Násilnosti v americkém Kapitolu mají pátou oběť. Z kanceláří zmizely počítače

8 minut
Události: Den po útoku na Kapitol
Zdroj: ČT24

Středeční násilnosti v americkém Kapitolu mají pátou oběť. Zraněním způsobeným během vpádu příznivců Donalda Trumpa podlehl policista ze sboru, který areál chrání. Po počátečních nejasnostech to potvrdil samotný sbor. Z několika kanceláří včetně té pro šéfku demokratické většiny Nancy Pelosiovou zmizely počítače. Kvůli vpádu už odstoupili tři vysoce postavení činitelé, kteří měli na starosti pořádek v areálu Kongresu.

Policie Kapitolu potvrdila, že Brian Sicknick, který pro ni pracoval od roku 2008, ve čtvrtek večer zemřel po převozu do nemocnice. Jeho smrt bude ve spolupráci s dalšími orgány vyšetřovat oddělení vražd metropolitní policie ve Washingtonu.

„Strážník Sicknick… byl zraněn při fyzické konfrontaci s protestujícími,“ uvedla policie. Deník The New York Times (NYT) s odvoláním na dva nejmenované zdroje z bezpečnostních složek napsal, že utržil ránu hasicím přístrojem. „Vrátil se do kanceláře své divize a zkolaboval. Byl transportován do místní nemocnice, kde zraněním podlehl,“ uvádí oficiální komuniké.  

„Prezident a celá administrativa se v modlitbách obrací k rodině příslušníka policie Kapitolu Briana Sicknicka s tím, jak všichni smutníme nad ztrátou tohoto amerického hrdiny,“ uvedl Bílý dům. Trump, který během nepokojů vyjadřoval demonstrantům sympatie, v noci na pátek jejich počínání odsoudil.

Desítky zraněných

Příznivci prezidenta pronikli na půdu Kapitolu poté, co je Trump vyzval k pochodu na sídlo Kongresu, kde začínal proces oficiálního vyhlášení výsledku prezidentských voleb. Stovky násilných demonstrantů následně obsadily velkou část Kapitolu. Policie přitom smrtelně postřelila podporovatelku šéfa Bílého domu, další tři lidé zemřeli kvůli náhlým zdravotním příhodám.

Podle končícího velitele policejního sboru chránícího Kapitol Stevena Sunda bylo zraněno přes padesát členů policejní ochrany Kongresu a metropolitní policie, přičemž několik z nich skončilo v nemocnici s vážnými zraněními.

Zranění jsou i mezi Trumpovými podporovateli. Podle záchranné služby převezly sanitky do nemocnic lidi například kvůli zlomeninám, které utrpěli při šplhání po západní fasádě Kapitolu. Zdravotníci řešili i srdeční zástavy.

Obvinění

Washingtonská policie po násilnostech zatkla přes devadesát lidí. Podle prokurátora federálního distriktu Michaela Sherwina by mohli zadržení čelit obžalobě i z podněcování ke vzpouře či výtržnictví. V pátek večer českého času ministerstvo spravedlnosti informovalo o 15 obviněných. Mezi nimi je i zákonodárce státu Západní Virginie Derrick Evans. Ten své zapojení do nepokojů natočil.

Obviněním čelí také muž z Alabamy, který ve svém voze zaparkovaném poblíž budovy Kapitolu přechovával Molotovovy koktejly a střelné zbraně, informuje agentura Reuters.

Vyslechl si ho také Richard „Bigo“ Barnett, šéf arkansaské skupiny za práva držet zbraň. V kanceláři šéfky Sněmovny reprezentantů Pelosiové s nohama na jejím stole se během vpádu do Kapitolu nechal vyfotografovat. Z její kanceláře byl také ukraden laptop. Náležel k zasedací místnosti a byl používán pouze pro prezentace, oznámil její asistent Drew Hammill. 

Sherwin podle BBC sdělil, že potrvá několik dní, než se vyjasní, co všechno z budovy Kongresu zmizelo: „Z kanceláří senátorů byla ukradena elektronická zařízení, dokumenty, materiály.“ Také demokratický senátor Jeff Merkley ve čtvrtek napsal, že z jeho kanceláře byl ukraden osobní počítač.

Protestující zveřejňovali fotografie sebe samých, které pořizovali s pomocí telefonů poslanců a senátorů, připomíná Reuters. Jeden z reportérů pravicové mediální společnosti Blaze Media zveřejnil fotografii, o které tvrdil, že zachycuje počítač z kanceláře Pelosiové „s e-maily stále na obrazovce“.

