Demilitarizovaná a deradikalizovaná, řekl Netanjahu k budoucnosti Gazy

58 minut
Projev Netanjahua
Zdroj: EBU

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v projevu v americkém Kongresu řekl, že Pásmo Gazy si po válce představuje „demilitarizované a deradikalizované“. Svět podle něj čelí střetu civilizace s barbarstvím a zdůraznil, že Izrael a USA musí stát při sobě. Před budovou Kongresu se zatím shromáždili protestující, policie proti nim použila pepřový sprej.

Netanjahu prohlásil, že Gaza má být po válce „demilitarizovaná a deradikalizovaná“. Představil vizi, kde bude teroristické hnutí Hamás zlikvidováno a kde si Jeruzalém „v dohledné budoucnosti“ udrží nad územím bezpečnostní kontrolu, napsal server Washington Post (WP).

Netanjahu americkým zákonodárcům řekl, že Izrael neusiluje o osídlení Gazy a že po válce by enklávu měli vést Palestinci, kteří neusilují o zničení jeho země.

Nastíněné uspořádání je nicméně v rozporu s mírovým plánem, který předložil americký prezident Joe Biden. Americká administrativa a její arabští partneři se shodně domnívají, že oživení cesty k dvoustátnímu uspořádání a nezávislému palestinskému státu je nezbytným předpokladem poválečného plánu, který má šanci na úspěch.

„Dokud tu bude Netanjahu, není šance na jakýkoli posun směrem k plánu na následné uspořádání,“ řekl serveru WP arabský představitel zapojený do rozhovorů o poválečné Gaze, který hovořil pod podmínkou anonymity.

Vysoce postavený představitel Hamásu Sámí abú Zuhrí sdělil agentuře Reuters, že projev Netanjahua ukazuje jeho neochotu uzavřít dohodu o příměří. Zuhrí uvedl, že jakékoliv spojenectví s Netanjahuem by se rovnalo „zradě krve mučedníků“.

Izraelský premiér v projevu poděkoval jak Bidenovi, tak bývalému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. „Pokusil se tak ukázat, že podpora Izraele je v zájmu USA,“ zmínila ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová v pořadu Horizont ČT24. Akademička se domnívá, že sami Izraelci budou vnímat mnohé věci z projevu jako cynické, obzvláště pasáž, kde mluvil o tom, co udělal pro osvobození rukojmí.

7 minut
Irena Kalhousová o americké návštěvě Benjamina Netanjahua
Zdroj: ČT24

Bojování v Gaze

Netanjahu v Kongresu mluvil o hrozbě, kterou představuje Írán, a nazval to bojem nikoli mezi dvěma společenstvími, ale mezi „barbarstvím“ a civilizací. Dodal, že Izrael a USA musí spolupracovat. „Když držíme pohromadě, tak se stane něco úžasného. My vyhrajeme, oni prohrají,“ prohlásil na adresu oponentů Izraele na Blízkém východě.

Následně zdůraznil ztráty na životech během útoku palestinských teroristických skupin ze 7. října, utrpení izraelských rukojmí zavlečených do Pásma Gazy a strádání jejich rodin. Útok také přirovnal k teroristickým útokům z 11. září 2001 v New Yorku a Washingtonu a k útoku japonských sil na Pearl Harbor v prosinci 1941.

Netanjahu před americkými zákonodárci vyzdvihl čtyři vojáky izraelské armády přítomné v Kongresu, kteří se podle jeho slov vyznamenali během 7. října nebo následných bojích v Pásmu Gazy.

23 minut
90′ ČT24: Projev Benjamina Netanjahua v americkém Kongresu
Zdroj: ČT24

Tvrdí, že válka v Gaze má nejméně obětí ze všech konfliktů, které probíhaly v městském prostředí. „Izrael přesunul civilisty mimo nebezpečí. Říkali nám, že to nezvládneme, ale dokázali jsme to,“ zdůraznil Netanjahu.

