Vpád příznivců Donalda Trumpa do Kapitolu si vyžádal čtyři oběti. Jednu ženu zastřelila policie. Kongres po násilnostech znovu zahájil jednání a potvrdil výsledek prezidentských voleb. Twitter i Facebook zablokovaly účty Trumpa. Zákonodárci chtějí vyšetřit reakci policie v Kapitolu. V reakci na události rezignovali někteří členové vládní administrativy, včetně ministryně dopravy. Nově zvolený prezident Joe Biden ve čtvrtek uvedl, že Trump zneužil rabující dav ve snaze umlčet hlas amerických voličů.
Akce následující po projevu Trumpa k příznivcům, v němž zopakoval svá nepodložená a mnoha soudy vyvrácená tvrzení, že volby byly zfalšované, stála život čtyři lidi.
Ženu, o jejímž úmrtí média informovala nejdříve, zastřelila kapitolská policie. S odvoláním na bezpečnostní složky o tom informovala agentura AP. Server americké televize Fox News uvedl, že žena byla identifikována jako Ashli Babbittová (35) ze San Diega, veteránka, která dříve sloužila čtyři turnusy u Air Force. Sloužila na misích v Afghánistánu a Iráku a později byla nasazena také v Kuvajtu a Kataru. Manžel Babbittové řekl stanici KUSI, že jeho žena byla velkou fanynkou Trumpa a vlastenka.
Šéf washingtonské policie Robert Contee ve středu uvedl, že další tři lidé zemřeli kvůli náhlým zdravotním příhodám.
Zatčeno bylo přes devadesát lidí
Washingtonská policie po středečních násilnostech zatkla více než devadesát osob. Podle prokurátora federálního distriktu metropole Washingtonu Michaela Sherwina by mohli zadržení čelit obžalobě i z podněcování ke vzpouře či výtržnictví. „Všechny možnosti jsou na stole,“ uvedl Sherwin.
Čtyřicet lidí podle něj už washingtonská prokuratura obžalovala, ještě ve čtvrtek by k nim mělo přibýt dalších 15 lidí. Dosud se obžaloby týkají především trestných činů, jako jsou nedovolené vniknutí či krádež. Podle Sherwina během středečních událostí zmizely věci z několika kanceláří v Kapitolu. Kvůli některým ukradeným předmětům panují obavy o národní bezpečnost.
Ke středě se vyjádřil i velitel policejního sboru chránícího Kapitol Steven Sund. Jeho lidé zatkli 14 osob a většina z nich je obviněna z nedovoleného vstupu. Sund také řekl, že policista, který se zapojil do střelby, byl po dobu vyšetřování postaven mimo službu.
Sherwin uvedl, že stovky lidí nyní vyhodnocují fotografie a videa pořízená ve středu v Kapitolu, která se objevila na sociálních sítích. Cílem je „pohnat před spravedlnost“ lidi, kteří se dopustili při vpádu do budovy trestných činů. Pokud se prokáže spoluúčast členů ochranky Kapitolu, dočkají se podle Sherwina obžaloby i oni.
Biden hovořil o lůze
Zvolený americký prezident Joe Biden ve čtvrtek označil středeční útok na Kapitol za nejčernější den v dějinách USA. Končícího prezidenta Donalda Trumpa obvinil z podněcování k násilí a podrývání demokracie prostřednictvím svých výroků a zpochybňováním volebních výsledků.
Ti, kdo ve středu pustošili Kapitol, podle něj jsou lůza. „Neodvažujte se je nazývat protestujícími. Byla to rabující sběř, buřiči, domácí teroristé. Tak to je,“ řekl Biden. Trump podle něj zneužil tento rabující dav ve snaze umlčet hlas amerických voličů. „Měli jsme minulé čtyři roky prezidenta, který dával vším, co dělal, najevo, že opovrhuje naší demokracií, ústavou, vládou práva,“ prohlásil Biden o Trumpovi a řekl, že nikdo nestojí nad zákonem.
K ostré kritice se připojila předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová, když prohlásila, že Trump je „smrtelně“ nebezpečný pro Američany i americkou demokracii. Vyzvala k aktivaci 25. ústavního dodatku, kterým lze prezidenta odvolat.