Kvůli vpádu rezignují šéfové bezpečnosti

Vpád vyvolal vlnu kritiky na adresu bezpečnostních složek. Podle agentury Reuters někteří zákonodárci řekli, že příslušníci policejního sboru chránící Kapitol hrozbu zlehčovali. Agentura AP s odvoláním na své zdroje uvádí, že policejní složka Kongresu i přes řadu varovných signálů nebyla na možnost násilí připravená a odmítla nabídku pomoci od ministerstva obrany.  

Kvůli incidentu už odstoupili tři vysoce postavení činitelé ochranky. Šéf policejního sboru Kapitolu Steven Sund avizoval odchod příští sobotu, čtyři dny před Bidenovou inaugurací. Jeho rezignaci ve čtvrtek požadovala mimo jiné Pelosiová: „Došlo k selhání vůdčích schopností na nejvyšších pozicích.“ Rozhořčení vyjádřil i republikánský senátor Lindsey Graham, podle kterého radikální Trumpovi příznivci „mohli vyhodit budovu do povětří, mohli nás všechny zabít“. Policie při protestu zneškodnila dvě funkční bomby. 

Chaotické středeční události stály místo také šéfa bezpečnosti Senátu Michaela Stengera, který rezignoval s okamžitou platností. O jeho odchod požádal i lídr republikánské většiny Mitch McConnell. Zároveň se budou podle republikánského politika vyšetřovat středeční „vážná selhání“ a bude se pracovat na posílení bezpečnosti před inaugurací naplánovanou na 20. ledna. Rychlé účtování s činiteli Kapitolu dokresluje vynucená rezignace dlouholetého šéfa bezpečnosti ve Sněmovně reprezentantů Paula Irvinga.

Odstoupila další ministryně

Kvůli útoku rezignovala po ministryni dopravy Elaine Chaové  také její kolegyně ze školství Betsy DeVosová, informovala agentura AP. „Nelze nevidět, jaký dopad měla vaše rétorika na situaci,“ napsala Trumpovi v rezignačním dopisu. Miliardářka DeVosová byla ve funkci ministryně školství už od února 2017.

Na své  funkce rezignovali například i náměstek bezpečnostního poradce Bílého domu Matt Pottinger či bývalý personální šéf Bílého domu Mick Mulvaney, který nyní působil jako zvláštní zmocněnec USA v Severním Irsku.

Útoky na novináře

Terčem hněvu a útoků příznivců prezidenta se u Kapitolu stali i novináři. Účastníci ohrožovali třeba fotoreportéra agentury AP Johna Minchilla, ukazuje video zveřejněné jeho kolegou na Instagramu. Před budovou ho strkali, tahali za vybavení a nakonec shodili z malé zídky, ačkoli zvedal ruce a naznačoval, že odchází. Na záznamu incidentu jsou slyšet i vulgární výkřiky na jeho adresu včetně výhrůžek smrtí.

„Naštěstí nebyl zraněn. Byl označen za protidemonstranta, ačkoli opakovaně ukazoval své novinářské označení,“ napsal autor videa. Jeho závěr ukazuje, jak někteří demonstranti na Minchilla pokřikují, zda patří k anarchistickému hnutí Antifa, které Trump a jeho spojenci často zmiňují.

Podobné zážitky popsala fotografka listu The New York Times (NYT) Erin Schaffová: „Shodili mě na zem a snažili se mi vzít fotoaparáty. Začala jsem co nejhlasitěji volat o pomoc. Nikdo nepřišel, lidé se jen dívali. V tom momentě jsem si říkala, že by mě mohli zabít a nikdo by je nezastavil. Vytrhli mi jeden foťák, na druhém rozbili čočku a utekli.“

Po napadení se snažila ukrýt na bezpečném místě a skrýt fotoaparát, „abych se nestala znovu terčem“. Nakonec se ocitla na západním balkonu budovy Kongresu, kde jí prý jistý muž řekl: „Tohle bude začátek občanské války, revoluce.“

Po středečních událostech ve Washingtonu se objevily i záběry ničení vybavení patřícího agentuře AP, někdo z výtržníků zase údajně na jisté dveře v sídle Kongresu napsal „zavraždit média“. „Jeden chlap vysílal živý přenos rozbíjení vybavení a několikrát řekl: 'Tohle je konec tradičních médií',“ vylíčil ve čtvrtek fotograf webu Politico Stephen Voss.

