Spojené státy se hlásí k závazku NATO, kdy útok na jednoho člena je útokem na všechny, řekla při úvodním dni Mnichovské bezpečnostní konference americká viceprezidentka Kamala Harrisová. Bavorský premiér Markus Söder (CSU) zase prohlásil, že Německo musí výrazně navýšit investice na obranu, a to na tři procenta HDP ročně, a ne na dvě procenta, jak zní dohoda států NATO. Chce také, aby Německo dodalo Ukrajině střely s plochou dráhou letu Taurus, o které Kyjev žádá a které spolková vláda kancléře Olafa Scholze (SPD) odmítá poskytnout. Česko zastupuje na konferenci prezident Petr Pavel.
„Závazek kolektivní obrany NATO je neměnný,“ zdůraznila Harrisová. Očividně tak reagovala na nadcházející prezidentské volby v USA, kdy o republikánskou prezidentskou nominaci usiluje někdejší hlava státu Donald Trump. Exprezident nedávno zpochybnil americké spojenecké závazky, když na předvolebním shromáždění naznačil, že by USA pod jeho vedením nepřišly na pomoc alianční zemi, která na vlastní obranu nevydává dostatečné finanční prostředky.
V projevu v Mnichově v pátek Harrisová řekla, že otázky a pochybnosti o budoucím zapojení USA do světového dění plně chápe. „Tuto otázku si musí odpovědět i sami Američané. Musí si odpovědět, zda je v jejich zájmu bránit mír a prosperitu ve světě,“ řekla o listopadových prezidentských volbách.
„Já i prezident Biden jsme přesvědčeni, že je v zájmu Američanů, aby si Spojené státy udržely ve světě vedoucí postavení,“ prohlásila. Varovala, že uzavření se do sebe pro USA nebude znamenat zajištění bezpečnosti.
Bidenova administrativa si podle ní dává za cíl, aby americká ekonomika byla nejsilnější na světě. „Dokázali jsme zvládnout konkurenci z Číny. Když to bylo nutné, tak jsme se Pekingu postavili, ale zároveň jsme byli schopní s ním spolupracovat v oboustranném zájmu,“ vyzdvihla Harrisová.
Německé financování armády
Podle Södera je nutné, aby německá armáda posílila svůj závazek vůči NATO. Poznamenal, že dvouprocentní cíl, kterého letos Německo dosáhne, zdaleka nestačí. Zdůraznil, že splněn bude jen díky triku v podobě zvláštního zbrojního fondu na obranu o objemu 100 miliard eur (2,54 bilionu korun).
„My jako Křesťansko-sociální unie (CSU) chceme, aby Německo bez triků a stabilně vydávalo ročně na obranu tři procenta HDP,“ řekl bavorský premiér, který je zároveň šéfem CSU, což je bavorská sestra celoněmecké opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU).
Podle Södera je potřeba zajistit budoucnost NATO bez ohledu na to, jak nadcházející volby ve Spojených státech dopadnou. O prezidentskou kandidaturu za republikány se letos znovu uchází bývalá hlava státu Donald Trump, který budoucnost Aliance zpochybňuje. Söder poznamenal, že členství v NATO v konečném součtu nezáleží na tom, kolik kdo zaplatí. „NATO je totiž společenství hodnot. Proto také mezi sebou nemáme autokraty.“
Söder rovněž varoval před možností, že by Ukrajina bránící se ruské agresi prohrála kvůli neochotě investovat do zbrojení. Dodal, že rovněž podporuje to, aby ukrajinská armáda dostala střely s plochou dráhou letu Taurus. Kyjev je od Německa žádá několik měsíců, ale kancléř Scholz se zatím k dodávkám těchto pokročilých střel neodhodlal.
Evropská obranná unie
Německo podle tamní ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové iniciovalo větší důraz na evropskou obranyschopnost. „My Evropané se musíme umět sami lépe bránit. Je potřeba bezpečnostní a obranná unie, která posílí evropský pilíř NATO,“ uvedla na Twitteru Baerbocková.
Poznamenala, že tato evropská obranná kapacita musí odpovídat hospodářské velikosti Evropy a být nezávislá na tom, jaký prezident sedí v Bílém domě.
K posílení evropského obranného průmyslu v pátek vyzvala také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která se odpoledne s Baerbockovou na konferenci sešla.
Témata konference: ruská agrese i Gaza
Generální tajemník OSN António Guterres v úvodním projevu prohlásil, že svět čelí stále většímu a nebezpečnějšímu rozdělení, které představuje větší hrozbu než vyhrocená doba během studené války. V proslovu rovněž ostře kritizoval loňský teroristický útok palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael a následnou izraelskou operaci v palestinském Pásmu Gazy.
Podle analytika Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky je konference dobrou příležitostí říct dvě základní věci. „A to jak dále s ukrajinskou podporou, co má Západ dělat jinak. A druhé velké téma, které bude přítomno ve všech tematických celcích, bude to, co bude se Spojenými státy a jak moc se na ně Evropané budou moci spolehnout,“ podotkl.
Tématem úvodního dne konference byla také umělá inteligence (AI). Dvacítka předních technologických společností se v pátek v Mnichově zavázala bojovat proti zneužívání AI ve volebních kampaních. Ujednání podepsaly společnosti Adobe, Amazon, Anthropic, Arm, ElevenLabs, Google, IBM, Inflection AI, LinkedIn, McAfee, Meta, Microsoft, Nota, OpenAI, Snap, Stability AI, TikTok, TrendMicro, Truepic a X.
Česko v Mnichově zastupuje prezident Petr Pavel, který v pátek jednal s americkou zmocněnkyní pro hospodářskou obnovu Ukrajiny Penny Pritzkerovou a také o unijních aspiracích Černé Hory s tamní hlavou státu Jakovem Milatovičem. V sobotu Pavel plánuje setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Státníci v pátek v projevech vyslovili také lítost nad úmrtím ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
