zemí, a proto se mu říká iniciativa 16 plus 1. Čínské firmy a jejich partneři z Evropy – ale i jihovýchodní Asie – chtějí vazby posílit s pomocí námořních cest či nových železnic. Projekt má navázat na starověké obchodní propojení Asie se zbytkem světa, díky kterému se Evropané dostali mimo jiné k čínskému hedvábí. Asijská velmoc zase dovážela třeba slonovinu.

Nová Hedvábná stezka má kromě silnic, železnic a přístavů zahrnovat také ropovody či plynovody a další druhy infrastruktury. Pro Čínu představuje možnost, jak posílit politický i ekonomický vliv. Hlavní ideou je usnadnit Číně obchodování se světem v době, kdy její ekonomika zpomaluje.

Ostatní země světa má nalákat především fakt, že ulehčí výměnu zboží i jim navzájem a přinese do nich peníze a pracovní příležitosti. Projekt má také výrazně zlepšit ekonomické podmínky zemí, jako je třeba Kazachstán, či dát malým a středním podnikům příležitost vstoupit na nové trhy, které dnes nejsou snadno přístupné.

Nová Hedvábná stezka je známá také pod názvem Pás a cesta (Belt and Road, zkráceně B&R), případně Jeden pás, jedna cesta (One Belt, One Road, zkráceně OBOR), což odkazuje k tomu, že strategie Číny je koncipována jako dvoustranné úsilí.

Její první část se zaměřuje na budování pevninské infrastruktury napříč Střední Asií a vytvoření Ekonomického pásu hedvábné stezky (Silk Road Economic Belt). Druhá část se pak obrací na moře, konkrétně předpokládá rozvoj námořních dopravních tras skrze Indický oceán a Perský záliv, tedy Námořní hedvábnou stezku (Maritime Silk Road).

Projekt představil čínský prezident Si Ťin-pching v roce 2013. Jak ale připomněl časopis Time, parametry nové Hedvábné stezky zůstávají nejasné. Peking říká, že vítá účast jakékoliv země, společnosti či organizace. Koneckonců podle Forbesu se už do projektu různými způsoby zapojilo víc než sto států, například dohodami o volném obchodu. CNN zmiňuje 68 zapojených zemí. 

Od vyhlášení projektu byla podle časopisu Time zveřejněna jen jedna oficiální mapa a i ta byla zase rychle stažena. Pod projekt tak lze zahrnout téměř cokoliv. Sama Čína plánuje do nové Hedvábné stezky investovat 900 miliard dolarů.

Částky, které Peking v rámci této strategie slibuje, jsou častým lákadlem a motivačním prvkem. „Jen v roce 2016 Čína podepsala s evropskými zeměmi nové dohody o projektech ve výši 126 miliard dolarů,“ říká viceprezident Čínské bankovní asociace Pchan Kuang-wej.

Nová Hedvábná stezka vznikla v reakci na Transpacifické partnerství exprezidenta USA Baracka Obamy. Ihned se navíc stala jednou z priorit zahraniční politiky Číny. Po vypovězení TPP Trumpovou administrativou začal Peking soustředit svou pozornost především na oblast východní Asie.

Čínské investice v EU: ani ne deset procent

Největší investice dojednané v roce 2016
Zdroj: Czechinvest

Obchodní spása z dalekého východu ale nemusí být pro Evropu terno. Jak zjistila firma Rhodium Group pro deník Financial Times, investice z Číny do zemí EU představují v posledních letech pouze asi 8 procent všech investic.

Čínské peníze navíc míří především do západoevropských států - Německa, Francie nebo Velké Británie. Očekávání jsou vždy velká. U nás se investice avizované prezidentem smrskly na dvě procenta. Realizace neodpovídá slibům, zmiňuje sinolog Martin Hála. „Čínské investice v ČR jsou ve srovnání s americkými minimální,“ doplnil ekonom Michal Mejstřík z FSV UK.  

Projekty, s kterými Čína přichází, však nejsou zadarmo. Zainteresované země na ně ale mohou od Pekingu dostat peníze. Nejde přitom o dary, ale o nízkoúročné půjčky.

Nahrávám video

Největší investice, která měla v Evropě pod čínskou taktovkou proběhnout, je stavba rychlodráhy spojující Bělehrad s Budapeští. Projekt v hodnotě 2,9 miliardy dolarů se ale zpožďuje. V hledáčku ho má navíc i Evropská unie, která zkoumá, zda se nejedná o porušení hospodářské soutěže.

Stezku podporuje i Zeman

O novou Hedvábnou stezku se na své návštěvě Číny zajímá i prezident Miloš Zeman, který o ní mluvil ještě před svým odletem na východ Asie. Čínské státní televizi řekl, že ji považuje za největší infrastrukturní projekt v moderních dějinách. „Byl bych rád, kdyby nová Hedvábná stezka alespoň jednou svojí větví vyústila právě v Česku,“ řekl pro CCTV.

Ekonom Michal Mejstřík to ale vidí jinak. „Česko tím, že je to země, která nemá přístup k moři, tak k těm námořním cestám (nové Hedvábné stezky) nemá přístup vůbec žádný. A dokonce i co se týče těch pozemních cest, tak to vypadá, že se jí spíše vyhnou,“ domnívá se. 

Zeman by se měl nyní zúčastnit mezinárodního fóra věnovaného právě tomuto projektu. Na oplátku mohou čeští výrobci zaujmout hlavně potravinami či pivem, na lepší časy svítá také exportérům masa. Ministr zemědělství Marian Jurečka při loňském ročníku tzv. Českých dnů v Pekingu podepsal memorandum o dokončení certifikace.

