Soud v Myanmaru uložil svržené vůdkyni Do Aun Schan Su Ťij trest vězení za podněcování k násilí a porušení protikoronavirových opatření. Vyměřil jí čtyřletý trest, který šéf vojenské vlády podle státní televize později snížil na dva roky. Čtyři roky vězení dostal i sesazený prezident Win Myin, rovněž jemu bude trest snížen o polovinu. Padly tak první rozsudky v procesu s nejvyššími představiteli vlády, kterou letos v únoru svrhla armáda. Verdikt odsoudily USA, Evropská unie, OSN, Velká Británie či český ministr zahraničí v demisi Jakub Kulhánek (ČSSD).
Bývalá myanmarská vůdkyně Su Ťij dostala dvouletý trest, svět verdikt kritizuje
3 minuty
Události ČT: Verdikt nad Su Ťij
O prvních rozsudcích informovali činitelé soudu, kteří si nepřáli být jmenováni z obavy, že je vojenské úřady potrestají. Procesy se Su Ťij a dalšími představiteli svržené vlády jsou nepřístupné pro média a diváky. Obhájci, kteří byli dříve jediným zdrojem informací o průběhu soudních slyšení, dostali v říjnu od vojenských úřadů zákaz podávat jakékoli zprávy.
„O zdůvodnění verdiktu v podstatě nic nevíme, protože soud se koná za zavřenými dvěřmi a ven se nedostávají skoro žádné informace,“ komentovala rozsudek zpravodajka České televize v Číně Barbora Šámalová.
Podle ní je verdikt jednoznačně politicky motivovaný. „Ta obvinění jsou absurdní. Jsou nevěrohodná jak pro veřejnost, tak pro lidskoprávní organizace. V jednom případě byla Su Ťij odsouzena za to, že mávala skupině stoupenců v předvolební kampani, přičemž na sobě měla roušku a štít. Dohromady čelí celkem jedenácti obviněním, od nezákonného držení vysílače přes korupci až po vyzrazení státního tajemství. Další soud ji čeká 14. prosince,“ řekla zpravodajka.
Oba odsouzení politici si trest odpykají tam, kde jsou v současné době zadržováni, což naznačuje, že nepůjdou do vězení, uvedla agentura Reuters. Podle ní jsou oba na neznámém místě. Dřívější informace hovořily o tom, že Su Ťij pobývá v domácím vězení.
Původně čtyřletý trest byl myanmarské lídryni následně snížen na dva roky, oznámily tiskové agentury Reuters a Kjódó s odvoláním na tamní státní televizi. Televize později informovala o tom, že výši trestu upravilo částečné omilostnění ze strany šéfa vojenské junty. Důvod pro částečnou milost a snížení výše trestu na polovinu není z dosavadních informací tiskových agentur zřejmý.
6 minut
Studio ČT24: Čtyři roky vězení pro Su Ťij
Kritika zaznívá z celého světa
Verdikt vyvolal kritiku v zahraničí. „Nespravedlivé odsouzení Do Aun Schan Su Ťij myanmarským vojenským režimem a represe vůči ostatním demokraticky zvoleným představitelům jsou dalšími urážkami demokracie a spravedlnosti v Myanmaru,“ prohlásil americký ministr zahraničí Antony Blinken. Washington zároveň žádá propuštění Su Ťij a ostatních vězněných demokraticky zvolených představitelů.
Britská ministryně zahraničí Liz Trussová označila trest pro Su Ťij za další pokus vojenského režimu potlačit opozici a omezit svobody a demokracii v zemi. „Spojené království vyzývá maynmarský režim k propuštění politických vězňů, zahájení dialogu a návratu k demokracii. Svévolné zadržování zvolených politiků přináší jen riziko nových nepokojů,“ uvedla šéfka britské diplomacie Trussová v prohlášení.
Podobně se vyjádřil i šéf české diplomacie. „Důrazně odsuzujeme politicky motivovaný verdikt soudu, který je další ranou pro demokracii v Myanmaru. Absence řádného procesu je důkazem naprostého popření právního státu. Česká republika plně stojí za Aun Schan Su Ťij a dalšími demokraticky zvolenými představiteli,“ napsal český ministr zahraničí v demisi Jakub Kulhánek (ČSSD).
Podle šéfa diplomacie EU Josepa Borrella představuje rozsudek nad Su Ťij další příklad porušování lidských práv v Myanmaru a je zásadní překážkou pro obnovu demokracie. „Kroky armády svědčí o naprostém pohrdání vůlí lidu vyjádřenou ve volbách v listopadu 2020,“ uvedl v prohlášení Borrell.
„Usvědčení Su Ťij zavírá dveře politickému dialogu v Myanmaru a jen prohloubí odmítání puče,“ upozornila vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová.
„Fraškovité a zkorumpované rozhodnutí soudu je součástí svévolných trestů, které měly od vojenského převratu za následek více než 1300 mrtvých a tisíce zatčených,“ okomentovala verdikt zástupkyně lidskoprávní organizace Amnesty International.
