Bill Clinton strana 3 z 3

Ve věku 80 let zemřel v pátek dlouholetý demokratický člen americké Sněmovny reprezentantů za stát Georgia John Lewis, který patřil ke klíčovým postavám hnutí za občanská práva v USA. Zákonodárcovo úmrtí potvrdila předsedkyně sněmovny Nancy Pelosiová. Lewis na konci loňského roku oznámil, že má pokročilou rakovinu slinivky břišní.

Ve státě New Hampshire na severovýchodě USA ve čtvrtek zatkli Britku Ghislaine Maxwellovou, která roky žila s již zesnulým americkým finančníkem Jeffreym Epsteinem a je obviňována z podílu na jeho údajných sexuálních zločinech. Oznámil to americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI), který ji zatkl. Maxwellová, která dosud nečelila formálním obviněním z trestné činnosti, údajně ještě ve čvtrek stane před federálním soudcem.

Řada epidemiologů upozorňuje, že do doby, než vznikne očkování proti novému typu koronaviru, se svět nemůže plně vrátit do „normálního“ stavu. Mnoho vědců ale zároveň varuje, že takovou vakcínu se nemusí podařit vyvinout nikdy. A státy by se měly na tuto možnost připravit.

Bývalý americký prezident Barack Obama podpořil kandidaturu svého někdejšího viceprezidenta Joea Bidena na prezidentský úřad. Obama se dosud nominační kampaně demokratů spíše stranil, jeho podpora Bidena ale není překvapením.

Volba amerického prezidenta často bývá největší zpravodajskou událostí roku. Kampaň je dlouhá, nelítostná a primárky po celých USA vždy nabídnou alespoň nějaká překvapení. Letos ale klání o oválnou pracovnu zastínila pandemie koronaviru, ke které média upřela pozornost. A nejen média – rizika jsou si vědomi i straníci a voliči, a COVID-19 tudíž významně promlouvá i do samotného výběru nominantů na post prezidenta.

Americký prezident Donald Trump ve středu podepsal novou dohodu o volném obchodu mezi Spojenými státy, Mexikem a Kanadou. Dohoda podle něj podpoří hospodářský růst a tvorbu pracovních míst v USA.

Atmosféra devadesátých let v tomto roce vtrhla naplno do ulic – a to nejenom bilancováním tří dekád od sametové revoluce, ale i módními trendy, které znovu kážou světlé džíny do pasu a ledvinku do šatníků pánů i dam. Ovšem… ruku na ni: Co o devadesátkách vlastně víte?

Britská média v reakci na středeční oznámení prince Andrewa, že se na dohlednou dobu stahuje z veřejného života, píší na titulních stranách o krizi v královském paláci. Podle britských listů aféra kolem vévody z Yorku a jeho styků s americkým finančníkem Jeffreym Epsteinem, který před svou smrtí čelil obvinění z rozsáhlého sexuálního zneužívání, těžce poškodila obraz britské královské rodiny.

V kauze Jeffreyho Epsteina přibylo další svědectví. Promluvila žena, kterou miliardář ještě jako nezletilou údajně znásilnil na svém ranči. Připojila se tak k víc než desítce žen, které tvrdí, že je Epstein sexuálně zneužíval a požadují finanční odškodnění. Do případu kolem Epsteina je zapleten i britský princ Andrew. Ten sice popřel, že měl sexuální styk s nezletilými dívkami, své obchodní partnery ani veřejnost ale svými vyjádřeními nepřesvědčil.

Kvůli proceduře impeachmentu se přestanou řešit závažné otázky a dlouhodobé strukturální problémy, domnívá se Kryštof Kozák z Institutu mezinárodních studií FSV UK. Amerikanista v úterních Událostech, komentářích hovořil o současné politické situaci ve Spojených státech. Americká společnost je podle Kozáka v současnosti rozdělená a žaloba na prezidenta přispěje ještě k další polarizaci.

Americká Sněmovna reprezentantů v úterý oznámila, že zahájí proces přípravy ústavní žaloby na šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Do podobné situace se dostali dosud jen tři prezidenti Spojených států, žádný ale nebyl sesazen. Celý proces může trvat řadu měsíců. Pravděpodobnost jeho úspěchu je nízká. Konečné slovo má totiž Senát, kde ho musí podpořit dvoutřetinová většina. Nyní v něm mají převahu Trumpovi republikáni.

