Nová čínská Hedvábná stezka je nejšpinavější projekt v dějinách, varuje expert před plány Pekingu

Čínský plán na propojení poloviny zeměkoule masivními dopravními a energetickými projekty je sice ambiciózní, ale z environmentálního hlediska se jedná o vůbec nejrizikovější akci v lidských dějinách. Varuje před tím environmentální expert William Laurance v prestižním vědeckém časopise.

„Čína má ohromné ambice,“ popisuje profesor William Laurance z Univerzity Jamese Cooka v Austrálii. „Ale s těmi přichází i obrovská zodpovědnost,“ dodává. V odborném časopise Nature Sustainability se připojil k dalším expertům, kteří vyzvali Čínu, aby celý projekt extrémně detailně promyslela a připravila, ještě než se pustí do jeho realizace.

O co jde?

Čína tento projekt označuje jako „Pás a cesta“ – zjednodušeně řečeno by se mělo jednat o moderní verzi Hedvábné stezky. Na starém kontinentu se do něj zapojilo mimo jiné 16 zemí střední, východní a jihovýchodní Evropy, včetně Česka, v rámci iniciativy nazvané 16 plus 1.

Čínské firmy a jejich partneři z Evropy, ale i jihovýchodní Asie chtějí vazby posílit s pomocí námořních cest či nových železnic. Projekt má navázat na starověké obchodní propojení Asie se zbytkem světa, díky kterému se Evropané dostali mimo jiné k čínskému hedvábí. Asijská velmoc zase prostřednictvím stezky dovážela třeba slonovinu.

Nová Hedvábná stezka má kromě silnic, železnic a přístavů zahrnovat také ropovody či plynovody a další druhy infrastruktury. Pro Čínu představuje možnost, jak posílit politický i ekonomický vliv. Hlavní ideou je usnadnit Číně obchodování se světem v době, kdy její ekonomika zpomaluje. 

Ostatní země světa má nalákat především fakt, že ulehčí výměnu zboží i jim navzájem a přinese do nich investice a pracovní příležitosti. Projekt má také výrazně zlepšit ekonomické podmínky zemí, jako je třeba Kazachstán, či dát malým a středním podnikům příležitost vstoupit na nové trhy, které dnes nejsou snadno přístupné. 

Její první část se zaměřuje na budování pevninské infrastruktury napříč střední Asií a vytvoření Ekonomického pásu Hedvábné stezky (Silk Road Economic Belt).

Druhá část se pak obrací na moře, konkrétně předpokládá rozvoj námořních dopravních tras skrze Indický oceán a Perský záliv, tedy Námořní hedvábnou stezku (Maritime Silk Road).

Projekt představil čínský prezident Si Ťin-pching v roce 2013. Jak ale připomněl časopis Time, parametry nové Hedvábné stezky zůstávají nejasné. Peking říká, že vítá účast jakékoliv země, společnosti či organizace. Koneckonců podle Forbesu se už do projektu různými způsoby zapojilo víc než sto států, například dohodami o volném obchodu. CNN zmiňuje 68 zapojených zemí.

Od vyhlášení projektu byla podle časopisu Time zveřejněna jen jedna oficiální mapa a i ta byla zase rychle stažena. Pod projekt tak lze zahrnout téměř cokoliv. Sama Čína plánuje do nové Hedvábné stezky investovat 900 miliard dolarů.

Daň za pokrok?

Projekt takového rozsahu však bude mít téměř určitě závažné dopady na životní prostředí. Podle zprávy Světového fondu na ochranu přírody z konce roku 2017 zasáhne tato iniciativa 1700 oblastí s kriticky důležitou biodiverzitou a stovky ohrožených druhů zvířat.

Dopad nové Hedvábné stezky na životní prostředí
Zdroj: WWF

„Čína sice zdůrazňuje, že projekt Pás a cesta bude vzorem pro zodpovědný rozvoj, ale to by znamenalo, že by fundamentálně musela změnit způsob, jak nyní dělá mezinárodní obchod,“ popsal jádro problému profesor Laurance. Dodal, že čínští obchodníci i firmy už mají takovou moc, že je pro jednotlivé vlády, včetně té čínské, jen velmi obtížné je kontrolovat.

