Vlivný americký diplomat Bill Richardson rezignoval na svou funkci v mezinárodní komisi, kterou zřídila myanmarská vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij, aby radila při řešení rohingské uprchlické krize.
Su Ťij chybí morální zásady, prohlásil americký diplomat po schůzce o vyhánění Rohingů
Richardson prohlásil, že Su Ťij postrádá morální zásady. Mezinárodní komise, jejímž byl členem, je podle něj pouhou zástěrkou, která má pomoci zakrýt skutečný stav věcí.
„Hlavním důvodem mé rezignace je, že poradní komise je jen kamufláž,“ řekl někdejší americký velvyslanec při OSN Richardson agentuře Reuters a dodal, že nechce být součástí „fanouškovského týmu (myanmarské) vlády“.
Rohingští uprchlíci
Richardson se dostal s myanmarskou vůdkyní do sporu, když se členové komise v pondělí se Su Ťij setkali. Richardson na schůzce nadnesl případ dvou myanmarských novinářů pracujících pro agenturu Reuters, kteří jsou v Myanmaru souzeni za porušení státního tajemství, za což jim hrozí až 14 let vězení. Oba psali o tématu rohingských uprchlíků. K propuštění novinářů vyzvala Myanmar již dříve Evropská unie, americký ministr zahraničí Rex Tillerson a další vysocí západní činitelé.
Su Ťij podle diplomata reagovala na jeho dotaz „vztekle“ a zdůraznila, že případ novinářů „není součástí práce poradní komise“. Hádka pak pokračovala i u večeře, řekl.
Bill Richardson
Bývalý člen vlády demokratického prezidenta Billa Clintona Richardson prý zná Su Ťij již od 80. let, má ji velmi rád a respektuje ji. „Neprojevila ale morální vůdcovské schopnosti ohledně otázky Rohingů a ohledně obvinění, která byla v této otázce vznesena. To mě mrzí,“ dodal.
Richardson: Myanmar nemá o řešení situace Rohingů zájem
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Heather Nauertová řekla, že Richardsonova demise a důvody jeho odchodu z mezinárodní komise „budí obavy“. Zároveň ale poznamenala, že Richardson vstoupil do komise jako soukromá osoba.
Ve středu odjela komise – již bez Richardsona – vůbec poprvé na návštěvu do Arakanského státu. OSN již dříve označila kampaň myanmarské armády proti Rohingům v tomto státě za etnickou čistku. Myanmarští vojáci jsou obviňováni, že při svých operacích proti Rohingům vraždili civilisty, dopouštěli se znásilnění, mučení, žhářství a rabování. Rohingové proto uprchli nejčastěji do sousedního Bangladéše, i tam je ale jejich situace přinejmenším problematická.
Do Myanmaru se měli Rohingové začít vracet začátkem tohoto týdne. Kvůli obavám z nepřipravenosti úřadů a protestu samotných Rohingů se ale jejich repatriace odložila. Na repatriaci rohingských uprchlíků, která se má uskutečnit v průběhu dvou let, se Myanmar a Bangladéš dohodly počátkem ledna.
Převážně buddhistický Myanmar Rohingy neuznává jako etnikum a hovoří o nich jako o Bengálcích, tedy o nelegálních přistěhovalcích z Bangladéše. V zemi čelí Rohingové dlouhodobě perzekuci, je jim upíráno občanství a základní lidská práva.
Z myanmarského Arakanského státu uprchlo od srpna loňského roku podle odhadů OSN na 680 tisíc příslušníků muslimského menšinového etnika Rohingů poté, co tam armáda zahájila proti Rohingům tažení.