Výpady vůči novinářům jsou na shromážděních Trumpových fanoušků obvyklé, dosud však byly hlavně slovní. Končící prezident Spojených států od počátku svého funkčního období nešetří kritikou na adresu médií a pracovníky NYT, listu The Washington Post či několika velkých televizních stanic označuje za „nepřátele státu“, lháře nebo zločince. Média označil za „nepřátele státu“ i těsně před středečními nepokoji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Za loňským požárem nákupního centra ve Varšavě stálo Rusko, tvrdí Tusk

Za rozsáhlým požárem, který loni v květnu téměř zcela zničil nákupní centrum ve Varšavě, stály ruské tajné služby, oznámil v neděli večer polský premiér Donald Tusk na sociální síti X. Podle něj se jednalo o součást Moskvou vedené takzvané hybridní války.
před 7 hhodinami

Budu na Putina v Turecku čekat osobně, oznámil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli večer na sociální síti X napsal, že ve čtvrtek bude osobně v Turecku, aby se zúčastnil jednání s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Očekává, že od pondělka začne platit bezpodmínečné příměří. Přímé rozhovory mezi Kyjevem a Moskvou navrhl v noci na neděli přímo šéf Kremlu. Reagoval tak na sobotní jednání evropských lídrů se Zelenským. Moskva zatím nepotvrdila, zda se Putin do Istanbulu chystá.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Albánii skončily parlamentní volby, kampani dominovala integrace do EU

V Albánii se v neděli konaly parlamentní volby. O svůj čtvrtý mandát v nich usiloval premiér Edi Rama, ukončit jeho vládu se snažil další veterán albánské politiky, exprezident a expremiér Sali Berisha. Hlasování skončilo vpodvečer, podle agentury AP se předpokládá, že výsledek bude známý do 48 hodin. Hlavním tématem předvolební kampaně byla podle tiskových agentur integrace malé balkánské země do Evropské unie.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Svět čelí třetí světové válce po kouscích, řekl Lev XIV. Vyzval k míru a konci bojů

Nový papež Lev XIV. v nedělním proslovu k věřícím na vatikánském náměstí svatého Petra přednesl modlitbu a vyzval ke spravedlivému a trvalému míru na Ukrajině a k zastavení bojů v Pásmu Gazy. Funkce se oficiálně ujme přesně týden po inaugurační mši.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Írán se nevzdá obohacování uranu, vzkázal Arakčí

Írán se nemíní vzdát schopnosti obohacovat uran, řekl podle agentury AFP íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ještě před dalším kolem nepřímých jednání o íránském jaderném programu se Spojenými státy v Ománu. Podle něj je obohacování jeden z technologických úspěchů, kterého íránský lid dosáhl. Nejmenovaný činitel americké vlády podle AFP následně označil výsledky rozhovorů za povzbudivé, Teherán jednání vnímá jako obtížná, ale užitečná. Rozhovory budou pokračovat.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Rusko zaútočilo více než sto drony, hlásí ukrajinská armáda

Rusko zaútočilo více než sto drony na Ukrajinu, píše server Ukrajinska pravda s odvoláním na prohlášení ukrajinské armády. Stalo se tak v noci na neděli, kdy skončilo jednostranné třídenní příměří, které vyhlásila Moskva. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že během tohoto klidu zbraní Ukrajina zaútočila více než čtrnácttisíckrát.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Na vyšetřování blackoutu ve Španělsku se podílejí i Češi

Na vyšetřování nedávného rozsáhlého blackoutu ve Španělsku se podílejí i čeští odborníci. V Otázkách Václava Moravce to řekl předseda představenstva společnosti ČEPS Martin Durčák. Odhadl, že výsledky by expertní komise mohla mít zhruba za půl roku. K výpadku dodávek elektřiny na Pyrenejském poloostrově došlo na konci dubna, paralyzoval většinu pevninského Španělska a Portugalska i části jihozápadní Francie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Druhá světová válka obrátila pohled na mezinárodní spravedlnost

Poté, co bezpodmínečně kapitulovala třetí říše a o několik měsíců později i Japonsko, světová veřejnost začala do detailu odhalovat zločiny, kterých se vládnoucí krajně pravicové režimy, ale i jednotlivci, dopouštěli doma i na okupovaných územích. Ani oběti holocaustu a desítky milionů mrtvých civilistů nejsou vyčerpávajícím výčtem utrpení, které tento konflikt přinesl. V návaznosti na to se obyvatelé spojeneckých států a zejména Němci museli nevyhnutelně vypořádat s faktem, že těmto skutkům a vůbec celé válce nebylo zabráněno.
před 21 hhodinami
Načítání...