Biden odstupuje z kandidatury na prezidenta USA

Americký prezident Joe Biden odstupuje z kandidatury za znovuzvolení prezidentem Spojených států. Chce se nyní soustředit na své povinnosti po zbytek funkčního období. Biden to uvedl v prohlášení na sociální síti X. Zároveň vyjádřil podporu viceprezidentce Kamale Harrisové, aby se stala kandidátkou Demokratické strany pro nadcházející volby. Harrisová v reakci na to uvedla, že bude o nominaci Demokratické strany usilovat a chce udělat vše pro to, aby republikánského kandidáta Donalda Trumpa porazila.

Jednaosmdesátiletý Biden čelil v posledních týdnech tlaku zevnitř své Demokratické strany na odstoupení z boje o Bílý dům v souvislosti s nepovedeným výkonem v červnové debatě s republikánským prezidentským kandidátem Donaldem Trumpem. Bidenova neschopnost v debatě místy řádně dokončit myšlenky odvedla pozornost veřejnosti od Trumpova vystoupení, v němž pronesl řadu nepravdivých výroků.

„Bylo mi největší ctí sloužit jako váš prezident. Myslím, že je v nejlepším zájmu mé strany a mé země, abych odstoupil a soustředil se pouze na prezidentské povinnosti po zbytek svého funkčního období,“ napsal Biden s tím, že další podrobnosti ke svému rozhodnutí oznámí v nejbližší době.

Moji drazí Američané,

za posledních tři a půl let jsme jako národ dosáhli velkého pokroku.

Amerika má nejsilnější ekonomiku na světě. Provedli jsme historické investice do obnovy naší země, snížili jsme náklady na léky na předpis pro seniory a rozšířili dostupnou zdravotní péči pro rekordní počet Američanů. Poskytli jsme naléhavou péči milionu veteránů vystaveným toxickým látkám. Schválili jsme první zákon o bezpečnosti zbraní za posledních 30 let. Jmenovali jsme první Afroameričanku na nejvyšší soud. A schválili jsme nejvýznamnější klimatickou legislativu ve světových dějinách. Amerika nikdy nebyla lépe připravena vést, než je tomu dnes.

Vím, že nic z toho by nebylo možné bez vás, amerického lidu. Společně jsme překonali pandemii, která se vyskytuje jednou za století, a nejhorší ekonomickou krizi od Velké hospodářské krize. Ochránili a zachovali jsme naši demokracii. A oživili a posílili jsme naše spojenectví po celém světě.

Bylo mi největší ctí v životě sloužit jako váš prezident. A i když bylo mým záměrem usilovat o znovuzvolení, věřím, že je v nejlepším zájmu mé strany a země, abych ustoupil a zaměřil se výhradně na plnění svých povinností prezidenta po zbytek svého mandátu.

Ještě v tomto týdnu seznámím národ s dalšími podrobnostmi svého rozhodnutí.

Prozatím mi dovolte vyjádřit nejhlubší vděčnost všem, kteří tak tvrdě pracovali na mém znovuzvolení. Chci poděkovat viceprezidentce Kamale Harrisové za to, že mi při tom byla mimořádnou partnerkou. A dovolte mi vyjádřit své srdečné poděkování americkému lidu za důvěru, kterou jste ve mne vložili.

Dnes věřím tomu, čemu jsem věřil vždy: že neexistuje nic, co by Amerika nedokázala, pokud spolupracujeme. Musíme jen mít na paměti, že jsme Spojené státy americké.

Zdroj a překlad: ČTK

Podpořil Kamalu Harrisovou

Odstoupení Bidena by podle agentury Reuters mohlo uvolnit cestu viceprezidentce Kamale Harrisové, které prezident poděkoval za dosavadní spolupráci a řekl, že mu byla mimořádnou partnerkou. Následně ji podpořil, aby se stala prezidentskou kandidátkou. „Dnes chci Kamalu plně podpořit a podpořit ji jako kandidátku naší strany v letošním roce. Demokraté – je čas spojit se a porazit Trumpa. Udělejme to,“ vyzval na síti X.

