Zastřeleni i upáleni. Zabitých Rohingů je podle Lékařů bez hranic mnohonásobně víc, než tvrdí Myanmar

Nahrávám video

Nejméně 6700 muslimských Rohingů zabila myanmarská armáda během jednoho měsíce poté, co koncem srpna zahájila proti této menšině rozsáhlé tažení. Oznámila to mezinárodní organizace Lékaři bez hranic (MSF), která hovořila s uprchlíky v Bangladéši. Myanmar oficiálně uvádí jen 400 mrtvých.

Masakr se nevyhnul ani stovkám dětí, tvrdí MSF

Lékaři bez hranic uvedli, že od 25. srpna do 24. září zemřelo v Myanmaru nejméně 9000 Rohingů. „Při těch nejkonzervativnějších odhadech“ minimálně 6700 z těchto úmrtí bylo způsobeno násilím. Mezi oběťmi je podle MSF nejméně 730 dětí mladších pěti let.

Myanmarská armáda zahájila tažení proti Rohingům v Arakanském státě po útocích rohingských povstalců na stanoviště bezpečnostních sil 25. srpna. Armáda popírá, že by útočila na civilisty, a tvrdí, že naprostá většina zabitých Rohingů byli „teroristé“.

Svědkové z řad Rohingů, kteří z převážně buddhistického Myanmaru uprchli před násilnostmi do sousedního Bangladéše, ale popisují, že vojáci zabíjeli, mučili a znásilňovali myanmarské civilisty a vypalovali celé rohingské vesnice.

„Nárůst počtu úmrtí se shoduje se zahájením operace myanmarských bezpečnostních sil v posledním srpnovém týdnu,“ uvedl vedoucí zdravotnických aktivit MSF Sidney Wong.

„Setkali jsme se a hovořili s lidmi, kteří přežili násilí v Myanmaru, a nyní přežívají v nehygienických podmínkách v přeplněných táborech v Bangladéši. To, co jsme zjistili, bylo šokující. A to jak z hlediska počtu lidí uvádějících smrt člena rodiny v důsledku násilí, tak v tom, jakými otřesnými způsoby byli jejich příbuzní podle nich zabiti nebo vážně zraněni,“ konstatoval Wong.

Z dětí mladších pěti let, které byly ve zmíněném období usmrceny, přes 59 procent bylo údajně zastřeleno, patnáct procent upáleno ve svých domovech, sedm procent umláceno a dvě procenta zabily nášlapné miny, sdělila organizace.

Obětí může být ještě mnohem víc

Lékaři bez hranic jsou navíc přesvědčeni, že uvedené počty obětí jsou podhodnocené, protože nevyslechli všechny uprchlíky v Bangladéši a také nemluvili s rodinami, kterým se nepodařilo z Myanmaru dostat přes hranice.

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) minulý týden oznámily, že od konce srpna přišlo do Bangladéše 646 tisíc Rohingů. Lékaři bez hranic nyní uvádějí více než 647 tisíc rohingských běženců.

Převážně buddhistický Myanmar Rohingy neuznává jako etnikum. Považuje je za nelegální přistěhovalce z Bangladéše, dlouhodobě je pronásleduje a upírá jim občanství a základní lidská práva. OSN a Spojené státy již dříve označily kampaň proti Rohingům za etnickou čistku.

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn dokonce prohlásil, že operace myanmarské armády proti Rohingům nesou známky genocidy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 1 mminutou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 1 hhodinou

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 11 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 12 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 12 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled