Biden odstupuje z kandidatury na prezidenta USA

Americký prezident Joe Biden odstupuje z kandidatury za znovuzvolení prezidentem Spojených států. Chce se nyní soustředit na své povinnosti po zbytek funkčního období. Biden to uvedl v prohlášení na sociální síti X. Zároveň vyjádřil podporu viceprezidentce Kamale Harrisové, aby se stala kandidátkou Demokratické strany pro nadcházející volby. Harrisová v reakci na to uvedla, že bude o nominaci Demokratické strany usilovat a chce udělat vše pro to, aby republikánského kandidáta Donalda Trumpa porazila.

Jednaosmdesátiletý Biden čelil v posledních týdnech tlaku zevnitř své Demokratické strany na odstoupení z boje o Bílý dům v souvislosti s nepovedeným výkonem v červnové debatě s republikánským prezidentským kandidátem Donaldem Trumpem. Bidenova neschopnost v debatě místy řádně dokončit myšlenky odvedla pozornost veřejnosti od Trumpova vystoupení, v němž pronesl řadu nepravdivých výroků.

„Bylo mi největší ctí sloužit jako váš prezident. Myslím, že je v nejlepším zájmu mé strany a mé země, abych odstoupil a soustředil se pouze na prezidentské povinnosti po zbytek svého funkčního období,“ napsal Biden s tím, že další podrobnosti ke svému rozhodnutí oznámí v nejbližší době.

Moji drazí Američané,

za posledních tři a půl let jsme jako národ dosáhli velkého pokroku.

Amerika má nejsilnější ekonomiku na světě. Provedli jsme historické investice do obnovy naší země, snížili jsme náklady na léky na předpis pro seniory a rozšířili dostupnou zdravotní péči pro rekordní počet Američanů. Poskytli jsme naléhavou péči milionu veteránů vystaveným toxickým látkám. Schválili jsme první zákon o bezpečnosti zbraní za posledních 30 let. Jmenovali jsme první Afroameričanku na nejvyšší soud. A schválili jsme nejvýznamnější klimatickou legislativu ve světových dějinách. Amerika nikdy nebyla lépe připravena vést, než je tomu dnes.

Vím, že nic z toho by nebylo možné bez vás, amerického lidu. Společně jsme překonali pandemii, která se vyskytuje jednou za století, a nejhorší ekonomickou krizi od Velké hospodářské krize. Ochránili a zachovali jsme naši demokracii. A oživili a posílili jsme naše spojenectví po celém světě.

Bylo mi největší ctí v životě sloužit jako váš prezident. A i když bylo mým záměrem usilovat o znovuzvolení, věřím, že je v nejlepším zájmu mé strany a země, abych ustoupil a zaměřil se výhradně na plnění svých povinností prezidenta po zbytek svého mandátu.

Ještě v tomto týdnu seznámím národ s dalšími podrobnostmi svého rozhodnutí.

Prozatím mi dovolte vyjádřit nejhlubší vděčnost všem, kteří tak tvrdě pracovali na mém znovuzvolení. Chci poděkovat viceprezidentce Kamale Harrisové za to, že mi při tom byla mimořádnou partnerkou. A dovolte mi vyjádřit své srdečné poděkování americkému lidu za důvěru, kterou jste ve mne vložili.

Dnes věřím tomu, čemu jsem věřil vždy: že neexistuje nic, co by Amerika nedokázala, pokud spolupracujeme. Musíme jen mít na paměti, že jsme Spojené státy americké.

Zdroj a překlad: ČTK

Podpořil Kamalu Harrisovou

Odstoupení Bidena by podle agentury Reuters mohlo uvolnit cestu viceprezidentce Kamale Harrisové, které prezident poděkoval za dosavadní spolupráci a řekl, že mu byla mimořádnou partnerkou. Následně ji podpořil, aby se stala prezidentskou kandidátkou. „Dnes chci Kamalu plně podpořit a podpořit ji jako kandidátku naší strany v letošním roce. Demokraté – je čas spojit se a porazit Trumpa. Udělejme to,“ vyzval na síti X.

„Jsem poctěna prezidentovou podporou a hodlám si tuto nominaci zasloužit a získat ji,“ uvedla Harrisová v reakci na Bidenovo rozhodnutí v prohlášení. Slíbila také, že udělá vše, co bude v jejích silách, aby sjednotila Demokratickou stranu a Spojené státy a porazila Trumpa a jeho „extrémní program“. „Společně budeme bojovat. A společně zvítězíme,“ uvedla.

Devětapadesátiletá Harrisová by se stala první černoškou v historii země, která by stanula v čele kandidátky velké strany na prezidentku USA, uvedla agentura Reuters. Podle ní není jasné, zda nyní Harrisovou vyzvou na souboj o demokratickou nominaci jiní vysoce postavení členové strany. Kromě ní se v posledních dnech spekulovalo jako o možných uchazečích o nominaci o guvernérovi Kalifornie Gavinu Newsomovi, guvernérce Michiganu Gretchen Whitmerové či ministrovi dopravy Petu Buttigiegovi.

Řada neznámých

„Je ale otázka, zda demokraté Bidena poslechnou a skutečně se sjednotí za Kamalou Harrisovou, nebo si udělají miniprimárky a pošlou ji do vnitrostranické soutěže,“ poznamenala zpravodajka Deníku N v USA Jana Ciglerová. Podle ní prezident zřejmě odstoupil z kandidatury za znovuzvolení na základě názorů rodiny. Určitou roli podle ní mohlo hrát i to, že nedávno onemocněl covidem.

Je otázka, jestli vzniknou rychlé primárky, například formou televizních debat, řekl také zpravodaj ČT v USA Bohumil Vostal. „Nyní je to na Demokratické straně, jak se s tím vypořádá,“ konstatuje Vostal, který zmínil, že jde o historický moment. „Obě kampaně nyní musí zcela přehodnotit způsob, jakým budou oslovovat voliče. Je to najednou řada neznámých, nejen pro demokraty, kde se nyní ukáže, jak dokáží být jednotní, jestli přes 3900 delegátů poslechne Joea Bidena,“ uvedl Vostal a dodal, že druhou neznámou je, jestli Donald Trump bude schopen reagovat na to, co bude prezentovat Kamala Harrisová.

Podle deníku The New York Times (NYT) má ale Harrisová oproti ostatním demokratům velkou výhodu v tom, že pravděpodobně snadno zdědí příspěvky na kampaň, které se jí a Bidenovi dosud podařilo vybrat. Pro ostatní demokratické kandidáty by bylo mnohem těžší přesvědčit jednotlivé donory, aby jim příspěvky přenechali.

11 minut
Zpravodaj ČT v USA Bohumil Vostal o odstoupení Joea Bidena z prezidentské kampaně
Zdroj: ČT24

Podle politologa Jakuba Dopierally z Fakulty sociálních věd UK jde o bezprecedentní situaci. „Není jasné, jakými pravidly se bude řídit další proces,“ uvedl. „To, že (Biden) podpořil Kamalu Harrisovou, neznamená, že se automaticky stává prezidentskou kandidátkou Demokratické strany, o tom musí hlasovat vedení. Její cesta ke kandidatuře ale bude jednodušší,“ dodal.

Předseda Demokratické strany Jaime Harrison uvedl, že strana provede „transparentní a řádný proces“ výběru svého kandidáta pro prezidentské volby. „Američané se od Demokratické strany v krátké době dozvědí, jaké budou další kroky a jak bude nominační proces pokračovat,“ dodal Harrison.

CNN uvedla, že příznivci Harrisové již svolávají delegáty před celonárodním nominačním sjezdem, který demokraty čeká koncem srpna. Podle televize pracovali již celý minulý týden na zajištění její případné podpory.

Na krok reagoval i Trump

Na Bidenův krok už reagoval i republikánský kandidát Donald Trump, který řekl CNN, že Kamala Harrisová bude ve volbách snadnější soupeřkou. Bidena označil za nejhoršího prezidenta v historii Spojených států.

Podle syna kandidáta na prezidenta Donalda Trumpa mladšího je Harrisová „ještě více liberální a méně kompetentní než Biden“. „Kamala Harrisová prosazuje levicovou politiku Joea Bidena. Dostala na starost hranice a byli jsme svědky nejhorší invaze ilegálů v našich dějinách,“ napsal na sociální síti X.

Republikánský předseda americké Sněmovny reprezentantů Mike Johnson v reakci na Bidenovo rozhodnutí vyzval prezidenta k okamžité rezignaci. Na síti X uvedl, že pokud není způsobilý na funkci prezidenta kandidovat, není ani způsobilý tuto funkci vykonávat.

Naopak Bidenovi poděkovali například americký exprezident Bill Clinton s manželkou a někdejší kandidátkou Hillary, kteří jej ocenili za jeho „mimořádnou kariéru a službu zemi“. „Je nám ctí se k Bidenovi připojit a uděláme vše, co bude v našich silách, abychom podpořili viceprezidentku Harrisovou.“ (...) „Zažili jsme mnohé, ale nic nás neděsí více než hrozba druhého Trumpova období,“ napsali. Bývalá šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová Bidena označila za „nejdůležitějšího prezidenta v americké historii“, který vždy stavěl zemi na první místo.

Nečekaný obrat

Podporu mu vyjádřil také bývalý prezident Barack Obama, který jej rovněž označil za jednoho z nejvýznamnějších prezidentů. „Vím, že Joe nikdy neustoupil z boje. Pro něj je pohled na politickou krajinu a rozhodnutí, že by měl předat pochodeň novému kandidátovi, jistě jedním z nejtěžších v životě,“ uvedl na síti Medium s tím, že jde o důkaz Bidenovy lásky k vlasti. „V následujících dnech se budeme plavit po nezmapovaných vodách. Ale mám mimořádnou důvěru, že vůdci naší strany dokážou vytvořit proces, ze kterého vzejde vynikající kandidát.“

Zdroj z Bidenova okolí řekl agentuře Reuters, že prezident byl ještě v sobotu přesvědčený o tom, že kandidovat bude. „Včera (v sobotu) večer vzkaz zněl: pokračujte ve všem, plnou parou vpřed,“ cituje Reuters jeden ze zdrojů, který si přál zůstat v anonymitě. „Dnes (v neděli) kolem 13:45 prezident sdělil svému vedoucímu týmu, že si to rozmyslel,“ dodal.

Na Bidenovo odstoupení reagovali kromě zahraničních státníků i čeští politici. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je to rozhodnutí státníka, jenž desítky let sloužil svojí zemi. Jeho krok označil za odpovědný a nelehký. Další čeští politici z vládní koalice označili Bidenovo rozhodnutí za státnické, statečné a odpovědné. První místopředseda ANO Karel Havlíček ho v České televizi označil za racionální a pragmatické.

Historický moment

Agentura Reuters poznamenává, že jde o historický moment. Biden je první úřadující prezident, který se vzdal nominace své strany na znovuzvolení od doby prezidenta Lyndona Johnsona v březnu 1968, který vzdal kandidaturu kvůli zdravotnímu stavu a rozštěpené straně.

Biden s přehledem zvítězil v demokratických primárkách, v nichž neměl žádného výrazného vyzyvatele. Strana jej měla oficiálně nominovat do boje o Bílý dům na sjezdu strany, který se koná od 19. do 22. srpna. Demokraté ale již delší dobu plánovali hlasování delegátů uspořádat dříve.

Tlak na něj sílil zejména v posledních dnech, kdy se v některých médiích objevily anonymní výpovědi zástupců Demokratické strany, podle nichž se zdálo být ukončení Bidenovy kandidatury nevyhnutelné. K odstoupení z nominace ho v posledních dnech vyzvaly více než tři desítky členů Kongresu USA i někteří vlivní členové strany. Pouhé čtyři dny před nedělním oznámením byl prezidentovi potřetí diagnostikován covid-19, kvůli čemuž musel přerušit předvolební cestu do Las Vegas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 7 mminutami

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 27 mminutami

Trump nabídl Putinovi členství v Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
před 1 hhodinou

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 1 hhodinou

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo zhruba 1500 členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba 1500 členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...