„Jsem poctěna prezidentovou podporou a hodlám si tuto nominaci zasloužit a získat ji,“ uvedla Harrisová v reakci na Bidenovo rozhodnutí v prohlášení. Slíbila také, že udělá vše, co bude v jejích silách, aby sjednotila Demokratickou stranu a Spojené státy a porazila Trumpa a jeho „extrémní program“. „Společně budeme bojovat. A společně zvítězíme,“ uvedla.

Devětapadesátiletá Harrisová by se stala první černoškou v historii země, která by stanula v čele kandidátky velké strany na prezidentku USA, uvedla agentura Reuters. Podle ní není jasné, zda nyní Harrisovou vyzvou na souboj o demokratickou nominaci jiní vysoce postavení členové strany. Kromě ní se v posledních dnech spekulovalo jako o možných uchazečích o nominaci o guvernérovi Kalifornie Gavinu Newsomovi, guvernérce Michiganu Gretchen Whitmerové či ministrovi dopravy Petu Buttigiegovi.

Řada neznámých

„Je ale otázka, zda demokraté Bidena poslechnou a skutečně se sjednotí za Kamalou Harrisovou, nebo si udělají miniprimárky a pošlou ji do vnitrostranické soutěže,“ poznamenala zpravodajka Deníku N v USA Jana Ciglerová. Podle ní prezident zřejmě odstoupil z kandidatury za znovuzvolení na základě názorů rodiny. Určitou roli podle ní mohlo hrát i to, že nedávno onemocněl covidem.

Je otázka, jestli vzniknou rychlé primárky, například formou televizních debat, řekl také zpravodaj ČT v USA Bohumil Vostal. „Nyní je to na Demokratické straně, jak se s tím vypořádá,“ konstatuje Vostal, který zmínil, že jde o historický moment. „Obě kampaně nyní musí zcela přehodnotit způsob, jakým budou oslovovat voliče. Je to najednou řada neznámých, nejen pro demokraty, kde se nyní ukáže, jak dokáží být jednotní, jestli přes 3900 delegátů poslechne Joea Bidena,“ uvedl Vostal a dodal, že druhou neznámou je, jestli Donald Trump bude schopen reagovat na to, co bude prezentovat Kamala Harrisová.

Podle deníku The New York Times (NYT) má ale Harrisová oproti ostatním demokratům velkou výhodu v tom, že pravděpodobně snadno zdědí příspěvky na kampaň, které se jí a Bidenovi dosud podařilo vybrat. Pro ostatní demokratické kandidáty by bylo mnohem těžší přesvědčit jednotlivé donory, aby jim příspěvky přenechali.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT v USA Bohumil Vostal o odstoupení Joea Bidena z prezidentské kampaně
Zdroj: ČT24

Podle politologa Jakuba Dopierally z Fakulty sociálních věd UK jde o bezprecedentní situaci. „Není jasné, jakými pravidly se bude řídit další proces,“ uvedl. „To, že (Biden) podpořil Kamalu Harrisovou, neznamená, že se automaticky stává prezidentskou kandidátkou Demokratické strany, o tom musí hlasovat vedení. Její cesta ke kandidatuře ale bude jednodušší,“ dodal.

Předseda Demokratické strany Jaime Harrison uvedl, že strana provede „transparentní a řádný proces“ výběru svého kandidáta pro prezidentské volby. „Američané se od Demokratické strany v krátké době dozvědí, jaké budou další kroky a jak bude nominační proces pokračovat,“ dodal Harrison.

CNN uvedla, že příznivci Harrisové již svolávají delegáty před celonárodním nominačním sjezdem, který demokraty čeká koncem srpna. Podle televize pracovali již celý minulý týden na zajištění její případné podpory.

Na krok reagoval i Trump

Na Bidenův krok už reagoval i republikánský kandidát Donald Trump, který řekl CNN, že Kamala Harrisová bude ve volbách snadnější soupeřkou. Bidena označil za nejhoršího prezidenta v historii Spojených států.

