V listopadu 2020 byla americká Georgie jedním z klíčových států v prezidentských volbách. Po téměř třech dekádách tam neuspěl republikán, ale demokrat. Navzdory očekávání dokázali demokraté v tomto státě získat i obě senátní křesla. Z bezpečné republikánské bašty se rázem stal takzvaný swing state. Může za to dlouhodobě se měnící obyvatelstvo, dominantní hlavní město i mobilizace voličů. A také některé chyby republikánských politiků.
Modrání americké Georgie. Proměňuje se obyvatelstvo a s ním i politická scéna
Když šestého ledna Adam Christian Johnson nasadil rozjitřený úsměv a zamával, viděl ho celý svět. Pohyboval se totiž v prostorách Kapitolu a s řečnickým pultíkem ze Sněmovny reprezentantů v podpaží a spolu s dalšími mnoha výtržníky se postaral o první podobný incident v budově Kongresu od roku 1814, kdy byla obsazena při americko-britské válce.
Washingtonské drama v den, kdy měli američtí zákonodárci formálně potvrdit vítězství Joea Bidena v prezidentských volbách, uzmulo takřka veškerou mediální pozornost. Díky moderním technologiím mohli i Češi sledovat běsnění Trumpových příznivců na půdě Kapitolu v přímém přenosu.
V totožnou dobu, kdy Johnson s pultíkem a jeho kolega-výtržník Jacob Chansley, oděn v kožešinové čapce a třímaje kopí s americkou vlajkou, oblétávali sociální sítě, se devět stovek kilometrů jihozápadním směrem od Washingtonu odehrávalo jiné drama. Výrazně méně fotogenické, ale pro následující vývoj v USA možná zásadnější.
GALERIE
Trumpovi příznivci vtrhli do Kapitolu
Zatímco totiž výtržnictví v Kapitolu potvrzení Bidenova prezidentství pozdrželo, ale nezvrátilo, v Georgii sčítání hlasů z druhého kola senátních voleb mezitím rozhodlo, že zvolený prezident bude mít výrazněji silnější mandát, než většina pozorovatelů očekávala. Demokratičtí kandidáti totiž dokázali získat obě georgijská senátní křesla a připravili republikány o většinu v Senátu.
Demokraté, kteří před čtyřmi lety sledovali nástup Donalda Trumpa podporovaného republikánskou Sněmovnou reprezentantů a republikánským Senátem, nyní rovněž drží takzvanou trifektu a Biden má minimálně na dva roky jistotu, že jeho kroky nebude blokovat žádná legislativní komora.
Republikánská bašta
Demokratický triumf v Georgii přinesl možná podobné překvapení jako to, že rozlícený dav může jen tak vejít do budovy Kongresu a kanceláří vrcholných amerických zákonodárců. Stát na jihovýchodním pobřeží Spojených států dlouho patřil k bezpečným baštám Republikánské strany.
Pravda, Bidenovi se zde podařilo v listopadu velmi těsným výsledkem Trumpa porazit a získat šestnáct volitelských hlasů, demokratický prezidentský kandidát byl ale prvním, kterému se něco takového podařilo od první kandidatury Billa Clintona v roce 1992. Tehdy navíc do volebních výsledků v Georgii výrazně promluvil silný nezávislý kandidát Ross Perot.
A zatímco Biden v listopadu o třináct tisíc hlasů zvítězil, v prvním kole georgijských senátních voleb se demokratům tak nedařilo. Obhajující republikán David Perdue porazil demokratického vyzyvatele Jona Ossoffa o devadesát tisíc hlasů a do druhého kola postupoval v roli favorita. V druhém souboji sice demokrat Raphael Warnock získal výrazný náskok nad republikánkou Kelly Loefflerovou, jedno získané křeslo by ale demokratům k většině v horní komoře nestačilo.
Dva měsíce, které uplynuly mezi listopadovým prvním a lednovým druhým kolem, byly pro kandidáty v Georgii hektické. Do státu směřovaly stamiliony dolarů na obou stranách, Georgii navštívili úřadující i zvolený prezident. Tlak na čtveřici kandidátů, aby svým stranám zajistili horní komoru Kongresu, byl enormní.
