Bruselské instituce i kandidáti do Evropského parlamentu usilují o přízeň generace Z. Před pěti lety mladé voliče zmobilizovala evropská klimatická krize, v letošních volbách se mladá generace v některých zemích přiklání k extremističtějším stranám. Podle odborníků má obavy z vlastní budoucnosti. V části Evropy navíc letos mohou vybrat složení nového parlamentu i šestnáctiletí.
V květnu 2019, tedy v době konání posledních evropských voleb, přesáhla celková účast v hlasování padesát procent. Šlo o nejvyšší číslo za poslední dvě desetiletí – a to právě díky voličům v kategorii do 24 let. Těch k urnám dorazilo o polovinu více, než jak tomu bylo v roce 2014.
Podle odborníků se i na základě názorů mladých voličů Evropská unie nakonec přiklonila ke Green Dealu. Pocity naděje ovšem brzy přebily pandemie covidu-19, rostoucí ceny a ruská válka na Ukrajině. A mezi mladou generací prý převládl pocit, že je nic dobrého nečeká.
Vysoké ceny ženou k extrémním řešením
„V Nizozemsku je všechno tak drahé – potraviny, bydlení. Nic z toho už není dostupné,“ upozornila jedna z mladých obyvatelek Utrechtu Jessica de Vroegeová. „Lidé jako zdravotní sestry nebo učitelé a mnozí další nedokáží vyjít se svým měsíčním příjmem,“ doplnila.
Právě v Nizozemsku se podle statistik projevily obavy mladých o budoucnost. V loňských volbách dala většina z nich svůj hlas populistické krajní pravici. Středoškolský student Kik se domnívá, že je to proto, že strana Geerta Wilderse nabídla jasná – byť extrémní – řešení.
„Myslím, že za úspěchem těchto extrémistických stran stojí zkratkovitost a zjednodušování jejich agendy,“ soudí. Ona politická uskupení podle něj zjednodušují témata do bodu, kdy zůstane jako „řešení masové migrace odchod z EU“.
Obliba krajní pravice mezi mladší generací roste také ve Švédsku, Dánsku, Rakousku či Německu. Tamní Alternativa pro Německo (AfD) využila pro získání podpory mladého elektorátu i potenciál sociálních sítí. Právě ty jsou pro Evropany do 24 let často jediným zdrojem informací.
Podpora EU je nejsilnější mezi mladou generací
Narativ o příklonu ke krajní pravici ovšem neplatí všude v Evropě. Mladí jsou podle statistik obecně největšími příznivci sedmadvacítky. V Bruselu proto doufají, že se mezi nimi bude vysoká účast z roku 2019 letos opakovat. V Německu a Belgii půjdou poprvé k urnám i šestnáctiletí.
Studentka Claire však upozorňuje, že tento krok je sice dobrý, ovšem ne nezbytný. „Někteří ještě nejsou dost vyspělí, aby volili,“ tvrdí. Zmobilizovat mladé k účasti v evropských volbách se snaží ve Francii. Tam je zájem zatím nižší.
Bruselské instituce se snaží poprvé zapojit mladou generaci nejen během voleb, ale i po nich – tedy do rozhodování o celé sedmadvacítce. Zejména pak v tématech jako životní prostřední a dobré podmínky pro život, vzdělávání a zaměstnanost, které považuje EU za priority pro mladé.
