Nová čínská Hedvábná stezka je nejšpinavější projekt v dějinách, varuje expert před plány Pekingu

Čínský plán na propojení poloviny zeměkoule masivními dopravními a energetickými projekty je sice ambiciózní, ale z environmentálního hlediska se jedná o vůbec nejrizikovější akci v lidských dějinách. Varuje před tím environmentální expert William Laurance v prestižním vědeckém časopise.

„Čína má ohromné ambice,“ popisuje profesor William Laurance z Univerzity Jamese Cooka v Austrálii. „Ale s těmi přichází i obrovská zodpovědnost,“ dodává. V odborném časopise Nature Sustainability se připojil k dalším expertům, kteří vyzvali Čínu, aby celý projekt extrémně detailně promyslela a připravila, ještě než se pustí do jeho realizace.

O co jde?

Čína tento projekt označuje jako „Pás a cesta“ – zjednodušeně řečeno by se mělo jednat o moderní verzi Hedvábné stezky. Na starém kontinentu se do něj zapojilo mimo jiné 16 zemí střední, východní a jihovýchodní Evropy, včetně Česka, v rámci iniciativy nazvané 16 plus 1.

Čínské firmy a jejich partneři z Evropy, ale i jihovýchodní Asie chtějí vazby posílit s pomocí námořních cest či nových železnic. Projekt má navázat na starověké obchodní propojení Asie se zbytkem světa, díky kterému se Evropané dostali mimo jiné k čínskému hedvábí. Asijská velmoc zase prostřednictvím stezky dovážela třeba slonovinu.

Nová Hedvábná stezka má kromě silnic, železnic a přístavů zahrnovat také ropovody či plynovody a další druhy infrastruktury. Pro Čínu představuje možnost, jak posílit politický i ekonomický vliv. Hlavní ideou je usnadnit Číně obchodování se světem v době, kdy její ekonomika zpomaluje. 

Ostatní země světa má nalákat především fakt, že ulehčí výměnu zboží i jim navzájem a přinese do nich investice a pracovní příležitosti. Projekt má také výrazně zlepšit ekonomické podmínky zemí, jako je třeba Kazachstán, či dát malým a středním podnikům příležitost vstoupit na nové trhy, které dnes nejsou snadno přístupné. 

Její první část se zaměřuje na budování pevninské infrastruktury napříč střední Asií a vytvoření Ekonomického pásu Hedvábné stezky (Silk Road Economic Belt).

Druhá část se pak obrací na moře, konkrétně předpokládá rozvoj námořních dopravních tras skrze Indický oceán a Perský záliv, tedy Námořní hedvábnou stezku (Maritime Silk Road).

Projekt představil čínský prezident Si Ťin-pching v roce 2013. Jak ale připomněl časopis Time, parametry nové Hedvábné stezky zůstávají nejasné. Peking říká, že vítá účast jakékoliv země, společnosti či organizace. Koneckonců podle Forbesu se už do projektu různými způsoby zapojilo víc než sto států, například dohodami o volném obchodu. CNN zmiňuje 68 zapojených zemí.

Od vyhlášení projektu byla podle časopisu Time zveřejněna jen jedna oficiální mapa a i ta byla zase rychle stažena. Pod projekt tak lze zahrnout téměř cokoliv. Sama Čína plánuje do nové Hedvábné stezky investovat 900 miliard dolarů.

Daň za pokrok?

Projekt takového rozsahu však bude mít téměř určitě závažné dopady na životní prostředí. Podle zprávy Světového fondu na ochranu přírody z konce roku 2017 zasáhne tato iniciativa 1700 oblastí s kriticky důležitou biodiverzitou a stovky ohrožených druhů zvířat.

Dopad nové Hedvábné stezky na životní prostředí
Zdroj: WWF

„Čína sice zdůrazňuje, že projekt Pás a cesta bude vzorem pro zodpovědný rozvoj, ale to by znamenalo, že by fundamentálně musela změnit způsob, jak nyní dělá mezinárodní obchod,“ popsal jádro problému profesor Laurance. Dodal, že čínští obchodníci i firmy už mají takovou moc, že je pro jednotlivé vlády, včetně té čínské, jen velmi obtížné je kontrolovat.

Experti v časopise Nature Conservation však doufají, že se Číně změna přístupu nakonec podaří, ale bude to náročné: „V uplynulých dvou desetiletích jsem viděl nepočítaně příkladů agresivního, a dokonce predátorského zneužívání přírody čínskými firmami, především v rozvojových zemích se slabou environmentální kontrolou,“ varuje expert. Čína má však podle něj nyní jedinečnou příležitost změnit svůj model rozvoje a stát se třeba i světovým vůdcem v udržitelném vývoji. „Čína nyní dělá mnohem lepší práci v tom, aby chránila životní prostředí doma v Číně než mezinárodně,“ dodal vědec.

Přesto zůstává zatím opatrný: „Čína vyprodukovala hromadu zelených dokumentů a slibů o Cestě a pásu, ale levhart nezmění své skvrny na kožichu přes noc. Ano, Čína má jedinečnou šanci, ale pokud bude postupovat jako doposud, myslím, že dopad pro přírodu i ekonomická rizika pro investory budou děsivé.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 4 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
před 6 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
včera v 16:21

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
včera v 13:54

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...