Na počátku ledna voliči nakonec přisoudili obě křesla demokratickým kandidátům. Za čím hledat příčiny jejich úspěchu?
Rostoucí Atlanta
Leccos prozradí pohled na demografická data. Georgie totiž patří ke státům, kde se populace během posledních dekád výrazně proměňuje. Hlavní město Atlanta patří k vůbec nejrychleji rostoucím metropolitním oblastem ve Spojených státech – mezi lety 2010 a 2019 narostla populace velkoměsta o 730 tisíc lidí a přesáhla šest milionů. Mezi americkými městy rostly rychleji pouze Dallas, Houston a Phoenix.
Americké úřady sčítají lid jednou za deset let, vždy v kulatý rok. Data za rok 2020, kdy navíc celý proces sčítání ovlivnila pandemie, ještě nejsou zpracována, pomohou tedy oficiální odhady. Celková populace Georgie při posledním sčítání v roce 2010 činila 9,7 milionu lidí. Úřady odhadují, že k červenci 2019 to bylo o bezmála milion více. Z toho vyplývá, že naprostá většina nových obyvatel žije v Atlantě či na jejích předměstích a dvě třetiny všech obyvatel Georgie žijí v Atlantě a okolí.
Podle studie Pew Research Center jsou to právě americká města a předměstí, která za poslední dekády rostou. Zároveň s populačním růstem se stávají čím dál více rasově a etnicky rozmanitějšími – což nahrává do karet právě demokratům. Jak ukázaly volby do Sněmovny reprezentantů v roce 2018, Demokratická strana má značně navrch u Afroameričanů, Hispánců i Asiatů.
Pochod OneRace v Atlantě v červnu 2020 proti rasově motivovanému násilí
Zatímco tedy republikánská voličská základna na venkově se do jisté míry smrskává, demokratická roste. Proměny potvrzuje i další studie Pew Research Center, která se zaměřuje přímo na georgijský elektorát. Ten se mezi lety 2000 a 2019 rozrostl o 1,9 milionu voličů.
Afroameričané podle dat ze studie tvoří 48 procent, neboli 920 tisíc nových voličů, zatímco běloši šestadvacet procent (495 tisíc voličů), Hispánci čtrnáct procent (268 tisíc voličů) a Asiaté osm procent, čili 152 tisíc voličů.
V důsledku to znamená, že za sledovaných devatenáct let se podíl bělochů na voličské základně v Georgii zmenšil z 68 procent na 58 procent, zatímco poměr všech ostatních etnických minorit rostl.
Mobilizace demokratických voličů
Samotné demografické změny by ale zmodrání Georgie v prezidentských i senátních volbách nezajistily. Ostatně Biden i oba úspěšní uchazeči o křesla v horní komoře Kongresu porazili své republikánské soky pouze velmi těsnými výsledky. Aby demokraté uspěli, potřebovali své potenciální voliče vyburcovat k účasti, početný elektorát je k ničemu, pokud se ho nepodaří mobilizovat.
Vraťme se do roku 2018, kdy si Georgie vybírala nového guvernéra. Za demokraty se o křeslo ucházela Stacey Abramsová, první Afroameričanka kandidující na tento post. Proti ní stál favorizovaný republikán Brian Kemp, dlouholetý státní tajemník Georgie s vydatnými zkušenostmi z tamní legislativy.
Právě jakožto státní tajemník totiž stál za změnami v registraci voličů. Podle jím prosazeného systému georgijské úřady odebraly či zamítly voličskou registraci více než jednomu milionu obyvatel z důvodu nečinnosti či banálních byrokratických chyb, například chybějících spojovníků ve jménech nebo překlepů.
Tvrdá opatření, která podle Kempa měla zajistit pečlivou registraci a zabránit chybným a podvodným hlasům, nepřiměřeně dopadla na etnické menšiny. V letech 2013 až 2015 patřily tři čtvrtiny zamítnutých žádostí o registraci Afroameričanům, Hispáncům a Asiatům. Kemp kvůli tomu čelil kritice ze strany akademiků, nezávislých organizací a pochopitelně i politických soupeřů.
