Trumpovi hrozí druhý impeachment. Řízení by mohlo pokračovat i poté, co z úřadu odejde

Američtí demokraté zřejmě spustí ve Sněmovně reprezentantů hlasování o ústavní žalobě vůči prezidentu Donaldu Trumpovi. V návrhu žaloby ho viní z „podněcování vzpoury“ v souvislosti s vpádem prezidentových příznivců do budovy Kapitolu. Trump by tak čelil impeachmentu, tedy řízení o zproštění úřadu, již podruhé během svého funkčního období. Demokraté hodlají zahájit hlasování pouhý týden před koncem Trumpova mandátu.

Co je impeachment?

Jedná se o označení užívané ve veřejném právu pro zvláštní státní žalobu podanou na poslance a vysoké státní úředníky ústavodárným shromážděním. Užívá se zejména v anglo-americkém ústavním právu.

Impeachment vznikl již ve 14. století, kdy se stal v Anglii prostředkem zahájení soudního řízení proti politickým osobnostem, a to zejména proti královským ministrům. Úloha impeachmentu jako politického nástroje začala slábnout koncem 17. století.

Odvolání hlavy státu v demokratických zemích upravují příslušné ústavy, kroky k odvolání se pak mohou v jednotlivých zemích lišit. V USA je impeachment praktikován zřídka, jeho nejčastějším terčem byli v minulosti federální soudci.

Kdy může být ústavní žaloba podána?

V USA lze k impeachmentu přistoupit v případech, kdy jsou prezident, viceprezident nebo vyšší úředníci důvodně podezřelí ze zrady, úplatků nebo jiných těžkých zločinů a trestných činů, nebo když zneužili moci a hrubě se provinili proti veřejnému blahu (politické provinění).

Jak impeachment funguje?

Proces impeachmentu ve Spojených státech obvykle začíná v právním výboru Sněmovny reprezentantů, ale může jej zahájit také zvláštní výbor. Seznam bodů ústavní žaloby musí následně sněmovna schválit prostou většinou (218 hlasů ze 435), demokraté ji v tuto chvíli mají. 

Poté se žalobou zabývá Senát (stočlenná druhá komora amerického Kongresu), který v tomto případě plní funkci soudu. Řízení v Senátu vede předseda nejvyššího amerického soudu a pro odsouzení se musí vyslovit dvě třetiny přítomných senátorů. K ní by demokrati potřebovali na své straně 17 republikánů. 

Impeachment je procedura politická, nikoli justiční. Soudní instituce tudíž nemají ústavní právo ho jakkoli ovlivnit.

Může proces impeachmentu pokračovat po konci Trumpova funkčního období?

Může, jen musí být zahájen ještě v době, kdy je žalovaný prezident v úřadě. Demokraté ani republikáni nepočítají s tím, že by se ústavní žalobu podařilo do 20. ledna, kdy Trumpův mandát končí, projednat v obou komorách. Vysoce postavený demokrat James Clyburn dokonce o víkendu naznačil, že by v případě schválení žaloby ve Sněmovně reprezentantů vedení této komory počkalo sto dní, než by dokument zaslalo Senátu.

Demokraté totiž chtějí dát nastupujícímu prezidentovi Joeu Bidenovi prostor na to, aby mohl dostat do chodu svou novou administrativu. V začátcích například potřebuje v Senátu nechat potvrdit stovky nominací na důležité vládní posty, včetně členů svého kabinetu. Pokud by však horní komora projednávala impeachment, nemohla by se věnovat v podstatě ničemu jinému.

Přináší už schválení impeachmentu Sněmovnou reprezentantů omezení pro Trumpa?

Nikoliv, prezident může v takovém případě dál pokračovat v úřadě. Bylo to tomu tak i v prosinci 2019, kdy Sněmovna reprezentantů schválila první ústavní žalobu na Trumpa.

Čeho mohou demokraté prostřednictvím ústavní žaloby docílit?

Demokraté by mohli prosadit v Senátu hlasování o zablokování možnosti Trumpovy kandidatury v příštích prezidentských volbách. K tomu by stačila prostá většina, právní experti se však neshodují v tom, zda je předtím nutné prezidenta odvolat dvoutřetinovou většinou, napsala agentura Reuters. Trump již dříve uvedl, že plánuje ucházet se znovu o prezidentský úřad, a to v roce 2024.

Pokud by byl prezident v Senátu usvědčen, přišel by také o doživotní benefity, které by mu jinak jako bývalému prezidentovi náležely, konkrétně o kancelář a personál, penzi, až milion dolarů ročně na zajištění bezpečnosti a cestovní náklady a celoživotní ochranu Tajnou službou Spojených států amerických (United States Secret Service, USSS).

Kteří američtí prezidenti dosud impeachmentu čelili a byl někdo z nich tímto způsobem sesazen?

Prostřednictvím impeachmentu zatím žádný americký prezident o funkci nepřišel. Dosud mu čelili tři američtí prezidenti – Andrew Johnson, Bill Clinton a Donald Trump – kteří byli souzeni v Senátu. Richard Nixon raději odstoupil sám ještě před vznesením žaloby.

Poprvé čelil ústavní žalobě v roce 1868 demokrat Johnson, který se dostal do sporu mezi radikály z jihu a severu a byl obviněn z porušování zákonů. V roce 1998 byl demokrat Clinton obviněn z křivé přísahy a maření spravedlnosti v sexuální aféře s bývalou stážistkou v Bílém domě Monikou Lewinskou. Johnson i Clinton impeachment nakonec „přežili“, byť Johnson jen o jeden hlas.

V případě republikána Nixona schválil právní výbor Sněmovny v roce 1974 ústavní žalobu kvůli skandálu Watergate. Nixon sám ale rezignoval ještě před tím, než o impeachmentu rozhodlo plénum Sněmovny; jeho vyhlídky na osvobození v Senátu byly mizivé.

Impeachment vůči republikánovi Trumpovi zvažovali demokraté již v souvislosti s ruskými zásahy do amerických prezidentských voleb v roce 2016. Na konci roku 2019 jej pak demokraty kontrolovaná Sněmovna reprezentantů obvinila ze zneužití funkce a maření spravedlnosti v souvislosti se snahou přimět ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ke kroku politicky výhodnému pro Trumpa. Senát ovládaný republikány však loni v únoru Trumpa obou obvinění zprostil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 22 mminutami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 8 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami
Načítání...