S poukazem na pomalý zásah policie pak Biden řekl, že šlo o zjevné selhání ve srovnání s tím, jak policie zasahovala proti účastníkům protestů proti policejnímu násilí vůči černochům. S černošskými demonstranty by se na Kapitolu podle něj jednalo jinak než s těmi, kdo přišli ve středu podpořit Trumpa.
Výtky na adresu kongresové policie
Američtí zákonodárci už ohlásili, že hodlají zahájit vyšetřování zásahu, uvedla agentura AP. Řada expertů i představitelů vládních úřadů se domnívá, že kongresová policie zásah nezvládla a nechala se zaskočit protestní akcí, o níž předem věděla. Posily, které by pomohly obnovit pořádek, se do akce zapojily s obrovským zpožděním.
Kongresová policie má 2000 příslušníků a předem si nevyžádala součinnost dalších bezpečnostních složek, i když o předpokládaném rozsahu protestu v centru Washingtonu věděla předem. „Nemám tušení, jak to, že na to nebyli připraveni. Bylo to nad jejich síly, neměli potřebné prostředky. Přece musíte být schopni ubránit Kapitol, tohle není v pořádku,“ citoval deník The New York Times bývalého šéfa washingtonské policie Charlese Ramseyho.
„Kdybych byl u toho, zasloužil bych vyhazov za to, že jsem něco takového dopustil. Když jsem viděl, co se děje na půdě sněmovny a senátu, bylo mi stydno,“ citovala stanice CNBC bývalého šéfa kongresové policie Terrance Gainera.
Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Petra Boháčka hrubě selhaly bezpečnostní složky. „Myslím, že chování bezpečnostních jednotek by bylo diametrálně odlišné, kdyby se jednalo o protest proti rasové diskriminaci a kdyby protestující nebyli Trumpovi podporovatelé,“ spekuloval.
Ve světle dramatických událostí se rozhodl rezignovat náměstek bezpečnostního poradce Bílého domu Matt Pottinger, informovaly s odvoláním na své zdroje agentury Bloomberg a Reuters. Kromě Pottingera údajně odchází zástupce mluvčí Kayleigh McEnanyové a také personální šéfka týmu první dámy Melanie Trumpové. „Další ještě odchod zvažují,“ dodává Bloomberg. Svou rezignaci oznámila také ministryně dopravy Elaine Chaová.
Poprvé po dvou stoletích
„Násilí přímo v Kapitolu, kdy by tam pronikli protestující nebo cizí síla, bylo naposledy k vidění roku 1814, kdy tam pronikla britská armáda. Je to bezprecedentní,“ připomněl amerikanista Jakub Dopieralla z Univerzity Karlovy. Podle něj by se událost dala nazvat pokusem o státní převrat.
Trump nakonec ve videu vyzval své příznivce k odchodu domů a dodržování zákonů. Současně jim však vzkázal, že jsou skvělí a zopakoval své přesvědčení o údajném volebním podvodu. Po vyklizení Kapitolu Kongres potvrdil vítězství Joea Bidena.
Trump ve svých vyjádřeních jednání svých přívrženců dosud neodsoudil. „Tyhle věci se stávají, když vezmete posvátné drtivé volební vítězství (…) skvělým patriotům, se kterými se tak špatně a nespravedlivě zacházelo po tak dlouhou dobu. Běžte domů s láskou a v míru. Pamatujte si tento den navždy!“ napsal na Twitteru. Sociální síť však jeho příspěvek skryla a následně jeho účet nejméně na 12 hodin zablokovala.
Facebook prezidentovi původně znemožnil nahrávání obsahu na 24 hodin. Šéf Facebooku Mark Zuckerberg později oznámil, že Facebook bude na svých platformách blokovat Trumpa na neurčitou dobu, nejméně ale příští dva týdny, dokud nebude dokončeno předání Bílého domu. Facebook smazal i samotné video s Trumpovou výzvou. „Odstranili jsme ho, protože celkově vzato máme za to, že přispívá k riziku pokračujícího násilí, spíše než aby jej zmenšovalo,“ odůvodnil to viceprezident Facebooku Guy Rosen.
