Myanmarská armáda přiznala, že její vojáci společně s buddhistickými vesničany zavraždili deset příslušníků muslimského menšinového etnika Rohingů. Jejich těla se našla v masovém hrobě. Je to první přiznání provinění tamních bezpečnostních sil, které po srpnových útocích rohingských povstalců zahájily razie. V jejich důsledku z převážně buddhistické země uteklo do sousedního Bangladéše přes 650 tisíc Rohingů.
Vesničané je nahnali do hrobu, vojáci zastřelili. Myanmarská armáda poprvé přiznala vraždy Rohingů
Armáda uvedla, že její členové společně s buddhistickými vesničany zabili muslimské „teroristy“, které vojáci zajali při povstaleckých útocích na začátku září. „Vesničané a příslušníci bezpečnostních složek přiznali, že spáchali vraždu,“ napsala myanmarská armáda ve středečním prohlášení.
Masový hrob s deseti těly byl objeven 18. prosince v jedné z pobřežních vesnic asi 50 kilometrů od metropole Arakanského státu Sistwei. „Bezpečnostní složky prováděly 1. září v oblasti čisticí operaci, když byly napadeny bengálskými teroristy ozbrojenými holemi a meči,“ napsala dále armáda v prohlášení.
Vesničané Rohingy nahnali do hrobu a pobodali, uvádí armáda
„Deset útočníků bylo polapeno, zbytek armáda zahnala na útěk střelbou do vzduchu. Zajatci měli být předáni policii, ale ozbrojenci pokračovali ve svých útocích a zničili dvě vojenská vozidla výbušninami,“ napsala dále armáda s odvoláním na výsledky vyšetřování případu.
„Rozhořčení buddhističtí vesničané, kteří při útocích ozbrojenců ztratili své příbuzné, chtěli zajatce zabít. Nahnali je do hrobu na okraji vesnice a pobodali je. Příslušníci bezpečnostních sil je pak zastřelili,“ dodává se v prohlášení s tím, že zodpovědní budou pohnáni ke spravedlnosti.
Organizace pro lidská práva Amnesty International podotkla, že prohlášení je „ostrým protikladem k dosavadní armádní politice popírání jakýchkoli prohřešků“. „Je to ale jen špička ledovce a vyžaduje nezávislé vyšetření, které by odhalilo, jaká další zvěrstva byla spáchána při etnických čistkách, jež vyhnaly ze země přes 650 tisíc Rohingů,“ konstatovala organizace v komuniké.
Myanmarské úřady Rohingy neuznávají jako etnikum a hovoří o nich jako o Bengálcích, tedy o nelegálních přistěhovalcích z Bangladéše. V zemi čelí Rohingové dlouhodobě pronásledování, je jim upíráno občanství a základní lidská práva.
OSN a Spojené státy již dříve označily kampaň proti Rohingům za etnickou čistku. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn prohlásil, že operace myanmarské armády proti Rohingům nesou známky genocidy. Myanmar tato obvinění odmítá.