Nová čínská Hedvábná stezka je nejšpinavější projekt v dějinách, varuje expert před plány Pekingu

Čínský plán na propojení poloviny zeměkoule masivními dopravními a energetickými projekty je sice ambiciózní, ale z environmentálního hlediska se jedná o vůbec nejrizikovější akci v lidských dějinách. Varuje před tím environmentální expert William Laurance v prestižním vědeckém časopise.

„Čína má ohromné ambice,“ popisuje profesor William Laurance z Univerzity Jamese Cooka v Austrálii. „Ale s těmi přichází i obrovská zodpovědnost,“ dodává. V odborném časopise Nature Sustainability se připojil k dalším expertům, kteří vyzvali Čínu, aby celý projekt extrémně detailně promyslela a připravila, ještě než se pustí do jeho realizace.

O co jde?

Čína tento projekt označuje jako „Pás a cesta“ – zjednodušeně řečeno by se mělo jednat o moderní verzi Hedvábné stezky. Na starém kontinentu se do něj zapojilo mimo jiné 16 zemí střední, východní a jihovýchodní Evropy, včetně Česka, v rámci iniciativy nazvané 16 plus 1.

Čínské firmy a jejich partneři z Evropy, ale i jihovýchodní Asie chtějí vazby posílit s pomocí námořních cest či nových železnic. Projekt má navázat na starověké obchodní propojení Asie se zbytkem světa, díky kterému se Evropané dostali mimo jiné k čínskému hedvábí. Asijská velmoc zase prostřednictvím stezky dovážela třeba slonovinu.

Nová Hedvábná stezka má kromě silnic, železnic a přístavů zahrnovat také ropovody či plynovody a další druhy infrastruktury. Pro Čínu představuje možnost, jak posílit politický i ekonomický vliv. Hlavní ideou je usnadnit Číně obchodování se světem v době, kdy její ekonomika zpomaluje. 

Ostatní země světa má nalákat především fakt, že ulehčí výměnu zboží i jim navzájem a přinese do nich investice a pracovní příležitosti. Projekt má také výrazně zlepšit ekonomické podmínky zemí, jako je třeba Kazachstán, či dát malým a středním podnikům příležitost vstoupit na nové trhy, které dnes nejsou snadno přístupné. 

Její první část se zaměřuje na budování pevninské infrastruktury napříč střední Asií a vytvoření Ekonomického pásu Hedvábné stezky (Silk Road Economic Belt).

Druhá část se pak obrací na moře, konkrétně předpokládá rozvoj námořních dopravních tras skrze Indický oceán a Perský záliv, tedy Námořní hedvábnou stezku (Maritime Silk Road).

Projekt představil čínský prezident Si Ťin-pching v roce 2013. Jak ale připomněl časopis Time, parametry nové Hedvábné stezky zůstávají nejasné. Peking říká, že vítá účast jakékoliv země, společnosti či organizace. Koneckonců podle Forbesu se už do projektu různými způsoby zapojilo víc než sto států, například dohodami o volném obchodu. CNN zmiňuje 68 zapojených zemí.

Od vyhlášení projektu byla podle časopisu Time zveřejněna jen jedna oficiální mapa a i ta byla zase rychle stažena. Pod projekt tak lze zahrnout téměř cokoliv. Sama Čína plánuje do nové Hedvábné stezky investovat 900 miliard dolarů.

Daň za pokrok?

Projekt takového rozsahu však bude mít téměř určitě závažné dopady na životní prostředí. Podle zprávy Světového fondu na ochranu přírody z konce roku 2017 zasáhne tato iniciativa 1700 oblastí s kriticky důležitou biodiverzitou a stovky ohrožených druhů zvířat.

Dopad nové Hedvábné stezky na životní prostředí
Zdroj: WWF

„Čína sice zdůrazňuje, že projekt Pás a cesta bude vzorem pro zodpovědný rozvoj, ale to by znamenalo, že by fundamentálně musela změnit způsob, jak nyní dělá mezinárodní obchod,“ popsal jádro problému profesor Laurance. Dodal, že čínští obchodníci i firmy už mají takovou moc, že je pro jednotlivé vlády, včetně té čínské, jen velmi obtížné je kontrolovat.

Experti v časopise Nature Conservation však doufají, že se Číně změna přístupu nakonec podaří, ale bude to náročné: „V uplynulých dvou desetiletích jsem viděl nepočítaně příkladů agresivního, a dokonce predátorského zneužívání přírody čínskými firmami, především v rozvojových zemích se slabou environmentální kontrolou,“ varuje expert. Čína má však podle něj nyní jedinečnou příležitost změnit svůj model rozvoje a stát se třeba i světovým vůdcem v udržitelném vývoji. „Čína nyní dělá mnohem lepší práci v tom, aby chránila životní prostředí doma v Číně než mezinárodně,“ dodal vědec.

Přesto zůstává zatím opatrný: „Čína vyprodukovala hromadu zelených dokumentů a slibů o Cestě a pásu, ale levhart nezmění své skvrny na kožichu přes noc. Ano, Čína má jedinečnou šanci, ale pokud bude postupovat jako doposud, myslím, že dopad pro přírodu i ekonomická rizika pro investory budou děsivé.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 2 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 16 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 18 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 23 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026
Načítání...