Kemp se nakonec o guvernérské křeslo ucházel úspěšně, svou vyzývatelku Abramsovou ale porazil jen velmi těsně – o padesát tisíc hlasů. Soud v listopadu 2018 označil georgijská volební pravidla za příliš tvrdá a zaměřující se na menšiny.
Abramsová se prohrou v guvernérské kampani nenechala rozhodit a v Georgii pomohla zaregistrovat přes osm set tisíc voličů. Demokraté proto děkují právě jí, že rozsáhlou mobilizací a usilovnou prací v terénu zajistila Bidenovo klíčové vítězství v Georgii a posléze pomohla demokratům získat dvě křesla i v senátních volbách.
Ukazují na to i předběžná data analytiků z The Upshot, kteří spolupracují s The New York Times. Podle nich se v lednu k urnám vrátilo výrazně více demokratických voličů než republikánů a bělochů bez vysokoškolského vzdělání. A to i přesto, že republikánů do volebních místností nezamířilo vůbec málo, analytici jejich účast označují za extrémně silnou.
Demokratickou účast vyhnali k vysokým číslům zejména Afroameričané, kteří tvoří třetinu stranického elektorátu v Georgii. Kandidátům zajistila vítězství především silná účast v okrscích takzvaného černého pásu a v převážně černošských předměstích jižně od Atlanty. Roli sehráli také zisky u hispánských voličů, byť byly nižší.
Soudy, telefonát a 600 dolarů versus 2000 dolarů
Částečně za demokratický úspěch mohou pravděpodobně také sami republikáni. Oba kandidáti – Kelly Loefflerová i David Perdue – vsadili na spojení s Donaldem Trumpem a krátce po listopadových volbách volali po konci jejich stranického kolegy a georgijského státního tajemníka Brada Raffenspergera kvůli nikdy neprokázaným volebním podvodům. Spíš než s republikány tedy spojili svá jména s Trumpem, který vytrvale tvrdil, že vyhrál volby, ačkoliv desítky amerických soudů smetly námitky jeho týmu ze stolu.
Tato krajní pozice se oběma kandidátům mohla vymstít zejména ve vztahu k umírněným republikánům. Zvláště poté, co deník Washington Post dva dny před druhým kolem voleb přišel s třaskavou nahrávkou, na níž Trump tlačí na Raffenspergera, aby mu našel o jeden hlas více, než v Georgii získal Biden.
Dalším krokem, který georgijským republikánům nejspíš neprospěl, ale který stál mimo jejich kontrolu, byly tahanice kolem balíku na pomoc ekonomice zasažené koronavirem. Americký Kongres krátce před Vánocemi schválil soubor zákonů, které mimo jiné zajišťovaly jednorázový příspěvek 600 dolarů pro většinu Američanů.
Donald Trump ale takovou částku označil za směšně nízkou a trval na dvou tisících dolarech. Sněmovna reprezentantů ovládaná demokraty výraznou většinou tento návrh odsouhlasila. Lídr senátní většiny a druhý nejvlivnější republikán Mitch McConnell ale vyšší finanční pomoc odmítl s tím, že jde o „socialismus pro bohaté“.
Prezident nakonec podepsal zákon, který zaručoval původní pomoc 600 dolarů. McConnellova nesmlouvavá pozice mohla v očích republikánských voličů poškodit georgijské kandidáty. Byť nutno říct, že jak Kelly Loefflerová, tak David Perdue podporovali právě vyšší finanční pomoc.
Pastor hájící lidská práva
Oba republikánští kandidáti v někdejší stranické baště nakonec ostrouhali. Georgii budou v Senátu v příštích letech zastupovat demokratičtí politici Jon Ossoff a Raphael Warnock. Warnock se stal vůbec prvním černošským demokratem v Senátu z jižanských států, pro Ossoffa to bude premiéra v jakékoliv volené veřejné funkci.
