Tajemnice barmské vládní strany a někdejší disidentka Su Ťij odmítla obvinění z etnických čistek, kterých se má její země dopouštět na muslimské menšině Rohingů. Podle nositelky Nobelovy ceny míru je podobné označení „příliš silné“, jak uvedla pro BBC.
Su Ťij odmítla nařčení o etnických čistkách na Rohinzích
Na skandální zacházení s Rohingy nedávno upozornila i OSN, která chce do země vyslat vyšetřovací komisi. Rohingové podle řady svědectví čelí systematickému týrání, vraždám a znásilňování – na systematickém vyhánění prý dokonce pracují úřady v součinnosti s armádou.
Samotná vláda tvrdí, že se nahlášenými případy svědomitě zabývá – mezinárodní komisi OSN ale do země vpustit nechce. Právě na vyjádření lídryně země se dlouho čekalo. Nyní o Myanmarském skandálu promluvila poprvé pro britskou televizi.
„Nemyslím si, že zde dochází k etnickým čistkám. To je příliš silný výraz pro to, co se tu děje,“ řekla s tím, že před násilím však nechce zavírat oči. „Není to věc etnických čistek, jak předkládáte. Je to věc rozdělení na dvě strany, které my se snažíme dávat dohromady,“ řekla reportérovi BBC.
OSN chystá vyšetřovací misi kvůli násilí na Rohinzích (zdroj: ČT24)
Vyšetřovatelé OSN v únoru zveřejnili zprávu, jež se zakládá na rozhovorech s 220 Rohingy. Ti byli mezi 75 tisíci zástupci této menšiny, kteří od října uprchli z Barmy.
Zpráva konstatuje, že tažení barmských bezpečnostních sil lze „velice pravděpodobně“ označit za zločiny proti lidskosti a možná i za etnickou čistku.
Následovala rezoluce Rady OSN pro lidská práva – s cílem vyslat co nejdříve mezinárodní vyšetřovací misi. Návrh rezoluce předložila Evropská unie, která vyzvala, aby „viníci byli pohnáni k zodpovědnosti“. Některé země, například Čína, Indie nebo Kuba, se od rezoluce distancovaly.
obrázek
Jen pár dní po rozhodnutí OSN ale velitel myanmarské armády na výročním pochodu ozbrojených sil odmítl, že by problém vůbec existoval. „Už jsme světu jasně vzkázali, že v naší zemi žádní Rohingové nejsou. Bengálci žijící v Arakanském státě nejsou občané Myanmaru. Jsou to lidé, kteří sem přišli a zůstávají tu,“ prohlásil.
Momentálně žije v uprchlických táborech v Bangladéši víc než 300 tisíc Rohingů. Myanmar jim vzkazuje, ať se nevracejí.
Zprávy o násilnostech se začaly objevovat loni v říjnu, kdy armáda zahájila operaci proti povstalcům v reakci na přepadení policejního stanoviště u hranice s Bangladéšem, při němž útočníci zabili nejméně devět policistů.
Rohingové zachránění o víkendu indonéskými úřady
Stovky Rohingů byly od té doby zatčeny. Začátkem týdne se objevilo na internetu video, na němž barmské bezpečnostní síly bijí rohingské vesničany. Barmská vláda tehdy možnost násilí páchaného na této menšině připustila vůbec poprvé – několik policistů pak bylo zadrženo.
Na místo činu nikdo nesmí, ani humanitární pracovníci
Arakanský stát ale zůstává uzavřený pro novináře a vyšetřovatele, což znemožňuje nezávisle ověřit informace o zvěrstvech, která se tam údajně dějí. Armáda do oblasti nepustí ani humanitární pracovníky. Rohingy v uprchlických táborech tak odstřihla od dodávek potravinové pomoci.
„Je tam zakořeněná představa, že jsou to muslimové a teoreticky by mohli převládnout nad buddhisty a ovládnout je. Z toho pramení obava, je ale potřeba přiznat, že statistická data tomu neodpovídají. Populace Rohingů nijak neroste, pořád se jedná o minoritu – zhruba milion lidí,“ podotýká editor ČT Radim Vaculovič.
Snahy zbavit Rohingy občanství začaly krátce po získání nezávislosti v roce 1948, kdy byl odsouhlasen zákon o občanství. Teprve legislativa z roku 1982 ale zakotvila popření jejich práva na státní příslušnost. To omezuje jejich právo na svobodu pohybu, přístup ke vzdělání a službám a umožňuje kdykoli zabavit jejich majetek.