Trump bude chybět na Bidenově inauguraci. Demokraté chystají impeachment

8 minut
Události: Den po útoku na Kapitol
Zdroj: ČT24

Donald Trump se 20. ledna nezúčastní inaugurace Joea Bidena. Ještě předtím bude možná v pondělí v Kongresu čelit pokusu o sesazení za svou roli v napadení Kapitolu. To už prezident odsoudil, pobouřilo ho „odporné“ násilí. Protestující podle něj znesvětili sídlo americké demokracie. V krátkém videu vyzval mimo jiné ke smíření a zhojení ran. Své příznivce ovšem upozornil, že jejich společná cesta je teprve na začátku.

Podle zdrojů agentury Reuters se prezident zřejmě chystá před koncem mandátu přesunout do svého sídla na Floridě. Biden ohlásil, že to je jedno z mála rozhodnutí, na kterých se s ním shodne. „Překonal i nejhorší představy, které jsem o něm měl. Je ostudou pro naši zemi, ostudou po celém světě, není hoden toho, aby zastával ten úřad,“ odsoudil ho. 

Demokraté podle agentury Reuters navrhují prezidenta sesadit. Spáchal prý těžký zločin zažehnutím vzpoury. V textu zmiňují, že vědomě povzbuzoval nezákonné akce v Kapitolu a ohrozil demokratický systém narušením pokojného předání moci. 

Návrh žaloby rovněž zmiňuje nedávný hodinový rozhovor se státním tajemníkem státu Georgia Bradem Raffenspergerem, v němž Trump tohoto vrchního volebního činitele žádal, jestli by pro něj „nenašel“ dostatečný počet hlasů.

  • Pokud by Sněmovna reprezentantů schválila prostou většinou ústavní žalobu, přesunulo by se její projednávání do Senátu. Ten by mohl dvoutřetinovou většinou rozhodnout o Trumpově odvolání z funkce. K tomu by však prezidentovi mohl rovněž znemožnit vykonávání jakékoliv veřejné funkce do budoucna

Bidenova inaugurace bude výjimečná i kvůli pandemii covidu-19. Akce, jež se tradičně koná na prostranství před budovou Kongresu, se za normálních okolností účastní statisíce lidí. Bidenův tým však letos Američany vyzval, aby do Washingtonu necestovali a sledovali raději program z domova.

Podle serveru BBC je letos k dispozici pouze 1000 lístků do hlediště oproti obvyklým 200 tisícům. Zrušený je rovněž tradiční průvod po třídě Pennsylvania avenue, která spojuje Kapitol s Bílým domem.

Mediální pozornost

Podle agentury AP bude Trump prvním úřadujícím prezidentem za posledních 152 let, který se z vlastního rozhodnutí nezúčastní oficiálního předání moci svému nástupci. Posledním byl prezident Andrew Johnson v roce 1869.

Neúčast na předání funkce bude podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Petra Boháčka velkou výjimkou. Vnímá ji jako snahu potvrdit, že výsledek voleb nepřijímá, byť z funkce odejde.

Prezident bude podle Boháčka stále živit lež o ukradených volbách v naději, že mu to přinese politické body nebo mediální pozornost. Nazanačil také možnost, že by mohl udržovat základnu svých fanoušků pro případné politické ambice své dcery Ivanky Trumpové.

Pobouřen

Ke středečnímu vpádu svých příznivců do sídla Kongresu Trump prohlásil: „Jako všichni Američané jsem pobouřený násilím, bezprávím a chaosem.“ Řekl, že okamžitě povolal národní gardu a policii, aby budovu zajistily a „vyhnaly vetřelce“. Spojené státy musí být podle Trumpa vždy „národem práva a pořádku“. „Nereprezentujete naši zemi,“ vzkázal prezident účastníkům útoku na budovu Kapitolu.

Po listopadových prezidentských volbách nastal podle Trumpa čas na „zklidnění vášní a uklidnění“. Prezidentova kampaň podle něj usilovala všemi možnými právními prostředky o napadení volebních výsledků. „Mým jediným cílem bylo zajistit integritu hlasování,“ řekl a dodal, že tím hájil americkou demokracii.

Po potvrzení výsledků prezidentských voleb Kongresem se nyní pozornost prezidenta podle jeho slov bude soustředit na zajištění hladkého a spořádaného předání moci nové administrativě, která nastoupí po inauguraci Joea Bidena 20. ledna. „Tento okamžik volá po zhojení ran a smíření,“ dodal. Boj proti pandemii koronaviru a obnova amerického hospodářství bude podle Trumpa vyžadovat spolupráci všech Američanů.

„Vím, že jste zklamaní, ale chci, abyste věděli, že naše neuvěřitelná cesta teprve začala,“ vzkázal na závěr proslovu svým podporovatelům.

Trump v posledních hodinách čelil výzvám, aby středeční dění ve Washingtonu odsoudil. Krátce po vpádu svých příznivců do Kapitolu je na Twitteru vyzval, aby odešli, jejich jednání však neodsoudil, vyjádřil pro ně pochopení a označil je za výjimečné. Mlčení Bílého domu už předtím prolomila jeho mluvčí, která ve jménu prezidenta i jeho administrativy vpád demonstrantů do sídla Kongresu odsoudila.

I když Trump v noci na pátek zveřejnil zřejmě nejsmířlivější vyjádření posledních měsíců, o půlden později se již vracel ke své tradiční rétorice. Na Twitteru napsal, že „75 000 000 amerických patriotů“, kteří jej volili, „bude mít dlouho do budoucnosti obrovský hlas“. „Nikdo k nim nebude přistupovat s neúctou a chovat se k nim nespravedlivě,“ dodal prezident, který získal ve volbách 74,2 milionu hlasů.

Pence nehodlá využít ústavního dodatku

Viceprezident Mike Pence nehodlá využít 25. dodatku americké ústavy, aby zbavil Trumpa funkce. S odvoláním na své zdroje o tom informovaly list The New York Times a server Business Insider. Agentuře Reuters informaci potvrdil i jeden z Penceových poradců. K odvolání Trumpa po středečním vniknutí jeho příznivců do budovy Kapitolu vyzvala mimo jiné předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová.

K výzvě Pelosiové se připojila řada demokratů, ale i někteří republikáni. Podle nich to byl právě Trump, který podnítil středeční vpád svých stoupenců do sídla Kongresu. Pelosiová ve společném prohlášení s šéfem senátních demokratů Chuckem Schumerem uvedla, že Pence na jejich výzvy nereagoval. Podle nich však Trump dál představuje nebezpečí, neboť podněcoval ke vzpouře.

Jeden z článků 25. ústavního dodatku řeší situaci, v níž prezident není schopen vykonávat svou práci, ale sám neodstoupí. Navrhovatelé dodatku měli na mysli situaci, kdy je prezidentova schopnost oslabena fyzickou či mentální nemocí. V širší interpretaci se ovšem uvádí, že se dá tato pasáž použít i v situaci, kdy se prezident chová nebezpečným způsobem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán obvinil Izrael a USA z „odpovědnosti za oběti protestů“

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že „nesou odpovědnost“ za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní podněcuje k násilí, hledá prý záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Přes dva týdny trvající protivládní protesty si podle lidskoprávních agentur vyžádaly nejméně dva tisíce obětí. Některým zatčeným protestujícím hrozí trest smrti.
před 47 mminutami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 7 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 10 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...