Ossoff i Warnock navíc ilustrují, jak se změnila stranická strategie pro tyto volby. V minulosti do volebních klání demokraté v Georgii stavěli politiky, kteří by se se svými názory na náboženství či kontrolu zbraní neztratili ani u republikánů. A byť oba zvolení senátoři jsou centristé, ukazují právě i rozmanitost, na kterou demokraté sází, a popírají některé stereotypy s jižními státy USA spojené.
Jedenapadesátiletý duchovní Warnock uplynulých patnáct let kázal v baptistickém kostele v Atlantě, kde v 60. letech oslovoval veřejnost Martin Luther King. Právě k němu a dalším bojovníkům za svobodu a rovnoprávnost se zvolený senátor často odkazuje.
Raphael Warnock
„Měl jsem tu čest být pastorem Johna Lewise, který byl svědomím Kongresu. Nastoupil tam v pozdější fázi života, ale Kongres ho nikdy nezměnil. Pracoval se stejnou oddaností, s jakou bojoval za lidská práva,“ řekl například na adresu černošského aktivisty a bývalého georgijského kongresmana, jemuž v létě kázal na pohřbu.
Warnock se dlouhodobě angažuje v potírání policejní brutality. Například když v roce 2012 zastřelili policisté černošského mladíka Trayvona Martina, vystoupil na jeho počest v mikině s kapucí. K politické kariéře se definitivně odhodlal až před rokem, o kandidatuře do Kongresu ale uvažoval už před pěti lety.
Georgie je převážně konzervativní stát. Tři čtvrtiny místních se hlásí ke křesťanství, což Warnockovi mohlo pomoci. Pastor ale zastává i některé z tradicionalistického pohledu kontroverzní názory – například podporuje sňatky homosexuálů či právo na potrat. Nutno podotknout, že svazky stejnopohlavních párů i potraty jsou v Georgii legální.
Nejmladší senátor za 40 let
S Lewisem je spojený i Jon Ossoff. Když mu bylo šestnáct let, oslovil pastora dopisem a stal se dobrovolníkem v jeho kanceláři. Posléze vystudoval washingtonskou Georgetownskou univerzitu a také London School of Economics. Bylo to v Británii, kde se v šestadvaceti letech stal ředitelem malé společnosti, která produkovala dokumentární a investigativní filmy.
Na rozdíl od Warnocka Ossoff nepochází z chudších poměrů, ale vyrůstal v zajištěném prostředí. Skrze známosti i pracovitost postupně šplhal žebříčkem georgijské demokratické politiky. V Senátu usedne v pouhých třiatřiceti letech a stane se nejmladším senátorem za posledních čtyřicet let a také prvním Židem, který bude v horní komoře zastupovat Georgii.
Jon Ossoff
O místo v Kongresu se Ossoff ucházel už před dvěma lety, tehdy ale souboj o mandát ve sněmovně těsně prohrál. Zkušenost s kampaní mu ale zajistila síť, na níž mohl vybudovat senátní kampaň. Ta si připsala jedno finanční prvenství – Ossoffova kampaň shromáždila mezi říjnem a prosincem přes sto milionů dolarů a stala se nejdražší v senátní historii.
Jeho sok, republikán Perdue, i přesto Ossoffa často nebral jako soupeře a své útoky soustředil více na Warnocka, ačkoliv ten znamenal konkurenci pro Loefflerovou. V prosinci se Perdue nezúčastnil debaty s Ossoffem a židovskému kandidátovi umožnil oslovit voliče bez oponentury. Navzdory tomu, že demokrat patří mezi umírněné centristy, ho v televizních reklamách republikáni portrétovali jako radikálního levicového politika.
Na Ossoffových mítincích byla patrná absence typického jižanského nosového přízvuku. Mladý kandidát se odkazoval k výše zmíněnému Lewisovi a svůj věk vidí jako pozitivum. „Nemyslím si, že mladí lidé by měli prostě jen čekat, až budou na řadě, než se plně zapojí do života v komunitě, v zemi a ve světě a pokusí se o změnu,“ nechal se slyšet.