Podle syna kandidáta na prezidenta Donalda Trumpa mladšího je Harrisová „ještě více liberální a méně kompetentní než Biden“. „Kamala Harrisová prosazuje levicovou politiku Joea Bidena. Dostala na starost hranice a byli jsme svědky nejhorší invaze ilegálů v našich dějinách,“ napsal na sociální síti X.

Republikánský předseda americké Sněmovny reprezentantů Mike Johnson v reakci na Bidenovo rozhodnutí vyzval prezidenta k okamžité rezignaci. Na síti X uvedl, že pokud není způsobilý na funkci prezidenta kandidovat, není ani způsobilý tuto funkci vykonávat.

Naopak Bidenovi poděkovali například americký exprezident Bill Clinton s manželkou a někdejší kandidátkou Hillary, kteří jej ocenili za jeho „mimořádnou kariéru a službu zemi“. „Je nám ctí se k Bidenovi připojit a uděláme vše, co bude v našich silách, abychom podpořili viceprezidentku Harrisovou.“ (...) „Zažili jsme mnohé, ale nic nás neděsí více než hrozba druhého Trumpova období,“ napsali. Bývalá šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová Bidena označila za „nejdůležitějšího prezidenta v americké historii“, který vždy stavěl zemi na první místo.

Nečekaný obrat

Podporu mu vyjádřil také bývalý prezident Barack Obama, který jej rovněž označil za jednoho z nejvýznamnějších prezidentů. „Vím, že Joe nikdy neustoupil z boje. Pro něj je pohled na politickou krajinu a rozhodnutí, že by měl předat pochodeň novému kandidátovi, jistě jedním z nejtěžších v životě,“ uvedl na síti Medium s tím, že jde o důkaz Bidenovy lásky k vlasti. „V následujících dnech se budeme plavit po nezmapovaných vodách. Ale mám mimořádnou důvěru, že vůdci naší strany dokážou vytvořit proces, ze kterého vzejde vynikající kandidát.“

Zdroj z Bidenova okolí řekl agentuře Reuters, že prezident byl ještě v sobotu přesvědčený o tom, že kandidovat bude. „Včera (v sobotu) večer vzkaz zněl: pokračujte ve všem, plnou parou vpřed,“ cituje Reuters jeden ze zdrojů, který si přál zůstat v anonymitě. „Dnes (v neděli) kolem 13:45 prezident sdělil svému vedoucímu týmu, že si to rozmyslel,“ dodal.

Na Bidenovo odstoupení reagovali kromě zahraničních státníků i čeští politici. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je to rozhodnutí státníka, jenž desítky let sloužil svojí zemi. Jeho krok označil za odpovědný a nelehký. Další čeští politici z vládní koalice označili Bidenovo rozhodnutí za státnické, statečné a odpovědné. První místopředseda ANO Karel Havlíček ho v České televizi označil za racionální a pragmatické.

Historický moment

Agentura Reuters poznamenává, že jde o historický moment. Biden je první úřadující prezident, který se vzdal nominace své strany na znovuzvolení od doby prezidenta Lyndona Johnsona v březnu 1968, který vzdal kandidaturu kvůli zdravotnímu stavu a rozštěpené straně.

Biden s přehledem zvítězil v demokratických primárkách, v nichž neměl žádného výrazného vyzyvatele. Strana jej měla oficiálně nominovat do boje o Bílý dům na sjezdu strany, který se koná od 19. do 22. srpna. Demokraté ale již delší dobu plánovali hlasování delegátů uspořádat dříve.

Tlak na něj sílil zejména v posledních dnech, kdy se v některých médiích objevily anonymní výpovědi zástupců Demokratické strany, podle nichž se zdálo být ukončení Bidenovy kandidatury nevyhnutelné. K odstoupení z nominace ho v posledních dnech vyzvaly více než tři desítky členů Kongresu USA i někteří vlivní členové strany. Pouhé čtyři dny před nedělním oznámením byl prezidentovi potřetí diagnostikován covid-19, kvůli čemuž musel přerušit předvolební cestu do Las Vegas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Chilský prezident Kast přijal ve svém sídle Pavla jako první zahraniční návštěvu

