Myanmarská vojenská vláda popravila čtyři muže odsouzené k trestu smrti, včetně dvou prodemokratických aktivistů, které dříve obvinila na základě protiteroristického zákona. Ve skupině je i bývalý poslanec Národní ligy pro demokracii (NLD) a blízký spolupracovník svržené vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij. Jedná se o první popravu v této jihovýchodní asijské zemi za desítky let. Zpráva vyvolala pobouřené reakce ochránců lidských práv včetně organizací Human Rights Watch (HRW) nebo Amnesty International (AI).
Státní myanmarský tisk napsal, že čtveřice byla popravena „v souladu s právní procedurou za řízení a organizování násilného a nehumánního teroristického zabíjení“. Junta popravy potvrdila v krátkém prohlášení, ale věznice, kde byli muži drženi, věc nekomentovala. Příbuzní podle BBC čekají na vydání těl, matka jednoho ze zadržených právě v pondělí do věznice donesla brýle, peníze a slovník, které syn požadoval při poslední návštěvě v pátek.
Člen stínové exilové vlády Aun Mjou Min popřel, že popravení byli zapojeni do násilí. „To, že je potrestali smrtí, dokládá snahu vládnout prostřednictvím strachu,“ řekl.
Oběťmi exposlanec či dlouholetý aktivista
Mezi popravenými je jednačtyřicetiletý bývalý poslanec Pchjo Zeja Tho z NLD, jehož vojenský soud v lednu usvědčil z trestné činnosti včetně financování terorismu a pumových útoků. Zatčen byl loni v listopadu jako klíčová osoba v síti, která podle junty organizovala teroristické útoky v Rangúnu. Jeho žena podle agentury AP zatím zprávu o manželově popravě nemá a snaží se dostat k informacím. Než se Pchjo Zeja Tho zapojil v roce 2007 do politického dění, věnoval se hiphopu.
Dalším popraveným je třiapadesátiletý prodemokratický aktivista Ťjo Min Ju, známější pod přezdívkou „Kou Jimmy“. Odsouzen byl za porušení protiteroristického zákona. Min Ju patřil k vůdcům skupiny Studenti generace 88, která organizovala prodemokratické protesty už v roce 1988. Zatčen byl loni v říjnu a v minulosti strávil za své politické aktivity za mřížemi deset let.
Ve čtveřici popravených jsou dále Hla Mjou Aun a Aun Thura Zo, kteří byli odsouzeni k trestu smrti za vraždu ženy. Tu podle obžaloby podezírali, že vyzrazuje informace armádě.
„(Jsme) nesmírně zarmouceni… Co nejdůrazněji odsuzujeme krutost junty, pokud je to pravda. Světové společenství musí jejich krutost potrestat,“ sdělil mluvčí myanmarské exilové vlády v reakci na zprávy o popravách. Podle Svazu politických vězňů byly poslední soudní popravy v Myanmaru vykonány koncem 80. let.
Odborník OSN: Odsouzení se nemohli odvolat
Nezávislý odborník OSN na problematiku lidských práv Thomas Andrews vyzval k celosvětové reakci. „Ty lidi soudil, usvědčil a potrestal vojenský soud, přičemž dotyční neměli právo se odvolat a podle všeho neměli ani právního zástupce, což je porušení mezinárodního humanitárního práva,“ sdělil.
Elaine Pearsonová z HRW označila popravy čtyř mužů za „projev naprosté krutosti“. „Popravám předcházely hrubě nespravedlivé a politicky motivované vojenské soudy. Barbarství a bezohledný nezájem o lidská práva, jaký projevuje junta, děsí protestní hnutí proti ní. Země Evropské unie, USA a další vlády by měly juntě ukázat, že za své zločiny zaplatí,“ sdělila Pearsonová.
Regionální ředitel AI Erwin van der Borght označil popravy za „svévolné zbavení života“ a další příklad „otřesného stavu lidských práv“ v Myanmaru. Také on vyzval svět k rychlé reakci, protože v zemi čeká na vykonání rozsudků smrti až sto lidí. Podle Svazu politických vězňů od loňského února myanmarské soudy vynesly trest smrti nejméně nad 114 osobami obžalovanými z politických přečinů včetně dvou dětí.
Čína popravy neodsoudila
Proces odsoudily i Spojené státy prostřednictvím svého velvyslanectví v Rangúnu. To v prohlášení uvedlo, že USA „neschvalují popravy prodemokratických lídrů, kteří byli vojenským režimem odstraněni kvůli tomu, že vykonávali svá základní práva“.
Čínské ministerstvo zahraničí popravy neodsoudilo, jeho mluvčí pouze řekl, že by si Myanmar měl řešit konflikty v rámci ústavy. Mluvčí doplnil, že se Peking drží principu nezasahování do vnitřních záležitostí.
Šéf japonské diplomacie Jošimasa Hajaši považuje popravy za důvod k hlubokému znepokojení. Myanmar podle něj uvrhnou do ještě větší izolace. Ministr vyjádřil soustrast pozůstalým.
Kambodžský autoritářský premiér Hun Sen v červnu vyzval dopisem vůdce junty Min Aun Hlaina, aby popravy neprováděl. Kambodža v současné době stojí v čele Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), dopis proto podle Reuters vyjádřil hluboké znepokojení i dalších okolních zemí.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) uvedl, že je zprávou o popravě aktivistů otřesen. Ztratili život v boji proti juntě za opětovnou svobodu, uvedl na Twitteru.
Dva tisíce mrtvých po puči
Vojenská junta převzala moc v Myanamru v únoru 2021 po převratu, při němž svrhla demokraticky zvolenou vládu vedenou držitelkou Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij a její NLD.
Vedení armády odůvodnilo převrat tím, že volby byly zmanipulované; to ale nezávislí volební pozorovatelé nepotvrdili. Puč vyvolal rozsáhlé protesty. Podle odhadů lidskoprávních skupin při tom policisté a vojáci zabili bezmála dva tisíce civilistů, uvedla agentura AP.
