Smyšlenou nabídkou na cestu do Číny napálil youtuber Martin Mikyska, známý jako Mikýř, několik osobností české internetové scény. Přestože postupně dával najevo, že by šlo o cestu propagandistickou, někteří oslovení influenceři měli zájem. „Pozornostním byznysem“, který pro své cíle zneužívají i autoritářské režimy, se zabývali hosté 90‘ ČT24 moderované Jakubem Musilem. Problematická je podle nich nízká úroveň mediální gramotnosti.
Youtuber Martin Mikyska, známý jako Mikýř, publikoval video, ve kterém se pokouší několik osobností české internetové scény nalákat na smyšlenou nabídku cesty do Číny. Postupně dává najevo, že by se jednalo o propagandistickou cestu, zacílenou autoritářským státem na publikum oslovených influencerů.
Video ukazuje, že mnohé oslovené osobnosti mají i tak o placenou cestu zájem. Někteří z influencerů se hájí, že smlouvu nepodepsali, a hrozí Mikýřovi právními kroky.
Podle youtubera Lukáše „Lukefry“ Fritschera vypovídá video o obecně nízké mediální gramotnosti v české společnosti, která prosakuje i k internetovým tvůrcům s velkým dosahem. V minulosti se již stalo, že se podobná – ovšem skutečná – kampaň čínské propagandy odehrála, říká Fritscher.
Výzkumná analytička Akademie věd a expertka na dezinformace Eva Klusová vysvětluje, že se jedná o symptom problému v současné společnosti, kdy je „pozornostní byznys“ na internetu využíván zahraniční propagandou k vyprávění určitých příběhů. V případě, že jde o propagandu autoritářských zemí, se musíme mít na pozoru, protože demokracie je zranitelná, míní.
Dodává, že v případě Česka je v současné chvíli mnohem silnější propaganda ruská.
Odpovědí je mediální gramotnost
Klusová i Fritscher se shodují, že velkým problémem je v tomto případě mediální gramotnost, na jejíž slabiny se v podobných případech mohou autoritářské země zaměřit. Fritscher zmiňuje, že influenceři mají poměrně velkou odpovědnost, protože hovoří k velké části populace, zejména pak k mladým z generace Z.
Klusová upozorňuje, že v Česku existují i další příklady úspěšných propagandistických kampaní autoritářských států. Zmiňuje například zastupitele SPD Jakuba Ziebu, který pravidelně jezdí do Ruska a zemi prezentuje jako „fantastickou zemi plnou příležitostí“.
Nejzranitelnější se zdá podle odborníků být již zmíněná generace Z, tedy lidé narození mezi roky 1995 a 2010. Ti totiž nejvíce sledují tvorbu influencerů a informace často čerpají právě ze sociálních sítí.
Průzkumy společnosti Morning Consult naznačují, že generace Z se nejčastěji spoléhá na doporučení osobností v oblastech, jako jsou móda, filmy a seriály či zdraví. Téměř polovina dospělých z této generace ale zároveň získává informace o aktuálním dění právě od on-line tvůrců.
Jak vysoké procento mladých lidí přijímá tyto informace od influencerů nekriticky, se podle Fritschera odvíjí zřejmě právě od mediální gramotnosti, ke které musí mladé vést například škola či rodiče. Klusovou velká sledovanost tvůrců, kteří prezentují složitá témata zjednodušujícím způsobem, znepokojuje, a i ona vidí řešení ve zvyšování mediální gramotnosti v populaci. Důležité je zároveň podporovat tradiční média, lépe schopná pracovat se zpravodajskými informacemi, míní Klusová.
