Generace Z

Dokumentární pořad, který sleduje proměny ruské společnosti od 90. let, má podle zpravodaje ČT Karla Rožánka ukázat, jak uvažují běžní lidé v Rusku a jaká je v zemi nálada před prezidentskými „volbami“. Snímek sleduje rodinu Kiprijanových, jejíž členové mají rozdílné názory na režim Vladimira Putina a válku na Ukrajině. Jejím symbolem, stejně jako pro mladou generaci, se stalo písmeno Z. Právě generace Z je podle sociologů vystupujících v dokumentu nejvíce apolitická. Po začátku války se velké části společnosti změnily důležité hodnoty, nastal posun k všedním věcem, rodině a soukromí a společnost se propadla do větší pasivity.

O generaci Z se mluví jako o jedné, podle nových výzkumů Gallupova ústavu jde ale o generace dvě. Mezi mladými muži a ženami ve věku od 18 do 29 let se má globálně otevírat významná názorová trhlina, kdy muži začínají být konzervativnější, a ženy naopak zase liberálnější. Data z Česka, která ČT24 exkluzivně poskytla marketingová skupina DFMG a agentura Behavio, ukazují však jiné třecí plochy. Podle výzkumníka Dana Urbana zde není politika ani zdaleka tak důležitou částí života mladých lidí.

Mladí Češi jsou na tom nejhůře v plýtvání s potravinami, vyplývá ze zjištění vědců z Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU). Odborníci to chtějí změnit, spustili tak projekt, který se právě na nakládání s potravinami v této věkové skupině zaměřuje. Obsah odpadkových košů vědci sledují na deseti univerzitních kolejích ve městě. Zahraniční studie ukazují, že mladí lidé plýtvají jídlem víc například kvůli rychlejšímu životnímu stylu nebo lepší dostupnosti potravin.

Goblin mode, gaslighting nebo permakrize jsou slovy minulého roku podle známých slovníků. Mají definovat osobní i politickou krizi současného světa, často s akcentem na měnící se návyky v pracovním životě. ČT24 oslovila experty na trendy i pracovní trh, aby okomentovali, zda se kultura práce skutečně tak dramaticky mění a co vůbec výběr některých slov vypovídá o současné společnosti. Opravdu dneska už nikdo nechce pracovat, jak řekla loni profesionální celebrita Kim Kardashianová?

Původně šelakové a později umělohmotné desky představovaly hlavní hudební nosiče dvacátého století. V osmdesátých letech se ale na trhu objevily kompaktní disky, které na nějaký čas vinyly vytlačily. Nyní jsou vinylové desky již několik let na vzestupu a jejich prodeje meziročně rostou i dvojciferným tempem. Loni zájem pokořil sedm set milionů kusů, a byl tak největší za poslední tři dekády. Svou roli v tom podle některých vydavatelů paradoxně sehrály streamovací platformy či pandemie covidu-19. V poslední době se také kvůli varování environmentálních organizací někteří výrobci snaží jít při produkci desek udržitelnější cestou.