Dočasnou nepálskou premiérkou se stala exšéfka Nejvyššího soudu

Po složení přísahy se novou prozatímní premiérkou Nepálu stala 73letá Sušíla Kárkíová, někdejší předsedkyně Nejvyššího soudu. Funkce se ujímá pár dní poté, co se v zemi odehrály násilné protesty, které si vyžádaly nejméně 51 mrtvých, 1300 zraněných a rezignaci několika ministrů včetně premiéra Khadky Prasáda Oliho. Kárkíová je první ženou v čele Nejvyššího soudu a od pátku i kabinetu, který povládne nejdéle šest měsíců s úkolem zorganizovat parlamentní volby.

Prezidentská kancelář dnes odpoledne podle AFP oznámila, že prezident Rám Čandra Paudel Kárkíovou jmenuje po dohodě všech stran. Krátce po 18:00 SELČ Kárkíová složila přísahu na ceremonii v prezidentské rezidenci, kterou přenášela televize. „Gratuluji! Přeji vám i celé zemi mnoho úspěchů,“ pronesl Paudel na závěr slavnostního obřadu směrem k nové premiérce.

Prezident na doporučení předsedkyně vlády rozpustil parlament a stanovil volby na 5. března 2026, oznámila tři hodiny po ceremonii prezidentská kancelář.

Politička zahájila kariéru v roce 1979 jako advokátka. V roce 2012 byla jedním ze soudců, kteří měli odvahu odsoudit ministra za korupci, a v letech 2016 až 2017 jako jediná žena v historii Nepálu stanula v čele Nejvyššího soudu. Za svého působení proslula svým postojem proti korupci ve vládě a snahou o nezávislost a transparentnost soudnictví, které se podle agentury AFP dostalo pod silný politický tlak.

Vláda se ji v dubnu 2017 pokusila odvolat, protože odmítla schválit jmenování kabinetem vybraného policejního šéfa. To ale tehdy odsoudila OSN jako politicky motivované a vláda od kroku odstoupila. Kárkíová ovšem ve funkci i tak ve stejném roce skončila, neboť odešla do důchodu.

Protestující na místo prozatímní premiérky podpořili právě Kárkíovou a navrhli její jméno prezidentovi a armádě. Paudel původně pověřil Oliho, aby po úterní rezignaci vedl přechodnou vládu, expremiér ale uprchl ze své oficiální rezidence a neví se, kde nyní pobývá.

Při protestech zemřelo víc než padesát lidí

Nepálská vláda minulý čtvrtek zablokovala přístup k 26 internetovým platformám, včetně sociálních sítí Facebook nebo X, které se u místních úřadů nezaregistrovaly. Povinnou registrací se kabinet údajně snažil bojovat proti zneužívání těchto platforem a mimo jiné tvrdil, že uživatelé sociálních médií s falešnými identitami šíří nenávistné projevy a falešné zprávy a páchají podvody a další trestné činy.

Protesty převážně mladých lidí, kteří vládě vyčítali nedostatečnou snahu v boji proti korupci a kritizovali ji kvůli nedostatku ekonomických možností pro mladé, se v pondělí a úterý zvrhly v násilnosti a rozšířily se z metropole Káthmándú do dalších měst. Proti demonstrantům zakročila policie, jež použila slzný plyn a gumové projektily, podle svědků i ostré náboje. Kvůli střetům zemřelo nejméně 51 lidí a 1300 dalších bylo zraněno, včetně policistů.

V úterý přestala nepálská vláda sociální sítě blokovat, což ale situaci neuklidnilo. Demonstranti zapálili parlament i domy předních politiků a některé z nich fyzicky napadali na ulici. Ministři včetně premiéra tentýž den oznámili rezignaci. Od té doby metropoli, kde platil zákaz vycházení, kontrolovala armáda. Obchody a školy jsou zavřené, zatímco základní služby se pomalu obnovují, včetně provozu letiště v hlavním městě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Konflikt na Blízkém východě opět zvedl ceny ropy, později začaly klesat

