Myanmarský soud poslal Su Ťij do vězení na dalších sedm let

3 minuty
Události ČT: Dalších sedm let vězení pro Su Ťij
Zdroj: ČT24

Vojenský soud v Myanmaru uložil opoziční vůdkyni Do Aun Schan Su Ťij dalších sedm let vězení za korupci. Celkově si nositelka Nobelovy ceny za mír musí ve vězení odpykat 33 let, píše agentura AFP. Su Ťij čelí obvinění poté, co armáda v loňském roce uskutečnila v zemi puč. Již dříve zástupci političky uvedli, že považují soudy za politicky motivované. Verdikt odsoudily Spojené státy a EU.

Vojenský soud uznal Su Ťij vinnou v pěti případech obžaloby z korupce, uvedli nejmenované zdroje zahraničním agenturám. Su Ťij soudí vojenské tribunály v neveřejných řízeních, o kterých nesmí mluvit na veřejnosti ani její advokáti.

Od loňského vojenského převratu v zemi neplatí zásady právního státu a podle kritiků je rozhodování soudů motivované politicky.

V předchozích procesech týkajících se obvinění z korupce a dalších trestných činů soudy uložily 77leté Su Ťij 26 let vězení – mimo jiné za nelegální dovoz a držení vysílaček, porušení koronavirových opatření, porušení státního tajemství, rozvratnou činnost a volební podvod.

Ve všech procesech, kterým Su Ťij čelí, političce hrozí až 120 let vězení. Podle agentury AP v zahraničí převažuje názor, že procesy mají zabránit, aby se Su Ťij vrátila do politiky.

Výzvu k propuštění Su Ťij v pátek spolu s kritikou rozsudku zopakovaly Spojené státy. „Konečný rozsudek barmského vojenského režimu nad Do Aun Schan Su Ťij je urážkou spravedlnosti a právního státu,“ uvedl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price.

Podobně se vyjádřilo i tiskové oddělení Evropské komise, podle kterého je verdikt dokladem „rozkladu demokracie a právního státu“ v Myanmaru. Soudní řízení vedená proti političce označilo za sérii politických procesů, jejichž cílem je pokus „demokraticky zvolené vůdce vyloučit z politického života“.

Při protestech po puči armáda zřejmě zabila dva tisíce lidí

Su Ťijina Národní liga pro demokracii (NLD) vyhrála s převahou volby v Myanmaru v listopadu 2020. V únoru 2021 pak těsně předtím, než mohla vláda zahájit druhý pětiletý mandát, následoval vojenský puč. Vedení armády odůvodnilo převrat tím, že volby byly zmanipulované; nezávislí pozorovatelé to ale nepotvrdili. Krok vojáků vyvolal masové demonstrace, které armáda krvavě potlačila. Podle informací agentury AFP bylo v zemi zabito přes dva tisíce lidí.

Po převratu byla Su Ťij zatčena. Nejprve byla držena v domácím vězení, poté strávila několik měsíců na tajném místě v metropoli Neipyijtu a nakonec byla letos v červnu převezena do místní věznice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin navrhl přímé rozhovory s Ukrajinou

Ruský vládce Vladimir Putin navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Informovaly o tom světové agentury. Šéf Kremlu reagoval na výzvu k bezpodmínečnému 30dennímu příměří, kterou v sobotu Moskvě učinil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s lídry Francie, Německa, Británie a Polska. Ukrajina se již více než tři roky brání ruské vojenské agresi.
01:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Polské děti se učí ve škole i střílet, ukázala Zóna ČT24

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.
před 6 hhodinami

Pákistán a Indie se vzájemně obviňují z porušení uzavřeného příměří

Pákistán krátce po jejím uzavření porušil dohodu o příměří, řekl v sobotu pozdě odpoledne agentuře AFP zdroj blízký indické vládě. Ve městě Šrínagar v indické části Kašmíru byly podle Reuters slyšet výbuchy. O porušování příměří a pokračování pohraničních šarvátek ale podle agentur hovoří také pákistánští představitelé. Americký prezident Donald Trump dříve odpoledne oznámil, že se Indie s Pákistánem dohodly na úplném a okamžitém klidu zbraní. Potvrdil to i pákistánský ministr zahraničí a následně i indická diplomacie. Napětí v regionu vyvolal útok na indické turisty v Kašmíru minulý měsíc.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

„Vrátilo se nás 37, žijeme dva.“ Pamětníci popsali konec druhé světové války

Pro některé je výročí konce druhé světové války jen historické datum, pro jiné zcela osobní vzpomínka. V Izraeli se setkali dva muži, kteří jsou na světě jen díky událostem z května 1945. Zatímco Pavel Jelínek po válce nakonec zůstal v Liberci, Avri Fischer z Bratislavy odešel do Izraele, konkrétně do vesnice Kfar Masaryk, kterou založili českoslovenští Židé. Setkání obou pamětníků zorganizoval Pavel Jelínek mladší.
před 7 hhodinami

Církev by se měla zabývat umělou inteligencí, řekl nový papež kardinálům

Katolická církev by se měla ve své sociální doktríně zaměřit na novou průmyslovou revoluci a rozvoj umělé inteligence, řekl kardinálům nový papež Lev XIV. Vyzval také, aby církev pokračovala ve směru, který nastavil Druhý vatikánský koncil, který zahájil reformu církve, stojí v textu papežova projevu, který Vatikán rozeslal novinářům.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropští lídři dohodli příměří, pohrozili sankcemi. Návrh zvážíme, vzkázal Kreml

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a lídři velkých zemí Evropy se shodli na třicetidenním příměří od pondělí. Evropa i USA zkoordinují nové sankce, pokud ruský vůdce Vladimir Putin odmítne, zaznělo v Kyjevě na setkání vrcholných představitelů takzvané koalice ochotných. Účastníci schůzky hovořili telefonicky i se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Rusko podle mluvčího Kremlu návrh zváží, ale má vlastní stanovisko. Původně Kreml reagoval slovy, že se nenechá zastrašit.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Průlom to není, ale nové je zapojení USA, míní o návrhu příměří z Kyjeva expert

Příměří mezi Ruskem a Ukrajinou vyloučeno není, ale je obtížné ho dosáhnout, a to i pod hrozbou sankcí, převažuje v reakcích expertů na sobotní výsledek jednání v Kyjevě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vrcholní představitelé Británie, Francie, Německa a Polska z takzvané koalice ochotných se shodli na nabídce třicetidenního příměří v bojích na Ukrajině, které má bez předběžných podmínek začít platit od pondělí 12. května. Chystají se ale i nové sankce proti Rusku, pokud Moskva na klid zbraní nepřistoupí. Podpora dosažené dohodě zazněla i ze Spojených států, což odborníci označují za důkaz zájmu USA o Ukrajinu. Kreml v reakci prohlásil, že se Rusko nenechá zastrašit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

U Barcelony vznikl „chlorový oblak“. Vycházet nemělo přes sto tisíc lidí

Kvůli úniku chemických látek v sobotu ráno doporučila civilní ochrana v Katalánsku obyvatelům pěti obcí mezi Barcelonou a Tarragonou nevycházet ven a neotevírat okna. Podle agentury AFP se opatření týkalo zhruba 160 tisíc lidí. Kolem poledne větší část opatření úřady odvolaly. Únik vznikl při požáru průmyslového závodu ve městě Vilanova i la Geltrú.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...