Experti v časopise Nature Conservation však doufají, že se Číně změna přístupu nakonec podaří, ale bude to náročné: „V uplynulých dvou desetiletích jsem viděl nepočítaně příkladů agresivního, a dokonce predátorského zneužívání přírody čínskými firmami, především v rozvojových zemích se slabou environmentální kontrolou,“ varuje expert. Čína má však podle něj nyní jedinečnou příležitost změnit svůj model rozvoje a stát se třeba i světovým vůdcem v udržitelném vývoji. „Čína nyní dělá mnohem lepší práci v tom, aby chránila životní prostředí doma v Číně než mezinárodně,“ dodal vědec.

Přesto zůstává zatím opatrný: „Čína vyprodukovala hromadu zelených dokumentů a slibů o Cestě a pásu, ale levhart nezmění své skvrny na kožichu přes noc. Ano, Čína má jedinečnou šanci, ale pokud bude postupovat jako doposud, myslím, že dopad pro přírodu i ekonomická rizika pro investory budou děsivé.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové objevili vrak egyptské bárky luxusu, tance a nevázanosti

Archeologové našli u břehů egyptského města Alexandrie vrak luxusní rekreační bárky z antických dob, napsala agentura AFP s odvoláním na Evropský institut podmořské archeologie (IEASM). Stáří plavidla se odhaduje na dva tisíce let a potápěči ho objevili na dně moře u královského ostrova Antirhodos, kde se nacházel palác dynastie Ptolemaiovců a chrám zasvěcený egyptské bohyni Isis.
před 5 mminutami

Český výzkum zaostává a bude to ještě horší, obávají se vědci škrtů

Vědecké instituce včetně Akademie věd si stěžují na stamilionové úspory ve vědě, které navrhuje vláda v demisi. Mohou podle nich ohrozit řadu kvalitních dlouhodobých projektů. Podle ministra pro vědu v demisi Marka Ženíška (TOP 09) vědcům peníze, které pomohou ve financování nepedagogických pracovníků ve školství, chybět nebudou.
před 16 hhodinami

Kouření se zapisuje do zubů. Stopy přežijí i staletí

Stopy kouření se zarývají hluboko do zubů kuřáků. A to tak intenzivně, že něco jako letokruhy lze v ústech najít i po letech.
před 18 hhodinami

Letošek může být s rokem 2023 druhým nejteplejším v historii měření

Letošek může být společně s rokem 2023 druhým nejteplejším rokem v dějinách měření. V úterý to uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus, podle které se letošní listopad stal třetím nejteplejším v historii záznamů. Nejteplejším rokem v historii podle měření je rok 2024.
před 23 hhodinami

Na Chebsku se opět třese země. Zaznamenali to přístroje i lidé

Zemětřesný roj na pomezí Chebska a Sokolovska, který začal v listopadu, neutichá ani v prosinci. I v posledních dnech se některé otřesy dostaly nad magnitudo dva stupně. Poslední silný otřes byl zaznamenám automatickými stanicemi i v pondělí odpoledne. Od počátku letošního zemětřesného roje bylo podle ověřených dat Geofyzikálního ústavu Akademie věd zaznamenáno už jedenáct otřesů se silou nad dva stupně.
včera v 10:07

Africké kolonie tučňáků se za sotva dekádu zmenšily o 95 procent

Kde se ještě před dvěma dekádami rozléhalo kejhání desítek tisíc tučňáků, panuje dnes ticho. Ptáci většinou vyhladověli k smrti. Stalo se to poté, co u břehů Jižní Afriky, kde žili, zmizely sardinky.
8. 12. 2025

Česko je na prahu chřipkové epidemie

Tuzemsko stojí podle hlavní hygieničky Barbory Mackové na prahu chřipkové epidemie. Podle dat za minulý týden přibylo v Česku od týdne předchozího nemocných asi o šestinu, roste zejména počet nemocných dětí ve školním věku. Mezi různými infekcemi dýchacích cest se zvýšil podíl chřipky, pacientů za týden přibylo skoro o třetinu, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ).
8. 12. 2025Aktualizováno8. 12. 2025

Británie a Španělsko kvůli nebývale silné chřipkové vlně doporučují roušky

Letos přišla do západní Evropy chřipková epidemie dříve a silněji než v minulých letech. Navíc ji tvoří kmen viru, který je spíše vzácnější, takže proti němu hůř chrání protilátky z očkování i prodělání nemoci v minulosti.
8. 12. 2025
Načítání...