Nová kniha nazvaná prostě Havel v Americe nabízí pohled na bývalého prezidenta očima amerických politiků, diplomatů a předních intelektuálů. V souboru rozhovorů se autorky Lenka Kabrhelová a Rosamund Johnstonová snaží pojmenovat, proč byla elita Spojených států okouzlena osobností i myšlenkami českého dramatika, disidenta a státníka. Nabízí tak i vhled do zákulisí mezinárodní politiky.

Ukončila téměř půl století trvající válečný stav a narýsovala cestu k míru a spolupráci mezi Izraelem a Jordánskem. Před pětadvaceti lety, 25. července 1994, podepsali takzvanou Washingtonskou deklaraci jordánský král Husajn I. a izraelský premiér Jicchak Rabin. Prostředníkem jim byl někdejší prezident Spojených států Bill Clinton. O tři měsíce později lídři blízkovýchodních států svůj záměr stvrdili v izraelsko-jordánské mírové smlouvě.

Americký miliardář Jeffrey Epstein, který se přátelil s nynějším republikánským prezidentem Donaldem Trumpem i bývalým demokratickým šéfem Bílého domu Billem Clintonem, je obviněn ze sexuálního zneužívání nezletilých dívek. Vyplývá to podle agentury AP ze zveřejněných dokumentů, které prokuratura předložila soudu. Epstein k obviněním u soudu prohlásil, že se necítí vinen. Případy, kterých je několik desítek, se staly přinejmenším v rozmezí let 2002 až 2005, a teoreticky za ně hrozí až doživotní vězení.

Generální tajemník OSN António Guterres obdržel v Cáchách prestižní evropskou Cenu Karla Velikého. Španělský král Felipe VI. v laudatiu ocenil mimo jiné dlouholeté angažmá portugalského politika pro ty nejslabší a jejich práva. Cena Karla Velikého je určena osobnostem, které se zvláště zasloužily o Evropu.

Na jaře 1989 seděl Václav Havel ve vězení a československá armáda plně podřízená sovětské generalitě se pod transparenty „Se Sovětským svazem na věčné časy“ připravovala na možný střet s imperialisty ze Západu. Uběhlo pouhých deset let – a Havel v roli prezidenta suverénní a demokratické republiky stvrzuje ve Spojených státech vstup své země do Severoatlantické aliance. „Dává nám to naději, že naše země už nikdy nepodlehne ani nebude obětována,“ řekl tehdy s odkazem na mnichovský diktát a sovětskou okupaci. Česko spolu s Polskem a Maďarskem se staly členy NATO přesně před dvaceti lety, 12. března 1999.

Poradce Bílého domu Jared Kushner zamíří koncem února do oblasti Perského zálivu, kde se bude snažit získat podporu arabských lídrů pro mírový plán, o němž prezident Donald Trump hovoří jako o „dohodě století“. Její obsah zůstává do dubnových izraelských voleb tajný, Palestinci ale už teď mluví o spiknutí – a uniklé informace se nelíbí ani izraelské pravici. Podle expertů bude plán zřejmě silně proizraelský, mluví se o rozdělení Jeruzaléma či anexi osad na Západním břehu. „Izraelský politický a společenský mainstream se za poslední dvě dekády posunul natolik doprava, že takřka jakékoliv kompromisy jsou považovány za národní zradu,“ řekl webu ČT24 expert na Blízký východ Jakub Záhora z FSV UK.

Současná rozpočtová nouze americké vlády vstoupila do svého 22. dne. Překonala tak rekord z přelomu let 1995–1996, kdy byl kabinet prezidenta Billa Clintona bez peněz 21 dnů. Ti z dotčených, kterým se nedostává peněz a přitom žijí od výplaty k výplatě, se začínají dostávat do problémů.

Čtyři roky po historicky první návštěvě amerického prezidenta v českých zemích přijel první muž Spojených států znovu. Tentokrát to byl již Bill Clinton, který strávil v Praze zhruba 24 hodin – nejen politickými jednáními, ale i prohlídkou památek a jazzem v Redutě.

Na pulty amerických knihkupectví zamířil první thriller z prostředí Bílého domu, který napsal bývalý prezident. Bill Clinton se spojil s autorem bestsellerů Jamesem Pattersonem. Z tajných zpráv sice necituje, ale do detailu představuje prostředí prezidentského sídla „od bowlingové dráhy po běžecký pás v ložnici“. Podle listu Washington Post ale kniha mnohem víc než zákulisí moci ukazuje exprezidentovo ego.