Kamala Harrisová se jako první viceprezidentka po boku Joea Bidena nepochybně zapíše do dějin. Vítěznému duu však zásadně pomohl někdo, kdo na listině kandidátů vůbec nebyl – Afroameričanka Stacey Abramsová. Když před dvěma lety prohrála v Georgii guvernérské volby, nezalekla se a vlastní prohru proměnila v nečekanou odvetu. Před hlasováním o prezidentovi zmobilizovala tak velké množství voličů, že v Georgii po 28 letech vítězí demokratický kandidát. Tamní voličská základna také dost možná zamává osazenstvem Senátu USA.
„Je na čase uzdravit Ameriku,“ promlouval k národu Joe Biden během vítězného proslovu se slibem, že nebude rozdělovat, ale spojovat. „Myslím na generace žen – černošky, asiatky, bělošky, hispánky, indiánky – které během historie naší země ušlapaly cestu tomuto dnešnímu momentu,“ nechala se zase slyšet Kamala Harrisová.
Budoucí viceprezidentka zdůraznila, že za svou přítomnost na tribuně vítězů vděčí především jedné ženě – své matce Shyamale Gopalan Harrisové, která do Spojených států přišla v pouhých devatenácti letech z Indie.
Úlohu matky budoucí viceprezidentky nelze rozporovat – za samotným úspěchem demokratických kandidátů však spolu s ní stojí celá armáda aktivistů a dobrovolníků, především z řad minorit.
Biden získal vedení v klíčové Pensylvánii z velké části díky podpoře afroamerické komunity ve městech Filadelfie a Pittsburgh. Téměř devět z deseti čenošských voličů se dle průzkumů za tohoto demokrata postavilo. Pokud ale mají lidé z těchto měst říct, kdo skutečně pomohl Bidenovi k převaze, mnoho z nich ukáže právě na ženy z místních komunit.
Za vším hledej ženu
Jednou z nich je například Afroameričanka Kruzshander Scottová, aktivistka z floridského Jacksonville, která se až do posledních dní před volbami snažila motivovat černošské spoluobčany k volbám. Musela jí být proto zajištěna policejní ochrana, protože jí chodily výhružky násilí.
Často se zmiňuje také Brittany Smallsová, aktivistka z Filadelfie, která dle svých slov zasvětila život edukování a motivaci voličů v jejím vlastním sousedství. Se svou kampaní „Máme sílu“ objela Pensylvánii a mnoho dalších států.
Největšímu potlesku se ale dostává v přední řadě Stacey Abramsové, kterou zná v Georgii už téměř každý jako ženu, která dokázala prohru proměnit v příležitost.
Ještě nedávno si ale v souvislosti s právničkou z Univerzity Yale georgijští demokraté představovali někoho úplně jiného – nastávající guvernérku. V roce 2018 se totiž Abramsová zapsala do historie jako první Afroameričanka kandidující na tento post. Hlasitě ji tehdy podporoval i bývalý prezident Barack Obama, který si od jejího zvolení sliboval nástup „slušné a čestné politiky“.
Její republikánský oponent byl dlouhodobý státní tajemník Brain Kemp, který během svých šesti let v úřadu dokázal prosadit věc, jež zásadně zamíchala kartami. Zrušil totiž voličskou registraci více než jednomu milionu obyvatel Georgie z důvodu „nečinnosti“ nebo jakéhosi „eroru“. To Abramsovou naštvalo a nařkla ho z úmyslného potlačování volebních práv minorit.
Kemp následně guvernérské hlasování vyhrál, avšak o pouhých 50 tisíc hlasů. Abramsová proto založila organizaci Fair Fight, soustředící se na tyto voličské „čistky“, o kterých je přesvědčena, že ji stály volby. Mimo to také o tématu napsala knihu a spoluprodukovala dokumentární film All In: The Fight for Democracy.
A snaha se bohatě vyplatila. Ne že by se dodatečně stala guvernérkou, s tou prohrou se musela smířit. O dva roky později ale pomohla zaregistrovat jen v Georgii (společně se sítí organizací) více než 800 tisíc voličů. A přestože se v tomto státě zřejmě bude přepočítávat, Abramsové a jejímu zástupu dobrovolníků je již nyní hromadně děkováno za to, že poprvé za několik dekád dopomohla demokratům k vedení v boji o Bílý dům.
Dvojitý úspěch?
Její veleúspěšná mobilizace však není jen zázrakem na „jednu noc“. V lednu by se tito stejní voliči mohli znovu ukázat jako stěžejní, protože o obě georgijská křesla v Senátu se povede druhé kolo boje. A právě tato křesla by mohla rozhodnout o tom, která strana nakonec získá většinu v celém Senátu.
Pokud demokraté z Georgie dopomohou Bidenovi k vítězství a navíc mu zajistí i silnou pozici v celém politickém systému, může jim být budoucí prezident po právu vděčný.
„Mohla si prostě říci: sakra, prohrála jsem. Ale ona to proměnila ve vítězství a bojovala za lepší život jak pro sebe, tak pro celou komunitu,“ popisuje snažení Abramsové její příznivkyně. Dle ní se tak navždy změní způsob, jakým černoši v tomto státě nahlíží na vlastní voličskou moc. „Považovali nás za samozřejmost během každé volby. Teď celý národ vidí, že na našem hlasu skutečně záleží.“
Georgie se rapidně mění
Georgie se během posledních devíti voleb přiklonila na stranu republikánů celkem osmkrát. Rychlý populační nárůst a měnící se demografie přispěly k rozšíření demokratické členské základny natolik, že se stát po dlouhé době opět zbarvil do modra.
„Georgie už není pro demokraty jen příležitostí – je jejich nutností. Georgie je do detailu stejně kompetitivní jako tradiční 'swing states'. Se svým velmi mladým a afroamerickým elektorátem disponuje stát demografickými výhodami, které nikde jinde neexistují,“ stojí v analýze, kterou vypracovala Abramsová spolu s kolegyní.
Ve státě jsou rovněž hojně zastoupeni Hispánci. Svou roli také hrály investice do náboru, tréninku a podpůrného personálu pro kandidáty právě z minorit.
Georgijský úspěch měl přesah i do jiných států. Organizace Fair Fight se podílela na financování a tréninku týmu na ochranu voličů ve dvaceti z nich. Soustředila se na mladé voliče z minorit a edukovala je o volbách a jejich právech.
„Dlužíme Stacey Abramsové náš největší vděk a respekt,“ řekla Susan Riceová, která figurovala jako poradkyně pro národní bezpečnost v Obamově administrativě. „Jen výjimečně si jeden člověk zaslouží tak nepřiměřenou zásluhu za zásadní pokrok a změnu“.
O Abramsové se dokonce mluvilo jako o možné kandidátce po boku Bidena. Trumpova kampaň na její účet nešetřila nevhodnými poznámkami, říkajíc například to, že je Bidenovou „zoufalou“ volbou. Abramsová se za své ambice ale nestyděla.
„Jako mladá černoška vyrůstající v Mississippi jsem se naučila, že pokud nezvednete ruku, lidé vás neuvidí a nedají vám pozornost,“ řekla Abramsová CNN. V jejím případě ale určitě nešlo jen o to „být vidět“. Její vzdělání, inteligence, pracovitost a cit pro slušnost a pravdu jsou podle komentátorů to, co její voliče přesvědčilo uposlechnout a k volbám skutečně jít.
