Americká viceprezidentka Kamala Harrisová oznámila, že bude usilovat o prezidentskou nominaci Demokratické strany pro listopadové volby a udělá vše, co bude v jejích silách, aby porazila kandidáta republikánů Donalda Trumpa. Nominaci ale jistou nemá, podporu ji musí vyjádřit strana. Kamala Harrisová je první ženou a také první političkou tmavé pleti, která se jako viceprezidentka dostala do Bílého domu.
Harrisová chce nominaci, jistou ji ale nemá
Harrisovou jako svou nástupkyni v kampani podpořil prezident USA Joe Biden, který v neděli oznámil, že se nebude ucházet o znovuzvolení. „Dnes chci Kamalu plně podpořit a podpořit ji jako kandidátku naší strany v letošním roce. Demokraté – je čas spojit se a porazit Trumpa. Udělejme to,“ vyzval na síti X.
„Jsem poctěna prezidentovou podporou a hodlám si tuto nominaci zasloužit a získat ji,“ prohlásila Harrisová. Slíbila také, že udělá vše, co bude v jejích silách, aby sjednotila Demokratickou stranu a Spojené státy a porazila Trumpa a jeho „extrémní program“.
„Společně budeme bojovat. A společně zvítězíme,“ uvedla. Biden záhy po svém prohlášení o odstoupení uvedl, že Harrisová má pro boj o Bílý dům jeho plnou podporu. Podle něj bylo rozhodnutí v roce 2020 vybrat si Harrisovou za kandidátku na viceprezidentku tím „nejlepším, jaké udělal“.
Podporu političce vyjádřili také například bývalý prezident Bill Clinton a jeho žena Hillary. Neznamená to ale, že se automaticky stává prezidentskou kandidátkou Demokratické strany. O tom musí na nominačním sjezdu hlasovat vedení strany. Mimochodem, například exprezident Barack Obama zatím vyslovenou podporu Harrisové nevyjádřil.
Výhodou je známost
Předseda Demokratické strany Jaime Harrison už zdůraznil, že strana provede „transparentní a řádný proces“ výběru svého kandidáta pro prezidentské volby. „Američané se od Demokratické strany v krátké době dozvědí, jaké budou další kroky a jak bude nominační proces pokračovat,“ dodal Harrison.
Podle zpravodajky Deníku N v USA Jany Ciglerové viceprezidenti nemají zářit více než prezidenti, na což si Harrisová dávala pozor. V posledních dnech se to ale začalo měnit a Harrisová se víc pouštěla do argumentace, více na ní míří světla reflektorů. A situaci podle novinářky zvládala. „Má jednu velkou výhodu proti komukoliv dalšímu. Je celostátně známá,“ vysvětluje Ciglerová. Zjednodušit cestu ke kandidatuře do Bílého domu ji může i to, že dostala podporu právě od odstupujícího kandidáta Bidena, míní politolog Jakub Dopieralla z Fakulty sociálních věd UK.
Devětapadesátiletá Harrisová by se stala první černoškou v historii země, která by stanula v čele kandidátky velké strany na prezidentku USA, uvedla agentura Reuters. Podle ní není jasné, zda nyní Harrisovou vyzvou na souboj o demokratickou nominaci jiní vysoce postavení členové strany. Kromě ní se v posledních dnech spekulovalo jako o možných uchazečích o nominaci o guvernérovi Kalifornie Gavinovi Newsomovi, guvernérce Michiganu Gretchen Whitmerové či ministrovi dopravy Petovi Buttigiegovi.
O nové prezidentské nominaci rozhodne téměř 4700 delegátů na stranickém sjezdu, který se má konat 19. až 22. srpna. K získání nominace si potřebuje kandidát zajistit hlasy většiny delegátů. Pokud by se to žádnému z kandidátů nepodařilo, započala by jednání delegátů s vedením strany. Podle agentury Reuters pak může být zapotřebí několik kol hlasování, než některý z kandidátů podporu většiny delegátů získá.
Podle deníku The New York Times (NYT) má ale Harrisová oproti ostatním demokratům velkou výhodu v tom, že pravděpodobně snadno zdědí příspěvky na kampaň, které se jí a Bidenovi dosud podařilo vybrat, i když tento krok nese právní otázky.
Finanční prostředky na konci května činily 91 milionů dolarů (více než dvě miliardy korun). Protože Harrisová figuruje v dokumentech ke kampani, řada expertů se domnívá, že by bylo možné peníze na ni převést, pokud prezidentskou nominaci získá, píše Reuters. Pro ostatní demokratické kandidáty by bylo mnohem těžší přesvědčit jednotlivé donory, aby jim příspěvky přenechali.