Twitter pro odemčení účtu žádal odstranění tří příspěvků, které „vážně porušovaly“ pravidla sítě, včetně krátkého videa se vzkazem pro demonstranty. To odstranil také Facebook, protože prý mohlo zvýšit riziko násilí.
Ztráta reputace
Podle publicisty Občanského institutu Romana Jocha událost poškodila reputaci USA jako bašty demokracie a její nepřátelé se potměšile radují. Přestože Trumpovo prezidentství hodnotí jako celkém úspěšné, dodal: „Koncovka jeho působení je naprosto hanebná a nyní můžeme říci, že je to nejostudnější prezident v dějinách USA.“ O protestujících prohlásil, že se vnímají jako obránci svobody a ústavy, byť jsou obětí demagogického prezidenta, který bez relevantních důkazů tvrdí něco, co se dosud nepovedlo prokázat.
Událost vyvolala pozdvižení po celém světě. Podle prezidenta Miloše Zemana je třeba prohru nést důstojně a nepokoušet se násilím zvrátit výsledek. Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) prohlásil: „Co se stalo ve Spojených státech, je bezprecedentní útok na demokracii, při kterém zemřeli čtyři lidé. Předání moci mezi prezidenty musí být vždy plynulé a klidné. Pevně doufám, že tyto incidenty nebudou pokračovat.“ Podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové scény ukázaly, jak nebezpečná je rétorika nenávisti.
„Trump a jeho příznivci by konečně měli přijmout vůli amerických voličů a přestat s pošlapáváním demokracie,“ uvedl německý ministr zahraničí Heiko Maas. Britský premiér Boris Johnson označil dění ve Washingtonu za „ostudné“. „Nyní je klíčové, aby se uskutečnilo pokojné a spořádané předání moci,“ napsal.
„Věříme v sílu americké demokracie,“ uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron, podle kterého protesty v americkém hlavním městě nevystihují Ameriku. Víru v sílu amerických demokratických institucí vyjádřil také kanadský premiér Justin Trudeau.
Írán, Čína a Rusko
Íránský prezident Hasan Rouhání podotkl: „To, co jsme viděli v USA, svědčí především o tom, jak je západní demokracie křehká a zranitelná.“ Čína varuje své občany před situací ve Washingtonu. Mluvčí čínské diplomacie Chua Čchun-jing přirovnala středeční nepokoje ve Washingtonu k loňským protivládním demonstracím v Hongkongu. Zdůraznila ale, že při obsazení hongkongského parlamentu 1. července demonstranty na rozdíl od USA nikdo nezemřel.
Stálý zástupce Ruska v Radě bezpečnosti OSN Dmitrij Poljanskij zase přirovnal protesty ve Washingtonu k demonstracím, které na Ukrajině vedly k útěku Moskvou podporovaného prezidenta Viktora Janukovyče v roce 2014. „Svátek demokracie skončil. Bohužel spadl na dno, a to říkám bez náznaku škodolibosti. Amerika ztratila směr a nemá tedy právo udávat směr, a tím spíše jej druhým vnucovat,“ napsal na Facebooku předseda zahraničního výboru horní komory ruského parlamentu Konstantin Kosačov.
Násilnosti ve Washingtonu odsoudily také hlavy řady států v Latinské Americe. Za Trumpa se naopak postavil brazilský prezident Jair Bolsonaro, který bývá označován za krajně pravicového politika a obdivovatele šéfa Bílého domu. Na dotaz ohledně názoru na chaotické scény z Washingtonu Bolsonaro řekl: „Víte, že jsem s Trumpem spojený. Takže znáte mou odpověď.“ Poukázal také na údajné volební podvody, o nichž opakovaně bez důkazů mluví i Trump.
„Nemůžeme dopustit, aby demokratický proces byl rozvrácen nezákonnými protesty,“ uvedl indický premiér Náréndra Módí, který rovněž vyzval k pokojnému předání moci v USA. „Nepokoje a násilí, které jsme viděli ve Washingtonu, vyvolávají obavy,“ poznamenal australský premiér Scott Morrison.
Server americké televize Fox News uvedl, že v blízkosti ústředí Republikánského národního výboru a Demokratického národního výboru ve Washingtonu (obě budovy se nacházejí poblíž Kapitolu) bylo ve středu nalezeno několik improvizovaných výbušných zařízení (IED), které připomínaly trubkové bomby.