Původní stezka vydržela přes tisíc let

Původní Hedvábná stezka vznikla v době západní expanze čínské dynastie Chan (206 let před Kristem až 220 po Kr.). Upevnila obchodní sítě napříč územím dnešních států Střední Asie (tedy Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Kazachstánu, Uzbekistánu a Turkmenistánu), v oblasti současného Afghánistánu a dále na jihu také v regionech dnešního Pákistánu a Indie. Tyto stezky se pak dále prodlužovaly až do Evropy.

Hedvábná stezka
Zdroj: Jaroslav Ožana/ČTK

Střední Asie se tak stala „prvním epicentrem jedné z prvních vln globalizace“. Propojila východní trhy se západními, zúčastněné země díky ní bohatly a umožnila také míšení kulturních a náboženských tradic.

Do Evropy proudilo čínské hedvábí, koření nebo nefrit a opačným směrem třeba zase drahé kovy včetně zlata, slonovina nebo sklo. Význam stezky vrcholil v době prvních římských a poté byzantských impérií a v období čínské dynastie Tang (618–907).

Obchod později utlumily křížové výpravy a výboje Mongolů v Asii. V šestnáctém století se obchod mezi Asií a Evropou do značné míry přesunul z pevniny na moře, po němž byla doprava levnější a rychlejší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko zaútočilo na železnici nebo přístav Izmajil. Úřady hlásí mrtvé

Rusko zaútočilo dronem na osobní vlak v Oděské oblasti, dva lidé zemřeli. Ve stejné oblasti v noci na čtvrtek zaútočily ruské síly na říční přístav Izmajil. Ukrajinská obrana zneškodnila 111 ze 133 ruských dronů, uvádí letectvo napadené země. Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské drony napadly Baškirsko, Orenburskou oblast a Sevastopol.
před 11 mminutami

Osadníci obklíčili domy palestinských rodin, izraelský zásah nezabral

Izraelští osadníci od neděle obléhají dvě palestinské rodiny v jejich domovech na okupovaném Západním břehu Jordánu. Rodiny tvrdí, že jim docházejí zásoby, a organizace na ochranu lidských práv naléhají na úřady, aby zasáhly. Americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee nazval osadníky teroristy. Jeden z obléhaných domů patří americkému občanovi, napsala agentura AFP.
před 39 mminutami

Na palubě ohroženého letadla Trump nechal Rubia či Bessenta

Dva členové kabinetu amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstali při odletu ze summitu NATO v Turecku v letounu, který prezident z bezpečnostních důvodů opustil, informoval zpravodajský server CBS News.
před 1 hhodinou

Ve Středomoří, které proměňuje globální oteplování, se daří invazním druhům

Středozemní moře se stále rychleji mění kvůli rychle přibývajících invazním druhům. Vědci hledají cesty, jak tento proces zpomalit.
před 2 hhodinami

Putin rozhněval Tokio návštěvou sporných Kuril

Ruský vládce Vladimir Putin poprvé navštívil Iturup, největší z Kurilských ostrovů, o které Moskva od druhé světové války vede spor s Tokiem. Šéf Kremlu tak učinil den po rozsáhlém cvičení ruské Tichomořské flotily a poté, co KLDR odpálila další balistickou střelu do Japonského moře. Japonský ministr zahraničí Tošimicu Motegise se proti cestě ohradil. Ostrovy označil za japonské území – a to jak historicky, tak i s ohledem na mezinárodní právo.
před 2 hhodinami

VideoExperti probrali maďarské změny a nového prezidenta

Maďarsko má nového prezidenta, je jím bývalý předseda nejvyššího soudu András Baka. Do funkce jej zvolil parlament, v němž má dvoutřetinovou většinu vládnoucí strana Tisza. Poslanci opozičního Fideszu hlasování bojkotovali. Tisza před volbami hovořila o tom, že dojde k „zúčtování“ s Orbánovým režimem, naopak Baka v projevu zdůraznil, že „nové Maďarsko nemůžeme budovat na pomstě“. Dle experta na Maďarsko a redaktora Reflexu Olivera Adámka chtěl Baka vyzvat vládu k tomu, aby nedělala „politický hon na čarodějnice a politicky motivované zavírání lidí, kteří byli spojení s minulou vládou“. Publicistka Lucie Sulovská upozornila na to, že Baku v minulosti odstranil z pozice šéfa nejvyššího soudu právě Orbánův režim. Stejným způsobem však dle ní postupuje Magyarova vláda vůči představitelům Orbánovy vlády. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 3 hhodinami

V Texasu havaroval vrtulník americké armády, zahynuli dva vojáci

V Texasu ve středu havaroval útočný vrtulník Apache americké armády, zahynuli oba vojáci na palubě. Při pádu stroje do pole vypukl rozsáhlý požár vegetace, kvůli němuž muselo být evakuováno několik obydlí. V noci na čtvrtek o tom napsaly tiskové agentury s odvoláním na tamní představitele.
05:29Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemětřesení v Kolumbii má 265 obětí, další stovky lidí se pohřešují

Pondělní zemětřesení v Kolumbii si dosud vyžádalo nejméně 265 obětí na životech. Dalších 496 lidí se pohřešuje, zranění utrpělo téměř 3500 lidí. V noci na čtvrtek SELČ to podle agentur řekl kolumbijský prezident Abelardo de la Espriella. Současně oznámil záměr vyhlásit v zemi stav ekonomické nouze.
03:47Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.