Dočasnou vládu v Bangladéši má vést nositel Nobelovy ceny za mír Muhammad Júnus, kterého jmenoval prezident. Bankéř chudých, jak je Júnus přezdíván, jde do čela země poté, co byl předchozí vládou premiérky Šajch Hasíny Vadžídové v posledních letech systematicky perzekvován. Sám vyzývá ke stabilitě a novým volbám. Podle analytiků je teď otázkou, zda je Júnusův návrat přelomovým momentem v historii země a koncem starých pořádků předchozího režimu.
Bankéř chudých Júnus je symbolem naděje pro znesvářený Bangladéš
Horizont ČT24: Nový premiér Bangladéše (zdroj: ČT24)
Charismatický filantrop a finančník si svou dobrosrdečností implementovanou do moderní ekonomie vysloužil přezdívku bankéř chudých. Čtyřiaosmdesátiletý Muhammad Júnus zamířil z Paříže do čela bangladéšské politiky, i když zatím bude předsedat jen prozatímní vládě. „Těším se zpátky domů zjistit, co se tam děje a jak můžeme pracovat na tom, abychom se dostali z našich problémů,“ řekl před odletem.
O předchozích poměrech v zemi nedávno prohlásil, že v Bangladéši už neexistuje žádná politika. „Je jen jedna strana, která je aktivní a všechno obsazuje, má moc nad vším a svými cestami se dostává do voleb,“ zhodnotil situaci v červnu 2024.
Naděje na uklidnění
Teď si ho ale vybrala ulice jako nového lídra a on na volání kývl. Obyvatelé Bangladéše v něm vidí symbol možného uklidnění dlouhých měsíců protestů a násilností, během kterých zemřelo už přes čtyři sta lidí.
Protivládní nepokoje v zemi začaly v červnu požadavkem studentů na zrušení systému kvót, který přiděluje třicet procent pracovních míst ve státní správě příbuzným veteránů, kteří v roce 1971 vybojovali nezávislost země. V červenci demonstrace přerostly v násilné střety protestujících s příslušníky bezpečnostních složek a s provládními aktivisty a vyvrcholily rezignací a útěkem premiérky Vadžídové.
„Nedovolíme žádnou jinou vládu než tu navrhovanou studenty a ostatními lidmi. Nedovolíme žádnou vládu armády, kabinetu podporovaného armádou nebo žádný B tým fašistické vlády,“ vzkázal ve videu koordinátor studentských protestů Nahíd Islam.
Svou prací pomáhá chudým, dostal za ni prestižní ocenění
Júnus proslul svým neotřelým přístupem k financím v rozvojovém světě. Jeho banka Gramín, v překladu Venkovská, změnila pohled na poskytování půjček a zaměřila se na mikroúvěry pro ty nejméně majetné. Nápad rychle získal celosvětové uznání a Júnus otevřel pobočku i v USA.
V roce 2006 získal Nobelovu cenu za mír za stimulaci ekonomického i sociálního růstu. Světoví lídři se předháněli o jeho pozornost. Ve Spojených státech získal před jedenácti lety Zlatou medaili Kongresu, nejvyšší státní vyznamenání USA.
Úspěch sklízí i za svou teorii tří nul – snahy vytvořit svět s nulovými emisemi uhlíku, nulovou koncentrací bohatství a nulovou nezaměstnaností. „Sleduji, jak to dělají konvenční banky. A jakmile na to přijdu, dělám přesný opak,“ zazní z jeho úst v ukázce z dokumentu věnujícímu se teorii s názvem A World of 3 Zeroes (Svět tří nul).
Politický vězeň
Minulému režimu byl pro svou širokou popularitu trnem v oku. Od roku 2008 otevřela vláda Šajch Hasíny Vadžídové několik samostatných vyšetřování obviňujících Júnuse z řady prohřešků včetně porušování pracovního práva nebo korupce. Podle něj šlo o vykonstruovaná obvinění.
„Nositel Nobelovy ceny byl obviněn ze zpronevěry, podvodu a praní špinavých peněz. Ale nejde jen o mě, obvinili nás sedm. Tito lidé věnovali svůj život pomáhání chudým,“ prohlásil před davem posluchačů Júnus.
Poslední slovo na jeho adresu měla expremiérka, která uprchla do indického exilu, letos v lednu, kdy byl Muhammad Júnus odsouzen k šesti měsícům vězení za porušování pracovních zákonů, později ho úřady propustily na kauci.
Šestasedmdesátiletá Hasína Vadžídová stála v čele země dohromady dvacet let. Po útěku do Indie to už ale na její návrat alespoň v dohledné době nevypadá. Její syn Sadžíb Wazid totiž ve videu, které umístil na sociální síti X, sdělil, že to, co se stane s Bangladéšany po režimu jeho matky, už není starost jeho rodiny.
Paralely s rolí Václava Havla
Panují ale obavy, jak bude vypadat budoucnost země přezdívané také textilka světa. Júnus už politické ambice měl, vytvořit vlastní stranu si ale v roce 2007 nakonec rozmyslel. A je tak otázkou, zda jsou na místě některá přirovnání také k 17. listopadu a možné paralely s rolí Václava Havla v sametové revoluci v Československu.
„Rozhodně je to člověk, který má v této zemi určitý respekt. Jak dlouho bude ale tento prozatímní režim trvat, nevíme,“ hodnotí postavení Júnuse v zemi bývalý indický diplomat Dilip Sinha.
Prognózu nejistého vývoje po částečném uklidnění situace podtrhují teď stále častější útoky většinově islámské populace proti hinduistické menšině. Vypálena byla řada domů a chrámů, naposledy šlo o indické kulturní centrum v metropoli Dháce.
„Júnus je naprosto ideální volbou pro post premiéra přechodné vlády, jelikož je to osobnost, která má velké světové renomé, a zároveň je uznáván i uvnitř Bangladéše,“ míní indolog z Ústavu asijských studií Filosofické fakulty Univerzity Karlovy Martin Hříbek. Podle něj ho kvůli věku nebude žádná z politických stran vnímat jako konkurenta. „Tím, že je to člověk, který bude garantovat sekulární a pluralitní charakter země, tak bude přijatelný i pro řadu lidí, kteří podporovali stranu bývalé premiérky,“ míní indolog.
Indolog Martin Hříbek o postavení Muhammada Júnuse v Bangladéši (zdroj: ČT24)
Hříbek podotknul, že Júnusovo jméno sice původně vzešlo od protestních hlasů, ale armáda již vydala prohlášení, že s ním bude spolupracovat. „Proto si myslím, že skutečně dojde k tomu, že bude akceptován všemi stranami a bude premiérem, který dovede Bangladéš k důstojným volbám,“ sdělil.
Mezi jeho hlavní úkoly zařadil indolog například depolitizaci státní správy či zahájení vyšetřování střelby do demonstrantů za vlády předchozí premiérky, ale i rabování ze strany protestujících. Hříbek míní, že Júnus nebude působit ve vrcholné bangladéšské politice mimo roli předsedy prozatímní vlády.