Myanmar buldozery srovnal se zemí nejméně pětapadesát vesnic, z nichž loni během násilností uprchli obyvatelé z řad menšinového muslimského etnika Rohingů. Uvedla to ve čtvrtek mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW), která se odvolává na nové satelitní snímky oblastí v myanmarském Arakanském státě.
Myanmar srovnal se zemí nejméně 55 rohingských vesnic, ukázaly satelitní snímky
Demolice vesnic podle HRW ničí důkazy o krutostech páchaných vojáky, kteří zahájili tažení proti Rohingům poté, co rohingští povstalci loni 25. srpna zaútočili na řadu stanovišť myanmarské policie.
V důsledku tažení armády uteklo z Arakanského státu do sousedního Bangladéše 688 tisíc Rohingů. Mnozí z nich přitom popsali, jak vojáci a policisté vraždili a znásilňovali rohingské civilisty a vypalovali vesnice.
OSN označila razie proti Rohingům za etnickou čistku. Vláda nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij ale brání vyšetřovatelům OSN a dalším nezávislým pozorovatelům v přístupu do konfliktní zóny. Myanmar tvrdí, že její ozbrojené síly vedou legitimní kampaň proti muslimským „teroristům“.
Vesnice měla prozkoumat OSN
Podle organizace Human Rights Watch bylo od srpna částečně nebo zcela zničeno 362 rohingských vesnic. Od konce minulého roku byly některé z těchto obcí – a také minimálně dvě předtím nedotčené osady – srovnány se zemí, dodala HRW.
„Mnohé ze zlikvidovaných vesnic byly svědkem zvěrstev páchaných na Rohinzích, a měly být proto zachovány, aby experti pověření OSN dokumentací porušování lidských práv mohli zhodnotit důkazy a identifikovat viníky,“ prohlásil šéf asijské pobočky HRW Brad Adams.
Human Rights Watch upozornila i na dvě vesnice v oblasti zvané Myinhlut, které nebyly při loňských raziích vypáleny a byly „pravděpodobně obyvatelné“. V období mezi 9. lednem a 13. únorem je ale „zničila a srovnala se zemí těžká technika“.
Vláda tvrdí, že oblasti rekonstruuje
Tamní úřady tvrdí, že vláda zmíněné oblasti rekonstruuje a připravuje na příchod uprchlíků, kteří se v rámci repatriační dohody podepsané Myanmarem a Bangladéšem v listopadu mají do země vrátit. Myanmar pro navrátilce zřídil dvě přijímací centra a tábor, tvrdí ale, že jde pouze o přechodné opatření. Rohingové se prý nakonec budou moci vrátit do míst, kde dříve žili, nebo do jejich blízkosti.
Rohingové jsou ale přesvědčeni, že vláda chce vymazat z povrchu zemského i zbývající pozůstatky jejich kultury, a znemožnit tak jejich opětovné usazení v zemi. „Většina domů byla loni vypálena, ale teď už nezůstalo vůbec nic, dokonce ani stromy. Všechno smetly buldozery. Nemohla jsem to místo téměř poznat, vzpomínky jsou pryč,“ řekla osmnáctiletá rohingská žena, když nedávno navštívila svůj někdejší domov v oblasti Myinhlut.
Satelitní snímky organizace DigitalGlobe ukazují, že na některých vyčištěných místech úřady nechaly postavit nové budovy a přistávací plochy pro vrtulníky. Podle agentury AP se ale zdá, že většina nových domů nebude určena pro muslimy.
Agentura poukazuje na seznam, který v prosinci zveřejnila vláda a podle něhož má být postaveno 787 domů, kam se nastěhují hlavně buddhisté a hinduisté. Jen 22 domů je vyhrazeno pro „Bengálce“, což je termín, kterým myanmarské úřady označují Rohingy.
Úřady je neuznávají jako etnikum a hovoří o nich jako o nelegálních přistěhovalcích z Bangladéše. V zemi čelí Rohingové dlouhodobě perzekuci, je jim upíráno občanství a základní lidská práva.