Jeden vysoce postavený pracovník federálních bezpečnostních složek potvrdil Fox News, že ta zařízení nebyla falešná, „ty věci byly skutečné“.
Mezi republikány v USA se mluví o možnosti Trumpova odvolání, uvedla CNN
Mezi americkými republikány přibývá těch, kteří prosazují odvolání prezidenta Donalda Trumpa z úřadu, i když mu do konce mandátu zbývá 13 dní, uvedla televizní stanice CNN. Reagují na středeční násilí v Kapitolu. Čtyři z republikánů se vyslovili pro aktivaci 25. ústavního dodatku, několik dalších navrhuje odvolání prostřednictvím trestního stíhání.
Prezident může být úřadu zbaven buď aktivací 25. dodatku, nebo odvoláním z funkce takzvaným impeachmentem. V obou případech by jeho úřad převzal viceprezident Mike Pence. Pro odvolání Trumpa se nejdříve vyslovilo několik demokratů, teď se k nim podle stanice CNN připojuje i část republikánů. Jeden z článků 25. ústavního dodatku řeší situaci, v níž prezident není schopen vykonávat svou práci, ale sám neodstoupí. Navrhovatelé měli na mysli situaci, kdy je prezidentova schopnost oslabena fyzickou či mentální nemocí. V širší interpretaci se ale uvádí, že se dá tato pasáž použít i v situaci, kdy se prezident chová nebezpečným způsobem.
Aby mohl být 25. dodatek aktivován, musel by viceprezident Pence a většina Trumpova kabinetu prohlásit, že prezident není schopen dostát svým povinnostem, a odvolat ho. Pence by se pak ujal prezidentského úřadu. Trump může pak prohlásit, že je schopen úřad vykonávat dál, a pokud se tomu většina kabinetu a Pence nepostaví, pak v úřadě bude pokračovat. Pokud s tím ale souhlasit nebudou, musí o věci rozhodnout Kongres a do té doby bude v prezidentském úřadu Pence. K odvolání prezidenta by se musely vyslovit dvě třetiny v obou kongresových komorách.
Profesor práv z univerzity v Coloradu Paul Campos se domnívá, že by se hlasování protahovalo, dokud by Trumpův mandát neskončil, což se stane 20. ledna. Campos řekl, že odvolání prostřednictvím 25. dodatku by bylo rychlejší než cestou impeachmentu a bylo by vhodnější. „Pence by se mohl stát prezidentem hned, zatímco obvinění a impeachment zaberou několik dní,“ řekl Campos.
Podle CNN odvolávající se na zdroje z Republikánské strany začali o možnosti aktivace dodatku 25 diskutovat někteří členové kabinetu. CNN vyjmenovává prominentní republikány, kteří s Trumpovým chováním nesouhlasí. Mezi prvními je senátor Mitt Romney, který jako jediný z republikánů loni hlasoval pro obvinění Trumpa a zahájení impeachmentu. Nyní ho označil za „sobce, který uvádí v omyl své stoupence“.
Národní garda posílí bezpečnost při inauguraci
Úřadující ministr obrany Christopher Miller podepsal příkaz k třicetidenní aktivaci 6200 členů národní gardy ze států Virginie, Pensylvánie, New York, New Jersey, Delaware a Maryland. Podle zástupců ministerstva mají pomoci zajistit bezpečnost Kapitolu a okolí kolem Bidenovy inaugurace, která se bude konat 20. ledna. Gardisté začnou přijíždět v nejbližších dnech a kolik jich nakonec ve Washingtonu bude, se rozhodne podle toho, kolik jich bude v každém státě k dispozici. Nebudou mít střelné zbraně, ale budou mít vybavení pořádkových jednotek a ochranné oblečení.
Úřadující ministr pro vnitřní bezpečnost Chad Wolf vyzval Trumpa, aby odsoudil vynucování politických cílů násilím. „Někteří z Trumpových stoupenců používají násilí jako prostředku k dosažení politických cílů a to je nepřijatelné,“ řekl Wolf s tím, že se nechystá rezignovat, jak už učinilo několik pracovníků administrativy.
