Vojenský soud v Myanmaru uložil opoziční vůdkyni Do Aun Schan Su Ťij dalších sedm let vězení za korupci. Celkově si nositelka Nobelovy ceny za mír musí ve vězení odpykat 33 let, píše agentura AFP. Su Ťij čelí obvinění poté, co armáda v loňském roce uskutečnila v zemi puč. Již dříve zástupci političky uvedli, že považují soudy za politicky motivované. Verdikt odsoudily Spojené státy a EU.
Vojenský soud uznal Su Ťij vinnou v pěti případech obžaloby z korupce, uvedli nejmenované zdroje zahraničním agenturám. Su Ťij soudí vojenské tribunály v neveřejných řízeních, o kterých nesmí mluvit na veřejnosti ani její advokáti.
Od loňského vojenského převratu v zemi neplatí zásady právního státu a podle kritiků je rozhodování soudů motivované politicky.
V předchozích procesech týkajících se obvinění z korupce a dalších trestných činů soudy uložily 77leté Su Ťij 26 let vězení – mimo jiné za nelegální dovoz a držení vysílaček, porušení koronavirových opatření, porušení státního tajemství, rozvratnou činnost a volební podvod.
Ve všech procesech, kterým Su Ťij čelí, političce hrozí až 120 let vězení. Podle agentury AP v zahraničí převažuje názor, že procesy mají zabránit, aby se Su Ťij vrátila do politiky.
Výzvu k propuštění Su Ťij v pátek spolu s kritikou rozsudku zopakovaly Spojené státy. „Konečný rozsudek barmského vojenského režimu nad Do Aun Schan Su Ťij je urážkou spravedlnosti a právního státu,“ uvedl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price.
Podobně se vyjádřilo i tiskové oddělení Evropské komise, podle kterého je verdikt dokladem „rozkladu demokracie a právního státu“ v Myanmaru. Soudní řízení vedená proti političce označilo za sérii politických procesů, jejichž cílem je pokus „demokraticky zvolené vůdce vyloučit z politického života“.
Při protestech po puči armáda zřejmě zabila dva tisíce lidí
Su Ťijina Národní liga pro demokracii (NLD) vyhrála s převahou volby v Myanmaru v listopadu 2020. V únoru 2021 pak těsně předtím, než mohla vláda zahájit druhý pětiletý mandát, následoval vojenský puč. Vedení armády odůvodnilo převrat tím, že volby byly zmanipulované; nezávislí pozorovatelé to ale nepotvrdili. Krok vojáků vyvolal masové demonstrace, které armáda krvavě potlačila. Podle informací agentury AFP bylo v zemi zabito přes dva tisíce lidí.
Po převratu byla Su Ťij zatčena. Nejprve byla držena v domácím vězení, poté strávila několik měsíců na tajném místě v metropoli Neipyijtu a nakonec byla letos v červnu převezena do místní věznice.