Ceny ropy se v pondělí ráno prudce zvýšily, protože na trhu přetrvávaly obavy o dodávky suroviny z Blízkého východu. Z dosažených maxim však později klesly. Severomořská ropa Brent se kolem 9:00 pohybovala nad 106 dolary, v poledne to bylo kolem 103 dolarů. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) dosahovala vrcholu kolem 101 dolarů za barel, ve 12:00 to bylo lehce nad 97 dolary. Cena plynu v 9:30 v obchodním uzlu TTF překročila 52 eur za megawatthodinu, v poledne se pohybovala u 51 eur.
09:54Aktualizovánopřed 38 mminutami

NATO čeká špatná budoucnost, pokud nepomůže v Hormuzském průlivu, řekl Trump

Severoatlantickou alianci čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v Hormuzském průlivu. V rozhovoru pro deník Financial Times (FT) to řekl americký prezident Donald Trump. K otevření úžiny podle něj musí přispět také Čína, v opačném případě pohrozil odkladem summitu s tamním vůdcem Si Ťin-pchingem. Peking na to odpověděl, že komunikuje se všemi stranami. Teherán se pokouší zablokovat průliv klíčový pro vývoz ropy z Perského zálivu poté, co USA spolu s Izraelem zahájily proti Íránu rozsáhlé údery.
00:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina podnikla velký dronový útok na Moskvu, tvrdí Rusko

Ukrajina podnikla v noci na pondělí rozsáhlý vzdušný útok na Moskvu. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že protivzdušná obrana země zničila nad metropolí Moskvou a v jejím okolím 53 dronů. Tamní úřady zároveň tvrdí, že na jihu Ruska po útoku dronu začal hořet zásobník ropy. Na Kyjev ráno útočily ruské bezpilotní letouny, v Charkově je po úderu agresora jeden zraněný a jednu oběť hlásí úřady v Záporoží.
10:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Digitální peněženka Wero chce vymanit Evropu z nadvlády americké Visa i Mastercard

Digitální peněženku Wero vytvořily evropské banky a platební společnosti, aby se vyhnuly používání karetních sítí od amerických firem Visa nebo Mastercard. Důvodem je snížení nákladů i udržení kontroly v nejisté době mezinárodního napětí. Na obnovení evropské platební suverenity pracují i instituce Evropské unie, které chtějí představit digitální euro, které by mohlo fungovat jako digitální měna pro každodenní platby.
07:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Letiště v Dubaji postupně obnovuje provoz po dronovém útoku

Mezinárodní letiště v Dubaji v pondělí dopoledne postupně obnovuje provoz a odlétají z něj některé spoje. Požár způsobený dronovým útokem předtím tento letecký uzel ve Spojených arabských emirátech (SAE) na několik hodin paralyzoval.
04:05Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Izrael oznámil, že zahájil pozemní operaci proti Hizballáhu v jižním Libanonu

Izraelská armáda v pondělí oznámila, že její jednotky v posledních dnech zahájily omezenou a cílenou pozemní operaci proti pozicím proíránského militantního teroristického hnutí Hizballáh v jižním Libanonu. Cílem této akce je posílit přední obranné linie, uvedla armáda, kterou citovala agentura Reuters.
07:23Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Irácký Kurdistán kvůli útokům milic přestává vyvážet ropu

V irácké autonomní oblasti Kurdistánu byla kvůli útokům milic pozastavena veškerá produkce ropy a zemního plynu. Podle ministerstva přírodních zdrojů už není možné surovinu vyvážet. Resort zároveň obvinil federální vládu v Bagdádu z nečinnosti i z toho, že někteří z útočníků dostávají výplaty právě od této vlády. Proíránské irácké milice útočí v odvetě za izraelsko-americké údery na Írán na různé cíle v Iráku, míří na kurdské vojenské cíle i ropnou infrastrukturu.
před 13 hhodinami

Paříž, Marseille a Lyon čeká druhé kolo obecních voleb, v prvním uspěly koalice

V Paříži, Marseille a Lyonu se bude konat v neděli 22. března druhé kolo komunálních voleb. Žádné volební uskupení totiž nezískalo o víkendu ve třech nejlidnatějších městech Francie polovinu hlasů v prvním kole. Ukazují to téměř úplné výsledky hlasování. V největších městech uspěly levicové koalice. Výsledky v Marseille a Lyonu jsou relativně těsné, v Paříži ale má sociálnědemokratický kandidát Emmanuel Grégoire náskok více než deset procentních bodů.
před 14 hhodinami
Načítání...