Amerikanista Jan Beneš z Filozofické fakulty Ostravské univerzity v ČT24 upozornil, že významní demokratičtí donoři už posílají finance na kampaň Harrisové.
První viceprezidentka
Před volbami v roce 2020 se Harrisová nejprve ucházela o nominaci na prezidentskou kandidátku demokratů, už v prosinci 2018 ale z klání odstoupila. Podle agentury Reuters její kampaň sice na začátku vypadala nadějně, avšak nakonec se jí nepodařilo kandidaturu přesvědčivě obhájit ani získat dostatek peněz na kampaň. Joe Biden si ji následně vybral jako svoji kandidátku pro viceprezidentskou funkci.
Před Harrisovou se o funkci viceprezidentky ve volbách ucházely jen dvě političky. První byla v roce 1984 demokratka Geraldine Ferrarová, kterou si jako svou pravou ruku vybral Walter Mondale, jenž ale ve volbách prohrál s Ronaldem Reaganem. V roce 2008 ji následovala republikánka Sarah Palinová. Ta byla volbou Johna McCaina, jehož však porazil Barack Obama.
V listopadu 2021 se Harrisová stala první ženou v amerických dějinách, která působila jako hlava státu. Stalo se tak na několik hodin, když prezident Joe Biden při nemocniční prohlídce absolvoval „rutinní kolonoskopii“.
Podpora Izraele i Ukrajiny
Harrisová je známá svou podporou Izraele, během nynějšího konfliktu, který vypukl po útoku teroristického hnutí Hamás loni v říjnu, ale neváhala vládu Benjamina Netanjahua kritizovat. Začátkem března například otevřeně pokárala Izrael za to, že nedělá dost, aby odvrátil humanitární katastrofu v Pásmu Gazy.
Podobně jako Biden podporuje Ukrajinu, která se od února 2022 brání ruské invazi. Loni v únoru na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásila, že Rusko se na Ukrajině chová barbarsky a nehumánně, páchá válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Dodala, že ruský vůdce Vladimir Putin nesmí na Ukrajině uspět, neboť by to jen podpořilo další autoritářské režimy.
Letos na téže konferenci uvedla, že USA se jasně hlásí k závazku Severoatlantické aliance, kdy je útok na jednoho člena považován za útok na všechny. Řekla také, že vedoucí postavení USA ve světě je v zájmu Američanů.
Úspěšná právnička a senátorka Kalifornie
Devětapadesátiletá rodačka z kalifornského Oaklandu je dcerou imigrantů z Jamajky a Indie, profesora ekonomie a lékařky zabývající se výzkumem rakoviny prsu. Vystudovala politologii, ekonomii a práva na Howardově univerzitě a na Kalifornské univerzitě. Kariéru začala v okresní advokátní kanceláři okresu Alameda, později přešla do okresní advokátní kanceláře v San Francisku a do městské kanceláře tamtéž. V roce 2011 byla zvolena generální prokurátorkou Kalifornie.
Profesní úspěch Harrisová zaznamenala například poté, co se jí podařilo dospět k mimosoudnímu vyrovnání s pěti velkými bankami po krizi v roce 2008. Tehdy měly tisíce lidí v Kalifornii přijít o domovy, jelikož nebyli schopni splácet hypotéky. Harrisové se podařilo vyjednat úlevu od bank ve výši dvanácti miliard dolarů. V roce 2016 byla zvolena senátorkou, funkce se ujala v lednu 2017. Stala se teprve druhou senátorkou tmavé pleti, první s indickými a jamajskými kořeny.
Jako senátorka se ostře postavila proti restriktivním migračním dekretům tehdejšího prezidenta Trumpa. Ten ji mimo jiné osočil, že „podporuje zvířata z MS-13“. Zkratka označuje středoamerickou gangsterskou skupinu Mara Salvatrucha, kterou Trump často využíval jako argument k boji s nelegální migrací. Harrisová v kampani prosazovala i legalizaci příležitostného užívání marihuany či povinné rozvážení dětí odlišných ras do škol v jiných čtvrtích, aby byla podpořena rasová různorodost.
Harrisová je od roku 2014 vdaná za právníka Douglase Emhoffa. Pár spolu děti nemá, manžel má ale dva potomky z předchozího vztahu. Po manželčině nástupu do funkce viceprezidentky Emhoff opustil svou kariéru, aby podpořil snahy svojí ženy.