Izrael zahájil ofenzivu v Pásmu Gazy po teroristických útocích Hamásu z loňského října, při nichž zahynulo na dvanáct set lidí. Dalších zhruba 250 bylo odvlečeno na území Pásma Gazy. Při prvním a dosud jediném klidu zbraní na konci listopadu byla propuštěna necelá polovina rukojmí výměnou za palestinské vězně. V zajetí zůstává zhruba 120 rukojmích, ne všichni jsou ale stále živí. Úřady spravované Hamásem tvrdí, že při izraelské vojenské ofenzivě v Pásmu Gazy od té doby přišlo o život přes 39 tisíc Palestinců a zraněno bylo přes 89 tisíc lidí. Tyto počty nelze ověřit.

Spojené státy Jeruzalém podporují, ale vymezily se vůči agresivnímu postupu izraelské armády a pozastavily dodávku silných leteckých pum. Zároveň se již několik měsíců neúspěšně snaží zprostředkovat dohodu o příměří.

Protesty

Do Washingtonu se sjely tisíce demonstrantů, kteří se snažili zablokovat ulice před Netanjahuovým vystoupením. 

Někteří z demonstrantů, kteří stojí za Hamásem, by se podle Netanjahua „měli stydět“. Účastníky protestů, které podle jeho slov financuje Teherán, označil za „užitečné idioty“. Dále kritizoval vedení amerických univerzit, které nechtěly odmítnout útoky proti Izraeli.

„Kdykoliv a kdekoliv vidíme zhoubu antisemitismu, musíme to bez výjimky odmítnout,“ zdůraznil.

Policie použila pepřový sprej proti početnému davu protestujících, kteří se vydali ke Kapitolu. Pět lidí zatkla za narušení projevu Netanjahua přímo v budově Kapitolu. Všechny vyvedla z galerie, uvedla policie na síti X. Narušování chodu Kongresu a demonstrace uvnitř komplexu Kapitolu jsou v rozporu se zákonem, zdůraznil server WP.

Kalhousová připomněla polarizaci v rámci Demokratické strany. „Hlavně ti progresivnější demokraté projev bojkotovali a izraelského premiéra kritizují za to, jakým způsobem vede Izrael válku v Gaze.“

U republikánů je podle ní velká podpora Izraele, ale je mezi nimi hodně hlasů, které prosazují izolacionismus Ameriky. „A pak je otázkou, zda Amerika bude chtít být aktivní na Blízkém východě, což Netanjahu ve svém projevu akcentoval,“ dodala akademička.

Na pódiu před Kongresem, kde se konala několikatisícová demonstrace, se mezi transparenty objevil i jeden, který izraelského premiéra označoval za „hledaného válečného zločince“ v narážce na zatykač, o který usilují žalobci Mezinárodního trestního soudu. Netanjahu obvinění z válečných zločinů důrazně odmítá.

Úterní demonstrace

První protesty proběhly už v úterý, manifestaci zaměřenou proti americkému vyzbrojování Izraele zorganizovala skupina Jewish Voice for Peace. Stoupenci této židovské propalestinské skupiny obsadili vestibul budovy Cannon House s kancelářemi zákonodárců a jejich poradců, napsal deník The Washington Post (WP).

Účastníci, mezi nimiž podle WP byli rabíni, Američané izraelského původu i potomci přeživších holocaustu, se usadili na podlaze v červených tričkách s nápisem „Židé říkají přestaňte vyzbrojovat Izrael“. „Posledních devět měsíců jsme svědky nesčetných hrůz v Gaze, páchaných v našem jménu a financovaných naší vládou,“ komentovali protest organizátoři.

Policie oznámila, že zadržela na dvě stě lidí. „Řekli jsme lidem, kteří vešli dovnitř legálně, aby přestali, jinak budou zatčeni. Nepřestali,“ citovala z policejního prohlášení agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 1 hhodinou

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu se zřejmě teokratickému režimu prozatím podařilo potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než 800 údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 3 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 12 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 12 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...