Nový chilský prezident José Antonio Kast přijal v prezidentském paláci La Moneda českého prezidenta Petra Pavla s manželkou Evou. Pro Kasta je česká hlava státu první zahraniční návštěvou od březnového nástupu do funkce. Po jednání Kast řekl, že obě země pojí dlouholetá tradice diplomatických vztahů. Pavel na tiskové konferenci uvedl, že Česko považuje Chile za přirozeného partnera pro rozšiřování spolupráce.
03:05Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla v pátek nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žádné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, informuje Reuters.
před 4 hhodinami

Netanjahu potvrdil Trumpem oznámené příměří mezi Izraelem a Libanonem

Americký prezident Donald Trump oznámil příměří poté, co hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a libanonským prezidentem Josephem Aúnem. Později dodal, že příměří zahrnuje i Hizballáh. Příměří vstoupilo v platnost ve čtvrtek ve 23:00 SELČ. Izraelský premiér Netanjahu podle agentury Reuters oznámil, že s příměřím souhlasil, ale že v Libanonu zůstanou izraelští vojáci. Hizballáh toto odmítl. Dokument americké diplomacie o náplni příměří odchod izraelských vojáků z Libanonu rovněž nezmiňuje.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Česko podle prezidenta Filipín zadrželo muže podezřelého ve vlasti z korupce

České úřady podle filipínského prezidenta Ferdinanda Marcose mladšího zadržely muže zapojeného do korupční aféry, která na Filipínách vyvolala u veřejnosti kritiku a masové protesty. Obě země nyní podle prezidenta jednají o mužově předání, napsala agentura AP, která zároveň upozornila, že Filipíny nemají s Českou republikou uzavřenou smlouvu o vydávání.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Bejrút: Izrael zničil poslední most spojující jih Libanonu se zbytkem země

Izrael zničil poslední most přes řeku Lítání, čímž odřízl jih Libanonu od zbytku země, tvrdí podle agentury Reuters nejmenovaný vysoce postavený zdroj z libanonských bezpečnostních složek. Tamní státní agentura uvádí, že Izrael také zabil jednoho člověka při úderu na vozidlo na silnici vedoucí z Bejrútu do Damašku.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rusko provedlo dosud nejsmrtelnější letošní útok na Ukrajinu

Ruský noční vzdušný útok na Ukrajinu připravil o život nejméně 17 lidí, desítky dalších zranil, uvedli ukrajinští činitelé. Ruské údery podle nich zabily devět lidí v Oděse, čtyři v Kyjevě a další čtyři v Dnipru. Agentura Reuters ruský noční úder označila za dosud nejsmrtelnější v letošním roce. Rusko si nezaslouží uvolnění globální politiky ani zrušení sankcí, reagoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Terčem náletu ukrajinských dronů se dle velení ukrajinské armády stala ruská ropná zařízení v černomořském přístavu Tuapse.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoZástupci Evropské komise budou jednat s Tiszou o reformách

Zástupci Evropské komise přijedou v pátek do Budapešti diskutovat s vítěznou stranou Tisza o reformách. Pravděpodobný budoucí premiér Péter Magyar slibuje Bruselu vstřícnější politiku než jeho předchůdce Viktor Orbán. Magyar už například oznámil, že nehodlá blokovat finanční pomoc Ukrajině. Především chce obnovit přístup k penězům z fondů, které Unie Budapešti zmrazila kvůli korupci nebo zásahům do soudnictví.
před 10 hhodinami

Přelomový verdikt o vnitrostátních únosech dětí. Evropský soud se zastal Čecha

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) vydal přelomový verdikt, který se týká vnitrostátních únosů dětí jedním z rodičů. Případ se odehrál v tuzemsku. Rozvedený otec se na evropskou instanci obrátil proto, že mu tuzemská justice neumožnila styk s dětmi poté, co je exmanželka bez jeho vědomí a souhlasu přestěhovala z Brna do Prahy. Rozsudek by mohl mít vliv na posuzování podobných případů v budoucnu.
před 11 hhodinami
Načítání...