Předsedkyně norského Nobelova výboru rozsudek označila za součást procesu, kterým současné vedení země potlačuje opozici. Su Ťij obdržela Nobelovu cenu za mír v roce 1991 za svůj nenásilný boj za demokracii a lidská práva. „Nobelův výbor je znepokojen tím, co její uvěznění bude znamenat pro budoucnost demokracie v Myanmaru. Má rovněž obavy, jak by dlouhý trest vězení mohl zatížit samotnou Do Aun Schan Su Ťij,“ uvedla šéfka norského Nobelova výboru Berit Reissová-Andersenová.
Zpráva o snížení trestu ze čtyř na dva roky pro Su Ťij přišla o něco později nebo přibližně ve stejné době, jako některé reakce ze světa na rozsudek.
Protesty trvají už deset měsíců
Národní liga pro demokracii (NLD) nositelky Nobelovy ceny za mír, šestasedmdesátileté Su Ťij, vyhrála s převahou volby v listopadu loňského roku. Vojenský převrat přišel těsně předtím, než mohla její vláda zahájit druhý pětiletý mandát. Vedení armády odůvodnilo převrat tím, že volby byly zmanipulované. To ale nezávislí volební pozorovatelé nepotvrdili.
I deset měsíců po převratu pokračují v Myanmaru protesty obyvatel. Při nedělním protestním pochodu proti vojenské vládě a za propuštění Su Ťij zemřelo pět lidí poté, co do davu najelo auto bezpečnostních složek.
Od 1. února, kdy junta svrhla demokraticky zvolenou vládu a ujala se moci, zahynulo v zemi více něž třináct set lidí. Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP), která zaznamenává oběti zásahů bezpečnostních sil, uvádí, že dalších 7750 lidí čelilo zatčení, odsouzení nebo trestnímu stíhání.
Podle Šámalové je možné, že v krátkodobém výhledu se protesty znovu obnoví. „Mé zdroje mi minulý týden říkaly, že to vypadá, jako by se život vracel do normálu, ale pořád dochází k nějakým ojedinělým incidentům. Třeba k nájezdům civilních aut na armádní stanoviště nebo k výbuchům. Otázkou je, kdyby lidé vyšli znovu do ulic, jaký by to mělo potenciál. Armáda používá zbraně, střílí lidi na ulicích, zatýká je, mučí ve vězeních a místní nechtějí už riskovat a nemají jak se bránit.“
Narodila se 19. června 1945 v Rangúnu. Její otec, významný bojovník za nezávislost Myanmaru, byl v roce 1947 zavražděn. Její matka, Do Kchin Ťij, byla první myanmarskou velvyslankyní. V roce 1960 s ní Su Ťij odcestovala do Indie. Později vystudovala filozofii a ekonomii na Oxfordské univerzitě a pracovala pro OSN v New Yorku a Bhútánu.
Patří k ikonám boje za lidská práva a demokracii. S přestávkami strávila přes 15 let za mřížemi nebo v domácím vězení, po propuštění vstoupila do politiky. Od roku 2016 byla de facto šéfkou vlády, letos v únoru ji svrhla armáda při vojenském puči.
Do širšího povědomí na Západě se Su Ťij dostala počátkem 90. let minulého století, kdy získala dvě prestižní ocenění: Cenu Andreje Sacharova (1990) a Nobelovu cenu za mír (1991), na kterou ji navrhl tehdejší československý prezident Václav Havel.
Su Ťij je v Myanmaru velmi populární, na mezinárodní scéně se však v posledních letech ocitla pod palbou kritiky kvůli uprchlické krizi muslimské menšiny Rohingů. Myanmarské úřady Rohingy neuznávají jako etnikum a hovoří o nich jako o nelegálních přistěhovalcích z Bangladéše. Když rohingští povstalci v srpnu 2017 zaútočili na řadu stanovišť myanmarské policie, armáda zahájila proti příslušníkům této menšiny tažení. Ze země poté uprchlo přes 700 tisíc lidí. OSN označila razie proti Rohingům za etnickou čistku. Převážně muslimská Gambie kvůli uprchlické krizi Rohingů zažalovala v listopadu 2019 Myanmar u Mezinárodního soudního dvora OSN.
Su Ťij vojenskou operaci v počátku podpořila, později odsoudila jakékoli porušování lidských práv. Váhavý postoj Su Ťij v této otázce vyvolal na mezinárodní scéně kritiku. Politička byla zbavena řady mezinárodních poct, loni ji například vedení Evropského parlamentu formálně vyloučilo z komunity nositelů Sacharovovy ceny za svobodu myšlení. Zbavena byla také ocenění Velvyslankyně svědomí, které jí udělila organizace na ochranu lidských práv Amnesty International.
V roce 1972 se v Británii provdala za tibetologa Michaela Arise, který zemřel v roce 1999 a Su Ťij s ním má dva syny Alexandra (1973) a Kima (1978). Je autorkou řady esejů. V roce 2013 navštívila ČR jako host konference Forum 2000. Předloni počátkem června se zúčastnila Česko-myanmarského podnikatelského fóra a setkala se s premiérem Andrejem Babišem (ANO) i prezidentem Milošem Zemanem.
Do Aun Schan Su Ťij v roce 2019
